Volná pastva velkých býložravců je v Evropě stále využívanější metodou údržby různých typů biotopů. Pastva exmoorských pony je nově provozována i v národním parku Podyjí. Jeho nelesní části obývá unikátní společenstvo pěti druhů hnědásků rodu Melitaea, ohrožených motýlů s různými biotopovými nároky. Populace těchto motýlů jsme zkoumali těsně před zahájením pastvy. V článku prezentujeme informace o početnosti populací, jejich biotopových nárocích i potenciálních dopadech pastvy v budoucnu.
Citovaná a použitá literatura:
MIKLÍN Jan; MIKLÍNOVÁ Kateřina; ČÍŽEK Lukáš. Změny krajinného krytu na území Národního parku Podyjí mezi lety 1938 a 2014. Thayensia (Znojmo), 2016, 13: 59-80.
ŠEBEK Pavel; et al. 25 let NP Podyjí. Cíleným prosvětlováním lesa k podpoře biodiverzity hmyzu, obratlovců a rostlin. Živa, 2016, 4: 179-183.
ŠUMPICH Jan; LIŠKA Jan; LAŠTŮVKA Zdeněk. 25 let NP Podyjí. Motýli – význačná složka hmyzí fauny. Živa, 2016, 4: 184-187.
Free-range grazing by native ungulates is being increasingly used as a management method for various habitats (including xeric grasslands and open woodland in temperate Europe). Grazing by Exmoor ponies was recently established in the Podyjí National Park. Prior to the establishment of grazing, we studied populations of five endangered species of the genus Melitaea, co-occurring in open parts of the area. In this paper, we describe their population sizes and habitat requirements and discuss the future impact of horse grazing.
