Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Jurij Gagarin nás před 60 lety pozval do vesmíru
Ve středu 12. dubna 1961 ráno se nad kazašským kosmodromem Bajkonur ozval signál, oznamující všem v doslechu, že začíná nové éra lidstva. Éra pilotovaných letů do vesmíru. Tuto cestu nám před šedesáti roky otevřel sedmadvacetiletý sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Stal se tak prvním z řady 565 pozemšťanů, kteří měli dodnes to štěstí, že mohli vidět naši modrou planetu z vesmíru.
Na čem pracujeme: Vlastnosti magnetického pole ve vyvíjející se sluneční póře
Marta García-Rivas publikovala studii, v níž na případu extrémního typu sluneční skvrny ukazuje, že nedávno objevené Jurčákovo kritérium pro definici stabilní hranice umbry platí i v tomto případě.
Co jsou černé díry - čtyři minuty zábavného poučení pro děti
Černé díry patří k nejzáhadnějším objektům ve vesmíru. Mají tak silnou gravitaci, že z nich neunikne žádný objekt, a to dokonce ani světlo. Cokoliv se může dostat dovnitř, ale už ne ven. Ve vesmíru jsou jich miliardy. A co se stane, když se dvě černé díry srazí? O tom všem vypráví Dr. Jiří Svoboda z Oddělení galaxií a planetárních systémů v pořadu České televize Wifina.
Byl objeven ve vzdálenosti 13 miliard světelných let. Za objevem stojí Very Large Telescope na hvězdárně Paranal v chilské poušti Atacama (Evropská jižní observatoř). Co je kvasar? Jak vypadá? A čím je tenhle zvláštní?
Nejen v noci pozoruje největší astronomická observatoř světa ALMA
Rozhovor s vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslavem Bártou o tom, jak čeští vědci naučili observatoř ALMA pozorovat Slunce, byl zveřejněn v Československém časopise pro fyziku.
Prof. Petr Heinzel je emeritním ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd ČR, současným předsedou České astronomické společnosti, bývalým vedoucím Slunečního oddělení na ondřejovské hvězdárně, slunečním fyzikem. Tématem dílu TV NOE Hlubinami vesmíru je tedy naše nejbližší hvězda Slunce.
V letošním vydání Československého časopisu pro fyziku 1/2021 vyšlo pěkné shrnutí výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, který koordinuje Astronomický ústav AV ČR. Přečtené to máte za chvilku ... a časopis rozhodně doporučujeme.
Objekt X7 - první pozorování interakce hvězdné obálky s okolím supermasivní černé díry
V průběhu posledních třech desetiletí pozorují astronomové velmi rychlý pohyb jasných hvězd v okolí jádra naší Galaxie (objekt označovaný Sagittarius A*). Charakter pohybu svědčí o přítomnosti superhmotné černé díry, kolem níž hvězdy obíhají. Za tato měření získali dva astronomové, Němec Reinhard Genzel a Američanka Andrea Ghez, Nobelovu cenu za fyziku udělenou v r. 2020. Ve studii zveřejněné nedávno v časopise Americké astronomické společnosti The Astrophysical Journal analyzuje mezinárodní tým s účastí Astronomického ústavu AV ČR zajímavé proměny, které probíhají v obálce jedné z těchto hvězd.
První letošní vydání Československého časopisu pro fyziku má rekordních 93 stran (vřele doporučujeme) a je věnováno mimo jiné i udělení Nobelových cen za fyziku roku 2020, jež získali vědci, kteří se zasadili o prokázání existence černých děr. V souvislosti s tím byl v časopise publikován rozhovor o černých dírách s astrofyzikem Dr. Jiřím Svobodou z Astronomického ústavu AV ČR.
Dnes by se zakladatel ondřejovské hvězdárny Dr. Josef Jan Frič dožil 150 let. Jeho genius loci je na hvězdárně dodnes. Atmosféra současné vědy propojená s tehdejším nadšením a pracovitostí, vybudováním hvězdárny a úžasným činem - v roce 1928 odevzdání tohoto skvělého díla Československému státu. Vzhlížíme k Vám, pane Friči, s velkou úctou. A jako dárek dnešním dnem spouštíme Instagram Astronomického ústavu AV ČR. První obrázek tak bude patřit Vám.
Na čem pracujeme: Mohou zbytky supernov krmit supermasivní černé díry v centrech galaxií?
V centrech galaxií se nacházejí supermasivní černé díry (SMBH – SuperMassive Black Holes) o hmotnostech několika miliónů až miliard hmotností Slunce. SMBH obklopují centrální hvězdokupy (NSC – Nuclear Star Clusters), což jsou nejhmotnější známé hvězdokupy, o rozměrech převyšujících 10 pc a hmotnostech okolo miliónu hmotností Slunce. SMBH a NSC se nachází ve středech molekulárních zón (CMZ – Central Molecular Zone) složených z hustých oblak mezihvězdné hmoty, kde se tvoří nové hvězdy. Jak však SMBH vznikají a rostou je jednou z nevyřešených otázek dnešní astrofyziky.
Na dalším díle populárního seriálu Akademie věd Nezkreslená věda, tentokrát o černých dírách, se podíleli vědci z Astronomického ústavu AV ČR. A nezapomněli ani na nejnovější aktuality.
V pátek 29. 1. 2021 letěl po 7. hodině ranní (mezi 7:04:54 až 7:04:58 SEČ) jasný meteor - bolid, který byl po několika minutách doprovázen zvukovými projevy. Většina našeho území byla v tu dobu pokryta hustou oblačností a navíc již svítalo. Přesto řada svědků hlásila pozorování jasných záblesků přes oblačnost a následné zvuky podobné hřmění. Bylo zřejmé, že se jednalo o opravdu významný bolid. Radiometry na našich dvou nejzápadnějších stanicích, které jako jediné byly před rozedněním ještě zapnuté, zaznamenaly podrobnou světelnou křivku bolidu. Kvůli nepříznivému počasí však žádná naše kamera, včetně videokamer, které jsou v činnosti i přes den, nezachytila přímý obraz bolidu. Požádali jsme proto veřejnost o pomoc s hledáním případných náhodných videozáznamů bolidu. Od očitých svědků jsme věděli, že bolid byl přes řidší oblačnost viditelný z krajního severu Čech a také od Českých Budějovic.
Pořad České televize Z metropole nejen z metropole
První astronomické pozorovatelny v Praze - jeskyně v Grébovce, věž Wilsonova nádraží či věž Klementina. A také, než se Praha dočkala své hvězdárny na Petříně, to byli bratři Fričové, kteří se ponořili do snu a starší Josef pak do realizace postavit hvězdárnu v Ondřejově. V šesti minutách v pořadu České televize Z metropole.
Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita mezi kosmickými vrtulemi
Vojtěch Šimon ze Stelárního oddělení ASU se zabýval dlouhodobým monitoringem dvou zástupců zvláštní třídy kataklyzmických proměnných, tzv. propellerů (česky zřejmě „vrtulí“). Na datech z přehlídek oblohy ukazuje, že v těchto systémech dochází k aktivitě a vzplanutím, které souvisejí s přenosem hmoty mezi složkami systému a interakcí přenášené hmoty s rotujícími magnetosférami bílých trpaslíků.
Astronomický ústav AV ČR je zapojen do projektu realizace nového Evropského Slunečního Dalekohledu s průměrem zrcadla 4 metry. Na projektu se podílí 26 výzkumných institucí z 18 zemí. Stejně jako jiné obří projekty, i zde se řeší řada technických výzev, které přispívají k rozvoji např. optických a kamerových systémů. Nedílnou součástí projektu EST je i popularizace sluneční fyziky a díky tomu vznikly dva soubory nazvané Knihy úkolů. Cílem je seznámit mladší zájemce o vědu se sluneční fyzikou - postavme si spektroskop; jak na sluneční rotaci atd. Úkoly jsou rozděleny věkově do tří kategorií: starší než 10, 12 a 16 let.
Profesor Jan Sokol byl svou rodinou svázán s ondřejovskou hvězdárnou
V úterý 16. února 2021 zemřel ve věku 84 let filozof, pedagog, signatář Charty 77, někdejší poslanec a ministr školství Jan Sokol. Na snímku z oslavy 100. výročí založení České astronomické společnosti v roce 2017 na Univerzitě Karlově v Praze s Martinem Myšičkou, který zde představoval dlouholetého předsedu ČAS a jeho dědečka prof. Františka Nušla.
Po sondách Al Amal (Spojené arabské emiráty) a Tianwen-1 (Čína), které se na oběžné dráze kolem Rudé planety usadily minulý týden, se chystá u Marsu ve čtvrtek 18. února 2021 další velká podívaná. Tou bude přílet a přistání velkého amerického průzkumného robota Perseverance. Americký stroj nebude parkovat na oběžné dráze Marsu, ale přímo z přeletové trajektorie provede mimořádně složitý přistávací manévr. Ten bude trvat sedm minut a pro náročnost je často nazýván „Sedm minut hrůzy“.
Ondřejovská hvězdárna leží téměř na dohled k rodnému domu Josefa Lady v Hrusicích. Patříme do Ladova kraje. Právě vyšlo nové číslo časopisu Ladovník - a hned na jeho titulní straně jedna noční fotka z hvězdárny.
Úhly napětí učesané jedním směrem - odhalujeme další útvary pod povrchem Země
Nechtělo se vám číst tiskovou zprávu o odhadu směru dopadu impaktoru? Pak si poslechněte pěknou reportáž vědecké redakce Českého rozhlasu, na otázky redaktora Ondřeje Ševčíka odpovídá profesor Jaroslav Klokočník z Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Geomagnetické záškuby hrají důležitou roli v buzení volné nutace zemského jádra
Osa zemského tělesa nesměřuje vůči vzdálenému referenčnímu systému ani vůči zemskému tělesu stále ve stejném směru. Vykonává množství pohybů. Některé z těchto pohybů jsou periodické, jiné ne. Jan Vondrák a Cyril Ron z ASU studovali důležitost vlivu některých excitačních mechanismů, které se na změně rotační osy podílejí.
Na vesmírné dálnici mezi planetami Země a Mars je v těchto chvílích neobvykle živo. Startovací okno, které se k Rudé planetě otevřelo v létě loňského roku, využily hned tři státy k vyslání svých vědeckých misí.
Astronomický ústav AV ČR prezentuje svou činnost a dosažené výsledky v anglické brožuře "Activity Report", kterou publikuje zpravidla jednou za dva roky.
Ve středu 12. dubna 1961 ráno se nad kazašským kosmodromem Bajkonur ozval signál, oznamující všem v doslechu, že začíná nové éra lidstva. Éra pilotovaných letů do vesmíru. Tuto cestu nám před šedesáti roky otevřel sedmadvacetiletý sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Stal se tak prvním z řady 565 pozemšťanů, kteří měli dodnes to štěstí, že mohli vidět naši modrou planetu z vesmíru.
Na čem pracujeme: Vlastnosti magnetického pole ve vyvíjející se sluneční póře
Marta García-Rivas publikovala studii, v níž na případu extrémního typu sluneční skvrny ukazuje, že nedávno objevené Jurčákovo kritérium pro definici stabilní hranice umbry platí i v tomto případě.
Co jsou černé díry - čtyři minuty zábavného poučení pro děti
Černé díry patří k nejzáhadnějším objektům ve vesmíru. Mají tak silnou gravitaci, že z nich neunikne žádný objekt, a to dokonce ani světlo. Cokoliv se může dostat dovnitř, ale už ne ven. Ve vesmíru jsou jich miliardy. A co se stane, když se dvě černé díry srazí? O tom všem vypráví Dr. Jiří Svoboda z Oddělení galaxií a planetárních systémů v pořadu České televize Wifina.
Byl objeven ve vzdálenosti 13 miliard světelných let. Za objevem stojí Very Large Telescope na hvězdárně Paranal v chilské poušti Atacama (Evropská jižní observatoř). Co je kvasar? Jak vypadá? A čím je tenhle zvláštní?
Nejen v noci pozoruje největší astronomická observatoř světa ALMA
Rozhovor s vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslavem Bártou o tom, jak čeští vědci naučili observatoř ALMA pozorovat Slunce, byl zveřejněn v Československém časopise pro fyziku.
Prof. Petr Heinzel je emeritním ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd ČR, současným předsedou České astronomické společnosti, bývalým vedoucím Slunečního oddělení na ondřejovské hvězdárně, slunečním fyzikem. Tématem dílu TV NOE Hlubinami vesmíru je tedy naše nejbližší hvězda Slunce.
