Publikace se zabývá literárním životem prvního dvacetiletí existence českého protikomunistického exilu, tedy období mezi únorem 1948 a srpnem 1968. Největší pozornost autor věnuje zakladatelům České kulturní rady v exilu, u nás dosud málo známému vydavateli Antonínu Vlachovi a jeho jmenovci, básníkovi, prozaikovi a redaktorovi Robertu Vlachovi. Téměř obrozenecké úsilí pozapomenutých osobností autor sleduje v širokých souvislostech literárních i politických dějin našeho exilu.
Previous
Next
Podnětná výzva teorii i interpretaci
VERONIKA KOŠNAROVÁ
Jako sedmý svazek edice Theoretica & historica, vydávané Ústavem pro českou literaturu AV...
Písně křížem krážem
MATOUŠ JALUŠKA
Literární vědci a historikové se v posledních desetiletích čím dál zřetelněji obracejí k prostoru. Mapují...
Česká exilová poezie v evropském kontextu
IVA MÁLKOVÁ
Josef Hrdlička, docent Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Karlovy univerzity, jehož...