Dnešní zemědělství se neobejde bez herbicidů – přípravků hubících plevely. Mnoho takových látek působí na plevele stejně jako vysoké dávky rostlinného hormonu auxinu.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) uspořádal velkou degustaci jablek ze sklizně 2017. U 43 odrůd se hodnotila jejich chuť, vůně, konzistence, šťavnatost a další vlastnosti.

Akademie věd ČR klade čím dál větší důraz na využití vědeckých poznatků v praxi. Náš ústav měl tu čest seznámit účastníky Akademického sněmu s jedním příkladem – programem šlechtění jabloně.

Houba drobnička skvrnitá způsobuje fomové černání stonků řepky. Naši vědci nyní objevili, že drobnička produkuje rostlinné hormony cytokininy, a zmapovali jejich syntézu, přeměny i odbourávání.

Odborníci z Izotopové laboratoře našeho ústavu dlouhodobě zkoumali kvalitu vody v nádržích Hamry a Seč. Zadavatelem obou projektů byl Pardubický kraj, na jehož území tyto přehrady leží.

Mezinárodnímu týmu vědců, ve kterém mají významný podíl olomoučtí odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v. v. i. (ÚEB),  se po mnohaletém úsilí podařilo získat celou dědičnou informaci ječmene. Obilovina je významná nejen jako krmivo ale také pro výrobu sladových nápojů (piva a whisky).

Olomoučtí vědci vyvinuli unikátní metodu izolace genů rostlin

Poprvé a hned velmi úspěšně se prezentoval Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. na výstavě ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků Flora Olomouc 2016. Letošní 21. ročník výstavy navštívilo na 25 tisíc lidí a zájem o odrůdy ÚEB byl velký. Návštěvníci mohli ochutnat například jablka Opal, Sirius, Rozelu, Orion, zhlédnout filmy o práci vědců z ÚEB nebo si poslechnout přednášku Ing. Miloslava Juříčka, CSc.

Vědci z Laboratoře biologie pylu se, jak již název napovídá, zaměřují na výzkum samčího gametofytu, tedy pylu a pylové láčky. Pylová zrna slouží k přenosu genetické informace, a tudíž představují pevnou, odolnou strukturou, která obsahuje dehydratovanou cytoplazmu (A) – je to podobné, jako když chceme uskladnit potraviny sušením; ve vysušeném stavu by měly vydržet déle. Pylová zrna musejí v neporušeném stavu doputovat na bliznu.

Naši badatelé Ing. Klára Hoyerová, Ph.D., RNDr. Martin Kubeš, Ph.D., a doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. se podíleli na nově publikovaném článku v prestižním časopise Nature plants. Jejich výzkum se zaměřil na dusík – ten je zásadním stavebním kamenem výživy rostlin a při jeho nedostatku dochází ke zpomalení nejen tvorby chlorofylu, ale i růstu stonku i listů. Do buněk kořenů se dusík dostává z půdního roztoku ve formě nitrátu, a to prostřednictvím přenašeče NRT1.1/NPF6.3. „Tento protein je zabudován do plazmatické membrány a kromě schopnosti transportovat nitrát nezávisle posílá i signály o rozpoznání přítomnosti nitrátu. Již tato duální funkce je sama o sobě unikátní, ale tím možnosti NRT1.1/NPF6.3 nekončí. Kromě transportu nitrátu dokáže přenášet přes plazmatickou membránu i významný rostlinný hormon auxin,“ vysvětluje Ing. Klára Hoyerová, Ph.D.