Šumavská jezera se v posledních 30 letech zotavují z acidifikace, která byla výsledkem vysoké atmosférické depozice síry a dusíku v druhé polovině 20. století. Pozvolná regenerace, která se mimo snižování kyselosti projevil i nárůstem biodiverzity vodních organismů (mimo ryb), byl dočasně přerušen důsledky kůrovcové gradace v jezerních povodích. Opad jehličí, vlhkostní a světelné změny způsobily v půdách vyšší mineralizaci humusu a následnou tvorbu dusičnanů, které částečně znovu okyselily některá jezera. Tento jev je ale dočasný. V dlouhodobém horizontu z něj jezerní ekosystémy budou naopak profitovat, protože půdy ztratí část nadbytečného dusíku deponovaného depozicí v minulých desetiletích.
Pod náhledy obrázků ke stažení pdf soubory s doplňujícími tab. 1 a 2
Šumava lakes have been recovering over the last 30 years from acidification caused by high atmospheric deposition of sulphur and nitrogen. Regeneration was manifested by decreasing acidity and increasing biodiversity (except for fish). It was temporarily interrupted by Spruce Bark Beetle (Ips typographus) infestation in lake catchments. Spruce defoliation and changes in light and humidity conditions caused enhanced mineralization of soil humus layer resulting in nitrate leaching and also partial acidification (only temporary, within a few decades the lakes will profit from the release of nitrogen from the ecosystem).
Plešné jezero v r. 2013. Povodí Plešného jezera bylo v r. 2003, těsně před kůrovcovou gradací, porostlé dospělým smrkovým lesem. V r. 2013, 7 let po gradaci kůrovce, odumřelé dospělé smrky nahradilo vitální zmlazení smrku s příměsí jedle a buku. Foto J. Kopáček
