ŽIVA

Rozhled v oboru veškeré přírody

Odkud a kdy k nám přišly nepůvodní druhy měkkýšů / Whence and When did Alien Mollusc Species Arrive Here?

Autor: Michal Horsák
Téma: Měkkýši / Mulluscs, Ekologie, životní prostředí / Ecology, Environment
Vyšlo v časopise Živa 5/2018 na straně 249

Článek v PDF ke stažení

Od konce 19. stol. se v naší volné přírodě objevilo 23 nezvaných přistěhovalců z řad mlžů a plžů. Nepřišli díky vítačům ani sluníčkářům, přesto se dvanácti z nich u nás velmi zalíbilo.

Použitá a citovaná literatura:

HORSÁK, Michal, et al. Check-list and distribution maps of the molluscs of the Czech and Slovak Republics. Retrieved December, 2016, 12: 2016. Online at . Checklist updated at 7-March-2018, maps updated at 7-March-2018.
LORENCOVÁ, Erika, et al. Invasion of freshwater molluscs in the Czech Republic: time course and environmental predictors. Malacologia, 2015, 59.1: 105-120.
PELTANOVÁ, Alena, et al. A fast snail’s pace: colonization of Central Europe by Mediterranean gastropods. Biological Invasions, 2012, 14.4: 759-764.

Since the end of the 19th century, 23 alien species of clams and snails have appeared in the outdoors of the Czech Republic. Neither welcomers nor do-gooders invited them, though 12 of them have become well-established here.

Obrazové přílohy

Dvanáct do tuctu – hojné nepůvodní druhy naší malakofauny. V závorce obvyklý největší rozměr ulity nebo těla dospělce; a – páskovka hajní (23 mm), b – kružník malý (5 mm), c – levatka ostrá (12 mm), d – korbikula asijská (28 mm), e – slávička mnohotvárná (30 mm), f – skelnatka západní (14 mm), g – člunka pravohrotá (3,5 mm), h – písečník novozélandský (6 mm), i – škeblice asijská (230 mm), j – tmavoretka bělavá (13 mm), k – blednička útlá (60 mm), l – plzák španělský (140 mm). Foto M. Horsák
Mírnější zimy v posledních letech umožňují uchycení populací i velkých druhů teplomilných plžů, jako je např. hlemýžď balkánský (Helix lucorum) z východní části Středozemí. Větší plži bývají citlivější na nízké teploty, proto se výskyt zavlečených populací omezuje na velká města, kde je oproti okolní krajině tepleji. U nás přežívá od r. 2009 v Praze na Žižkově, od r. 2013 zdobí také některá ruderální místa Bratislavy (na snímku). Zcela nově se usadil dokonce v Moskvě. Foto M. Horsák
Doložené výskyty 8 nepůvodních vodních měkkýšů v ČR do r. 2014. Malý kroužek – zjištěn jeden druh, střední – 2 až 3 druhy, velký – 4 až 5 druhů, čtverec – 6 až 7 druhů nalezených v daném mapovém poli. Upraveno podle: E. Lorencová a kol. (2015)
Kumulativní nárůst prvních dokladů všech a pouze vodních nepůvodních druhů měkkýšů v naší volné přírodě. Orig. M. Horsák
Proporcionální zastoupení oblastí původu nepůvodních druhů měkkýšů naší volné přírody – suchozemských a vodních. Orig. M. Horsák

Aktuality

Nové číslo Živy 1/2021 vychází ve čtvrtek 11. února

Z obsahu:

Arktida její reakce na globální oteplování – příběh české vědy – Josef Elster, Zdeněk Lyčka

„Quo vadis, vermis?“ Kam směřuje helmintoterapie II. – Kateřina Jirků, Milan Jirků

Laboulbeniales – nejprapodivnější houboví paraziti – Ondřej Koukol, Danny Haelewaters

Tavolníky známé, neznámé 2. – Roman Businský

Jak si květní sněti ochočily rostliny i opylovače I. – Marek Kasner a kolektiv autorů

Sněženky – neobyčejná variabilita dobře známého rodu – Pavel Sekerka

K výuce: Regionální botanika aneb Kam u nás za rostlinami. Na hřebeny Krkonoš – Tomáš Urfus, Jindřich Chrtek

Živá půda 6. Jak organismy v půdě fungují – Vladimír Šustr a kolektiv autorů

Modrásek pumpavový, záhadný obyvatel podhorských trávníků – Alena Sucháčková Bartoňová, Zdeněk F. Fric, Martin Konvička

Pavouci šestiočky – případ extrémní diverzifikace ve Středozemí 2. – Milan Řezáč

Výr velký a jeho nelehký osud III. Nesnadná cesta k ochraně – Jan Andreska, Dominik Andreska

Jak krkavcovití ptáci dokážou kreativně vnímat i proměňovat své okolí – Roman Figura, Daniel Sosna

Pozdravy od protinožců. Jména živočichů přejatá z domorodých jazyků Austrálie a Oceánie 5. – Ondřej Pivoda

Věda fotogenická – popularizace Akademie věd ČR v roce 2020

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.

© 2021 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.