Special Issue of The Philosophical Journal 2018/1, 238 pages

This publication is divided into four thematic blocks and emerged through the collaboration of experts currently active in Europe, America, and Asia. The first deals with Jan Hus (“The Person and Work of Jan Hus”), the second deals with the issue of violence and the inquisition (“Hussite Revolution and Inquisition”), the third contains texts on the Utraquist liturgy (“Liturgy”), and the last discusses the interaction of the Czech and European Reformation (“Utraquism and Reformation”). A total of twelve studies reflect the phenomenon of the Czech Reformation in the late Middle Ages and the early modern era, and in the spirit of the intentions of Collegia Europaea it seeks to internationalize research into Czech religious history and its philosophical, theological, church-political, and cultural context.

Mimořádné číslo Filosofického časopisu 2018/2, 204 stran

Předkládaný svazek je věnován vrcholné fázi Nietzschova myšlení, jež zahrnuje v prvé řadě knihu Tak pravil Zarathustra. Společným tématem jednotlivých studií je motiv ctnosti, kterému se obzvláště ve vystupňované podobě obdarovávající ctnosti věnuje většinou méně pozornosti než tématům, jako jsou věčný návrat téhož, smrt boha či vůle k moci. Společnou snahou autorů je poukázat na centrální roli tohoto motivu a interpretovat jej v rámci Zarathustry a spisů zachycujících „poledne“ Nietzschova myšlení. Vedle imanentně zarathustrovských studií svazek při­náší stati dialogické, v nichž je motiv ctnosti konfrontován s perspektivou dalších myslitelů.

Mimořádné číslo Filosofického časopisu 2018/3, 88 stran

Soubor studií českých a slovenských autorů, který zde předkládáme, vznikl na základě příspěvků přednesených na odborném semináři věnovaném myšlení francouzského historika a teoretika umění Henriho Focillona (1881–1943). Seminář se uskutečnil 4. května 2017 na půdě Katedry filozofie Fakulty filo­zofické Západočeské univerzity v Plzni. Uspořádáním tohoto semináře i publikací tohoto souboru článků chceme upozornit na originalitu v dnešní době spíše pozapomenutého Focillonova myšlení a na jeho podnětnost ve vztahu k soudobé estetice a filosofii. Předložený soubor studií, který upozorňuje na některé ze stránek formálního myšlení a cítění, o němž Focillon v souvislosti s uměním hovoří, doplňujeme překladem pozoruhodného Focillonova pojednání „Chvála ruky“.

Special Issue of The Philosophical Journal 2017/1, 122 pages

Democratic societies (both new and established) are currently undergoing a deep crisis. It is almost impossible to overlook the symptoms; a decline in voter turnout, the rise of right-wing populism and plebiscitarianism, civil dissatisfaction, and the decline of traditional partisanship. The origin of this crisis is often seen in the crisis or disintegration of traditional representative institutions. While such developments lead some to infer the demise of representative democracy and celebrate the emergence of post-representative democracy, a significant portion of contemporary democratic theory on the contrary (and apparently paradoxically) turns to representation as a tool for democratizing democracy. This move may seem surprising not only for the de facto crisis of representative institutions, but also because many streams of contemporary democratic theory (participatory, deliberative, and radical theories of democracy) were formulated as a critique of the inherently undemocratic and elitist or oligarchic nature of representative democracy and as an effort to overcome it. The articles gathered in this volume seek to capture this intellectual movement and offer new reflections on the relationship between democracy and representation as a tool for both understanding and treating the crisis of democracy.

Special Issue of The Philosophical Journal 2017/2, 160 pages

The Special Issue Perception in Scholastics and Their Interlocutors presents eight studies examining the issues of perception and senses in the history of philosophy between the 11^th and 17^th centuries. Attention is focused mainly on scholastic thinkers (from Anselm, through Peter John Olivi and Duns Scotus, to Suárez), some older authors whose thoughts developed other scholars (e.g. Aristotle or Ibn al-Haytham), or contemporaries who entered into dialogue with scholastics (e.g. Pletho or Valerianus Magnus).