Odborníci na studium středověku, medievisté Martin Šorm a Vojtěch Bažant z Centra medievistických studií, vyprávějí o humoru jako o fenoménu, který sice odráží svou dobu, ale upozorňují i na to, že naše představy o schopnosti předchozích generací dopustit se vtipu, který si na základě pramenů vytváříme, mají svá omezení.

Rozhovor najdete na webu Filozofické fakulty Small Talk.

Václav Žůrek společně s Tomášem Klimkem představili několik zajímavých a slavných středověkých rukopisů ze sbírek Národní knihovny v Praze.

V pořadu Hergot! si moderátoři povídali s Adamem Pálkou. Témata se dotýkala náboženských dějin 15. století - o společenských změnách, koncilech a situaci v českých zemích.

Co v nás zůstalo ze středověku? V čem jsme stejní jako naši předkové? Jak vnímali čas? Jak stáří? Jak se ve středověku udávalo, řešily sousedské nesváry, očerňovali protivníci či bojovalo o radnice? V čem to bylo podobné dnešku? Kde se vzal český nacionalismus a kdy vznikly první cestovky? O tom všem hovořil znalec života a mentality středověkého člověka, docent historie Martin Nodl v časopise Téma.

Celý rozhovor si můžete stáhnout ve formátu PDF (645 kB).

Pravidelné nedělní vysílání Divadla NaHraně, tentokrát s hosty Vojtěchem Bažantem a Martinem Šormem o hranicích smíchu ve středověku a knězem Vojtěchem Eliášem nejen o charitě v Libérii v době eboly.

S Martinem Nodlem o morových ranách, Danielu Landovi i o tom, proč dnes názory historiků nepadají na úrodnou půdu. Nejnovější kniha, kterou Martin Nodl připravil k vydání, nese trudný název Mor, flagelanti a vraždění Židů. V druhé polovině osmdesátých let ji ve švýcarské Basileji napsal český exulant František Graus. Vedle ní nakladatelství Argo, kde se Nodl redakčně stará o historickou literaturu, brzy vydá také Studie k počátkům husitského Tábora od legendy českého bádání o středověku, profesora Františka Šmahela. Právě on přitom stojí za Nodlovou volbou vystudovat historii a věnovat se témuž období.

„Středověké kultury nejsou zvláštní tím, že by se nějakým pevným rysem systematicky odlišovaly od kultur exotičtějších, starších nebo mladších. Definuje je to, že s nimi jako s ‚jinými' zacházeli lidé v pozdějších staletích." To na příkladu komična a vážnosti v literárních aktualizacích středověku z konce 19. století i v současnosti ukazují Vojtěch Bažant a Martin Šorm v článku „S panem Broučkem do středověku a zase zpátky. K dějinám humoru a korektnosti" v časopisu Vital (2/2020), jejž vydává Elpida, o.p.s.

Pavel Soukup provedl Tomáše Poláčka, redaktora magazínu Reportér, po historické Praze i zákrutami dění vzrušeného roku 1420. Z husitského tématu vznikl pilotní článek aktuálního vydání Reportéra.

Celý text si můžete přečíst na webových stránkách magazínu.

Online rozhovor na blogu Purdue University u příležitosti vydání anglického překladu knihy Pavla Soukupa Jan Hus: The Life and Death of a Preacher.

Celý rozhovor najdete na stránkách Purdue Libraries and School of Information Studies.

Už současníci ho přezdívali „krvavý kněz". Jan Želivský se jakoby odnikud vynořil v Praze v roce 1418. Z jeho života známe bezpečně jen poslední čtyři roky. Jsou naplněny násilím a touhou po moci. V červenci 1419 přivedl rozvášněný dav před Novoměstskou radnici. Událost, která skončila vyházením části konšelů a radničního personálu z oken, vstoupila do dějin jako první pražská defenestrace. Jan Želivský nastoupil cestu vůdce pražských radikálů, ale zároveň vykročil vstříc svému tragickému osudu. Po stopách kněze Jana se v dokumentu vydá herec Jiří Dvořák v doprovodu historika Petra Čorneje.

V dokumentu Vzestup a pád kněze Jana vystoupil také Pavel Soukup. Celý film lze zhlédnout na webu České televize.