Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Přenos energie v turbulentním proudění tekutin
Jakým způsobem a mezi jakými škálami se v turbulentním proudění přelévá energie? To bylo cílem studie vedené Petrem Hellingerem z ASU ve spolupráci s kolegy ze zahraničí. Práce studuje některé zásadní problémy nastávající v turbulenci tekutin.
Prohlídky pro veřejnost a školní exkurze zatím s odkladem
Za normální situace by už nyní na ondřejovské hvězdárně probíhaly školní exkurze a 1. května by začaly prohlídky pro veřejnost. Ale nestane se tak. Doufáme, že je zahájíme, bohužel ale se zpožděním.
Tuhle otázku si klade i Dr. Petr Kabáth, vedoucí skupiny výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Bylo by zvláštní, kdyby na Zemi existovaly jediné formy života v celém vesmíru. Ještě se ale nepodařilo najít důkazy o opaku. Vědci se proto soustřeďují na hledání dalších planetárních systémů, a to především takových, kde by mohl být možný život.
Rozhovor s Petrou Sukovou z Oddělení galaxií a planetárních soustav
V Československém časopise pro fyziku 2/2021 vyšel rozhovor s Dr. Petrou Sukovou, která v lednu tohoto roku byla oceněna Prémií Jana Friče za rok 2020.
Freya - meteorický radar na ondřejovské hvězdárně nebo německý radar včasné výstrahy z druhé světové války schopný zjistit vzdušný cíl ve vzdálenosti 120 km?
Vzpomínáte na tuhle "matraci" na radarové louce ondřejovské hvězdárny? Když vědecky "dosloužila", v roce 2019 z hvězdárny zmizela. Její osud tím ovšem neskončil. Brzy si tento radiolokátor budete moci po jeho renovaci prohlédnout ve vojenském muzeu v Lešanech.
Na čem pracujeme: Jaké byly Drakonidy v roce 2018?
Rozsáhlý český tým odborníků studoval meteorický déšť roje Drakonid v roce 2018. Dvojstaniční pozorování prováděná celou varietou přístrojů umožnila určit pro tento roj množství základních popisných parametrů a konfrontovat reálná pozorování s předpověďmi založenými na minulé aktivitě.
Česká republika pokračuje v přípravě vědecké mise Plato
Mise Evropské vesmírné agentury PLATO, jejímž úkolem je objevování a výzkum planet podobných Zemi mimo naši Sluneční soustavu, tzv. exoplanet, se posouvá do další vývojové fáze. Brněnské firmě SAB Aerospace se podařilo splnit požadované vibrační testy pro transportní kontejnery, které před cestou do vesmíru ochrání extrémně citlivé kamery. V těchto dnech navíc firma odesílá jeden z transportních kontejnerů do Florencie, kde bude doplněn o kameru a za účelem testování přepraven do Belgie.
Jasný bolid časně ráno 12. dubna 2021 nad severním Rakouskem podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě
V pondělí 12. dubna 2021 krátce před půl pátou ráno středoevropského letního času ozářil především jih Čech a sever Rakouska velmi jasný meteor - bolid. I když se tento vzácný přírodní úkaz odehrál ve velmi časných ranních hodinách, přesto nám několik náhodných svědků nám nahlásilo svá pozorování. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně v pondělí 12. dubna nad ránem došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Přiblíží vám to pátý díl seriálu Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU. Hosty jsou dva astrofyzici - Dr. Marek Skarka ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, který se zabývá výzkumem exoplanet a docent Norbert Werner z Masarykovy univerzity v Brně.
Na čem pracujeme: Arkády erupčních smyček připomínají jezdecká sedla
Během slunečních erupcí vznikají pod rekonexní oblastí zvláštní arkády magnetických smyček. Juraj Lörinčík se spolupracovníky si povšimli, že u některých erupcí tyto arkády tvarem nápadně připomínají jezdecké sedlo. Zjišťovali pak, zda je tento tvar mezi erupcemi běžný.
Ve středu 12. dubna 1961 ráno se nad kazašským kosmodromem Bajkonur ozval signál, oznamující všem v doslechu, že začíná nové éra lidstva. Éra pilotovaných letů do vesmíru. Tuto cestu nám před šedesáti roky otevřel sedmadvacetiletý sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Stal se tak prvním z řady 565 pozemšťanů, kteří měli dodnes to štěstí, že mohli vidět naši modrou planetu z vesmíru.
Na čem pracujeme: Vlastnosti magnetického pole ve vyvíjející se sluneční póře
Marta García-Rivas publikovala studii, v níž na případu extrémního typu sluneční skvrny ukazuje, že nedávno objevené Jurčákovo kritérium pro definici stabilní hranice umbry platí i v tomto případě.
Co jsou černé díry - čtyři minuty zábavného poučení pro děti
Černé díry patří k nejzáhadnějším objektům ve vesmíru. Mají tak silnou gravitaci, že z nich neunikne žádný objekt, a to dokonce ani světlo. Cokoliv se může dostat dovnitř, ale už ne ven. Ve vesmíru jsou jich miliardy. A co se stane, když se dvě černé díry srazí? O tom všem vypráví Dr. Jiří Svoboda z Oddělení galaxií a planetárních systémů v pořadu České televize Wifina.
Byl objeven ve vzdálenosti 13 miliard světelných let. Za objevem stojí Very Large Telescope na hvězdárně Paranal v chilské poušti Atacama (Evropská jižní observatoř). Co je kvasar? Jak vypadá? A čím je tenhle zvláštní?
Nejen v noci pozoruje největší astronomická observatoř světa ALMA
Rozhovor s vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslavem Bártou o tom, jak čeští vědci naučili observatoř ALMA pozorovat Slunce, byl zveřejněn v Československém časopise pro fyziku.
Prof. Petr Heinzel je emeritním ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd ČR, současným předsedou České astronomické společnosti, bývalým vedoucím Slunečního oddělení na ondřejovské hvězdárně, slunečním fyzikem. Tématem dílu TV NOE Hlubinami vesmíru je tedy naše nejbližší hvězda Slunce.
V letošním vydání Československého časopisu pro fyziku 1/2021 vyšlo pěkné shrnutí výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, který koordinuje Astronomický ústav AV ČR. Přečtené to máte za chvilku ... a časopis rozhodně doporučujeme.
Objekt X7 - první pozorování interakce hvězdné obálky s okolím supermasivní černé díry
V průběhu posledních třech desetiletí pozorují astronomové velmi rychlý pohyb jasných hvězd v okolí jádra naší Galaxie (objekt označovaný Sagittarius A*). Charakter pohybu svědčí o přítomnosti superhmotné černé díry, kolem níž hvězdy obíhají. Za tato měření získali dva astronomové, Němec Reinhard Genzel a Američanka Andrea Ghez, Nobelovu cenu za fyziku udělenou v r. 2020. Ve studii zveřejněné nedávno v časopise Americké astronomické společnosti The Astrophysical Journal analyzuje mezinárodní tým s účastí Astronomického ústavu AV ČR zajímavé proměny, které probíhají v obálce jedné z těchto hvězd.
První letošní vydání Československého časopisu pro fyziku má rekordních 93 stran (vřele doporučujeme) a je věnováno mimo jiné i udělení Nobelových cen za fyziku roku 2020, jež získali vědci, kteří se zasadili o prokázání existence černých děr. V souvislosti s tím byl v časopise publikován rozhovor o černých dírách s astrofyzikem Dr. Jiřím Svobodou z Astronomického ústavu AV ČR.
Dnes by se zakladatel ondřejovské hvězdárny Dr. Josef Jan Frič dožil 150 let. Jeho genius loci je na hvězdárně dodnes. Atmosféra současné vědy propojená s tehdejším nadšením a pracovitostí, vybudováním hvězdárny a úžasným činem - v roce 1928 odevzdání tohoto skvělého díla Československému státu. Vzhlížíme k Vám, pane Friči, s velkou úctou. A jako dárek dnešním dnem spouštíme Instagram Astronomického ústavu AV ČR. První obrázek tak bude patřit Vám.
Na čem pracujeme: Mohou zbytky supernov krmit supermasivní černé díry v centrech galaxií?
V centrech galaxií se nacházejí supermasivní černé díry (SMBH – SuperMassive Black Holes) o hmotnostech několika miliónů až miliard hmotností Slunce. SMBH obklopují centrální hvězdokupy (NSC – Nuclear Star Clusters), což jsou nejhmotnější známé hvězdokupy, o rozměrech převyšujících 10 pc a hmotnostech okolo miliónu hmotností Slunce. SMBH a NSC se nachází ve středech molekulárních zón (CMZ – Central Molecular Zone) složených z hustých oblak mezihvězdné hmoty, kde se tvoří nové hvězdy. Jak však SMBH vznikají a rostou je jednou z nevyřešených otázek dnešní astrofyziky.
Na dalším díle populárního seriálu Akademie věd Nezkreslená věda, tentokrát o černých dírách, se podíleli vědci z Astronomického ústavu AV ČR. A nezapomněli ani na nejnovější aktuality.
V pátek 29. 1. 2021 letěl po 7. hodině ranní (mezi 7:04:54 až 7:04:58 SEČ) jasný meteor - bolid, který byl po několika minutách doprovázen zvukovými projevy. Většina našeho území byla v tu dobu pokryta hustou oblačností a navíc již svítalo. Přesto řada svědků hlásila pozorování jasných záblesků přes oblačnost a následné zvuky podobné hřmění. Bylo zřejmé, že se jednalo o opravdu významný bolid. Radiometry na našich dvou nejzápadnějších stanicích, které jako jediné byly před rozedněním ještě zapnuté, zaznamenaly podrobnou světelnou křivku bolidu. Kvůli nepříznivému počasí však žádná naše kamera, včetně videokamer, které jsou v činnosti i přes den, nezachytila přímý obraz bolidu. Požádali jsme proto veřejnost o pomoc s hledáním případných náhodných videozáznamů bolidu. Od očitých svědků jsme věděli, že bolid byl přes řidší oblačnost viditelný z krajního severu Čech a také od Českých Budějovic.
Pořad České televize Z metropole nejen z metropole
První astronomické pozorovatelny v Praze - jeskyně v Grébovce, věž Wilsonova nádraží či věž Klementina. A také, než se Praha dočkala své hvězdárny na Petříně, to byli bratři Fričové, kteří se ponořili do snu a starší Josef pak do realizace postavit hvězdárnu v Ondřejově. V šesti minutách v pořadu České televize Z metropole.
Na čem pracujeme: Přenos energie v turbulentním proudění tekutin
Jakým způsobem a mezi jakými škálami se v turbulentním proudění přelévá energie? To bylo cílem studie vedené Petrem Hellingerem z ASU ve spolupráci s kolegy ze zahraničí. Práce studuje některé zásadní problémy nastávající v turbulenci tekutin.
Prohlídky pro veřejnost a školní exkurze zatím s odkladem
Za normální situace by už nyní na ondřejovské hvězdárně probíhaly školní exkurze a 1. května by začaly prohlídky pro veřejnost. Ale nestane se tak. Doufáme, že je zahájíme, bohužel ale se zpožděním.
Tuhle otázku si klade i Dr. Petr Kabáth, vedoucí skupiny výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Bylo by zvláštní, kdyby na Zemi existovaly jediné formy života v celém vesmíru. Ještě se ale nepodařilo najít důkazy o opaku. Vědci se proto soustřeďují na hledání dalších planetárních systémů, a to především takových, kde by mohl být možný život.
Rozhovor s Petrou Sukovou z Oddělení galaxií a planetárních soustav
V Československém časopise pro fyziku 2/2021 vyšel rozhovor s Dr. Petrou Sukovou, která v lednu tohoto roku byla oceněna Prémií Jana Friče za rok 2020.
Freya - meteorický radar na ondřejovské hvězdárně nebo německý radar včasné výstrahy z druhé světové války schopný zjistit vzdušný cíl ve vzdálenosti 120 km?
Vzpomínáte na tuhle "matraci" na radarové louce ondřejovské hvězdárny? Když vědecky "dosloužila", v roce 2019 z hvězdárny zmizela. Její osud tím ovšem neskončil. Brzy si tento radiolokátor budete moci po jeho renovaci prohlédnout ve vojenském muzeu v Lešanech.
Na čem pracujeme: Jaké byly Drakonidy v roce 2018?
Rozsáhlý český tým odborníků studoval meteorický déšť roje Drakonid v roce 2018. Dvojstaniční pozorování prováděná celou varietou přístrojů umožnila určit pro tento roj množství základních popisných parametrů a konfrontovat reálná pozorování s předpověďmi založenými na minulé aktivitě.