Novinky

Syndikovat obsah

Konkurzní řízení na pozici vědeckého pracovníka

Konkurzní řízení na pozici vědeckého pracovníka v Oddělení fyzikálních vlastností hornin GLÚ se zaměřením výzkumu v oborech: seismologie, anizotropie, šíření seismických vln,  akustická emise, zdrojové mechanismy.

Detailní informace
Tabulka

Ústav v Databázi transferu, znalostí a technologií AV ČR

Geologický ústav se hned několika tématy zapojil do nedávno vzniklé databáze, která má za úkol „propojovat vědu s byznysem“. Jinými slovy tato databáze nabízí užitečné výsledky, produkty a postupy, ale i výzkumné prostory, metodiky, analýzy a znalosti, které by mohli chtít využívat lidé jak z komerční, výzkumné a vzdělávací sféry, tak třeba i širší veřejnost. Úvodní stránka databáze je zde, vlastní seznam služeb pak zde.

Prezentace povodí Lesní potok

V rámci online semináře „2021 Winter Cyberseminar Series: Research and Observatory Catchments: the Legacy and the Future“ pořádaného konsorciem univerzit pro rozvoj hydrologických věd byl Tomášem Navrátilem prezentován příspěvek věnovaný sledování kvality životního prostředí na povodí Lesní potok za uplynulých 25 let. Odkaz na záznam je zde. Seminář si klade za cíl formou krátkých příspěvků seznámit široké publikum s konkrétní lokalitou, monitoringovou sítí či aktivitou ať už formou popisu, výčtu instrumentace či prezentace nejzajímavějších výsledků. Tato akce probíhá jednou týdně od 10. února do 31.března 2021 více informací a odkazy na záznamy jednotlivých týdenních bloků příspěvků najdete zde.

Představení Geologického ústavu

Na našich webových stránkách byla aktualizována informační brožura s názvem „ÚVOD do Geologického ústavu“, která poskytuje komplexní informace o struktuře, vybavení a činnostech ústavu. Je dobrým odrazovým můstkem pro ty, kteří se zajímají o vědeckou práci v oblasti geologie a dění na našem Ústavu.

Ocenění pro knihu

Kniha autorů V. Cílka (z našeho ústavu), M. Majera, L. Faltejska a kolektivu „Podzemní památky středních Čech“ vydané v roce 2019 nakladatelstvím Dokořán byla po několika odloženích oceněna cenou Egona Ervína Kische za literaturu faktu za rok 2020. Kniha dokumentuje nejrůznější typy středočeského podzemí vztahující se především k pozůstatkům po těžbě rud, uhlí a vápence. Četnost historických dolů dokládá a vysvětluje rychlý a bohatý rozvoj středních Čech. Autorům gratulujeme.

Koncentrace rtuti v ovzduší a lesních plodinách

V lednovém vydání časopisu Vesmír jsou dva články se rtuťovou tématikou z dílny kolektivu autorů oddělení environmentální geologie a geochemie GLÚ. První z článků s názvem „Kdo hledá rtuť najde…“ a autory J. Borovička, M. Roll a T. Nováková se zabývá problematikou sběru lesních plodin v okolí míst výrazně ovlivněných zátěží z historické těžby rumělky, zatímco druhý článek „Pasivní odběrová zařízení“ autorů T. Navrátil aj. Rohovec přináší novinky o možnostech inovativního přístupu k měření koncentrací rtuti ve vzduchu.

Karbonská erupce zasypala střední a západní Čechy až 1 m mocnou vrstvou popela

Slavný tuf Bělka je rozsáhlá pyroklastická vrstva zachovaná v sedimentárním záznamu středočeských a západočeských pozdně orogenních pánvích. Tento tuf představuje unikátní stratigrafický marker, který byl zdokumentován v desítkách vrtů a mnohých černouhelných dolech v oblasti mezi jižním okrajem plzeňské pánve v západních Čechách až po východní část kladensko-rakovnické pánve na vzdálenost přes 100 km. Přesto byl vulkanický zdroj Bělky až do teď neznámý. V nové publikaci našeho kolegy Filipa Tomka a kolegů, která kombinuje multidisciplinární přístup za použití metod LA-ICP-MS U/Pb datování na zirkonech, analýzy distribuce mocnosti a zrnitosti a kalkulace objemu, se podařilo odhalit, že zdrojový vulkán tufu Bělka je altenbersko-teplická kaldera na hranici Čech a Německa v sz. části Českého masivu. Během explozivní ignimbritové erupce, která vytvořila samotnou kalderu, bylo vyvrženo obrovské množství pyroklastického materiálu odpovídající stupni 7 (z 8) škály vulkanického explozivního indexu před 314 milion let. Pyroklastické proudy transportovaly tento materiál od severního okraje kaldery k jihu směrem do Oparenského údolí (Porta Bohemika) na vzdálenost cca. 40 km. Odtud odnesly severovýchodní větry jemný sopečný popel směrem k jihozápadu, kde se popel uložil do sedimentárních pánví. Rekonstrukce isolinií mocnosti pak ukazuje, že například v oblasti Řezna v Německu se uložila 10 cm mocná vrstva popela z téměř 220 km vzdálené altenbersko-teplické kaldery. Více informací zde.

Lampyrit

V  časopise Journal of Petrology, vydávaném nakladatelstvím Oxfordské univerzity, aktuálně vyšla obsáhlá studie českých a německých badatelů, shrnující výsledky několikaletého studia vývoje pozdně variské plášťově-derivované magmatické aktivity na území Českého masivu. Na základě kombinovaného výzkumu radiogenních a neradiogenních izotopů byl zrekonstruován vývoj složení svrchního pláště pod Českým masivem v časovém rozpětí 65 milionů let. V rámci studie, která byla vedená pracovníkem našeho ústavu Lukášem Krmíčkem, se mimo jiné podařilo vyčlenit specifický horninový typ, který nově dostal označení lampyrit.

Lithium

„Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a vybíjet baterii a snadnou dostupnost energie uložené v této „konzervě“ pokládáme za samozřejmost. Lithium proniklo do slovníku široké veřejnosti.“ Toto je úvod k novému popularizačnímu článku našich kolegů Jana Rohovce a Tomáše Navrátila, který nedávno vyšel v časopise Vesmír, kde se také dozvíte více. 

Kolísání mořské hladiny v důsledku prastarých zalednění

Černé břidlice poskytují klíčové poznatky o paleoenvironmentálních změnách oceánu a atmosféry v průběhu geologické historie Země. Na území Českého masivu se nalézají černé břidlice, jejichž ukládání probíhalo na/anebo velmi blízko časové hranici mezi neoproterozoikem a kambriem, kdy došlo k velkému rozmachu života na Zemi. Nová studie vedená pracovníkem našeho ústavu L. Ackermanem otištěná v časopise Marine and Petroleum Geology (odkaz zde) se zaměřila na dvě různé oblasti výskytu černých břidlic a zjistila, že jejich uložení bylo přímo spojeno s klesající aktivitou podložního vulkanického oblouku, změnami v redox-oxických podmínek a globální změnou hladiny oceánů v důsledku období masivních zalednění mezi 550 a 580 miliony lety.

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.