V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
LUKÁŠ HOLEČEK
Může být meziválečná umělecká situace stále ještě výzvou pro komplexně zaměřený vědecký výzkum? Jaká badatelská hlediska se nabízejí jako aktuální? Na tyto otázky se mimo jiné pokouší odpovědět projekt nazvaný Umění — gesto — argument, který je pod vedením Kateřiny Piorecké realizován v rámci Akademické prémie Pavla Janouška v Oddělení 20. století a literatury současné v Ústavu pro českou literaturu.
JAROMÍR KUBÍČEK
V každém čísle časopisu Česká literatura najdeme na konci poměrně obsáhlý oddíl nazvaný Z přírůstků bibliografické databáze výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie. Jde o tradiční bibliografickou službu, jejíž úspěch spočívá v bohaté škále literární produkce, kterou uživatel vlastními prostředky není v stavu soustavně sledovat. Takové skutečnosti jsou si vědomy redakce mnohých časopisů, které vycházejí vstříc zájmu a přinášejí pravidelně bibliografické přehledy nové literatury ze svého oboru. Kromě monografií je v nové literatuře převaha materiálu v obsahu příbuzných časopisů. Nejde ovšem jen o technický přetisk obsahu, ale zpravidla o cílevědomý výběr studií, článků nebo recenzí vztahujících se ke sledované tematice. V humanitních vědách je to také Český časopis historický, který čtyřikrát ročně v každém čísle přináší rubriku Výtahy z českých časopisů a sborníků, v níž výběrově rozepisuje obsah historických časopisů. Rovněž ročenka Knihy a dějiny, vydávaná Knihovnou AV ČR, připojuje závěrečnou rubriku Výběr studií z časopisů, ročenek a sborníků a přiznává, že při jejím sestavování jsou využity zdroje výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie.
LENKA ŘEZNÍKOVÁ
Kniha Václava Smyčky zpracovává obtížné a stále do jisté míry kontroverzní téma poválečného odsunu Němců, respektive jeho literárních (a zčásti také dalších typů) reprezentací v současné české a německé kultuře. V mnoha ohledech vypovídá o knize již skutečnost, že vyšla v renomovaném německém nakladatelství Transcript, jež podporuje nejen tematicky, ale také konceptuálně zajímavé práce s vysokým odborným standardem a s potenciálem vstupovat do aktuálních společenskovědních debat.
LADISLAV FUTTERA
Jaká kritéria by měla splňovat práce, která má ambice stát se učebnicovým textem, tedy jednou ze základních příruček, po níž studenti daného oboru sáhnou na prvním místě? Bezesporu by to měly být koncepční aktuálnost, faktická správnost, přehlednost a také srozumitelnost výkladu. Práce germanistky a translatoložky Gabriely Veselé se v předmluvě hlásí právě k tomu, že je určena „jak studentům translatologie (překladatelství-tlumočnictví), tak i studentům germanistiky, event. i bohemistiky, gymnaziálním učitelům němčiny a případně i dalším zájemcům o danou problematiku“. Jejím cílem je pak „přispět k lepšímu poznání a analýze těchto kulturních a především literárních vztahů“ (s. 9), tj. česko-německého soužití v českých zemích od raného středověku po vypuknutí druhé světové války.
JIŘÍ JELÍNEK
Jak hovořit o historické próze ve světě, který (oprávněně) zpochybnil možnost objektivního poznání historie a který se (ještě oprávněněji) vysmál ideji pokroku? Ladislav Nagy se o odpověď pokouší v textu, který kromě čistě akademických tužeb prozrazuje i nemalé osobní zaujetí: namísto sterilního teoretizování dost možná chce podat svědectví o dobrodružstvích ducha — a to jak o velké anabázi proměňujících se mentalit, tak o pocitech malého moderního člověka, který je nucen všechen ten hluk a vřavu minulosti i současnosti poněkud bezmocně pozorovat.