Previous Next
Workshop k projektu Umění — gesto — argument LUKÁŠ HOLEČEK Může být meziválečná umělecká situace stále ještě výzvou pro komplexně zaměřený vědecký výzkum? Jaká...
Metodika literární bibliografie JAROMÍR KUBÍČEK V každém čísle časopisu Česká literatura najdeme na konci poměrně obsáhlý oddíl nazvaný Z přírůstků...
Křižovatka bez dopravního značení LADISLAV FUTTERA Jaká kritéria by měla splňovat práce, která má ambice stát se učebnicovým textem, tedy jednou ze...

Studie / Studies

Anna Gnot [Ústav pro českou literaturu AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Opisuji doslova

V románu Sedmý životopis spisovatel Ota Filip vytvořil pestrou škálu strategií citace z archivních dokumentů, pocházejících z Archivu bezpečnostních složek. Spisovatel chtěl románem reagovat na veřejné obvinění z kolaborace s agenty vojenské rozvědky v 50. letech, kdy udal plán útěku svých kolegů do Západního Německa. Koncem 90. let zveřejnění tohoto faktu vedlo k sebevražedné smrti spisovatelova syna a jeho samého donutilo k uměleckému vyjádření v podobě románu. Prostřednictvím strategie citace spisovatel získal možnost přehodnotit minulé události z perspektivy své stávající situace pro účely sledování svého osobního a uměleckého vývoje a redefinování své identity po sledu traumatických zkušeností. Citace zároveň umožnuje sledovat postupné propojování jednotlivých autobiografických motivů ve větší struktury. V centru tohoto procesu stojí vývoj literární komunikace mezi autorem a čtenářem jeho románu. Hlavním účelem studie je prezentace ústředních strategií citace z archivních dokumentů v Sedmém životopisu. Autorka studie klade zvláštní důraz na význam použití citace v oblasti popisu vztahů mezi skutečným autorem literárního textu a agenty vedoucími jeho vyšetřování. Všímá si disproporce v přístupu k zdrojovým materiálům na straně autora a čtenáře románu a toho, jak tato disproporce ovlivňuje proces literární komunikace. Finálním výsledkem těchto analýz je širší představa o spisovatelových metodách a postupech, jakými se vyrovnával se svou zkušeností.

Transcribing word for word

In the novel Seventh Autobiography, writer Ota Filip established a wide range of strategies for using quotes from archival documents from the State Security Archive. The writer attempted to respond to public accusations of his collaboration with agents of Czechoslovak military intelligence in the 1950s when he betrayed his colleagues who were planning to escape to West Germany. In the late nineties this scandal led to the writer’s son’s suicide and forced Filip to write his autobiographical novel to deal with the burden of guilt. By using this quotation strategy the writer was able to reassess past events from the perspective of his current position to follow his personal and artistic development and redefine his identity following this chain of traumatic experiences. Quotation also allows us to follow the gradual interlinking of individual autobiographical motifs in wider structures and to observe the relations functioning between them, which enable the autobiographical space of the writer’s literary work to be established. An important and simultaneous process in this context is the development of literary communication between the writer and the recipient of his novel. For the first one, this is an opportunity to share his personal experience and observe how it influences the process of dealing with the problematic past. The main goal of the article is to present the essential strategies for quoting from archival documents in the text of Seventh Autobiography. The author of the study particularly emphasizes the influence of quotation in the field of relations between the actual author of the literary text and the agents holding his security files in the past and the way the disproportion in accessibility of source material on the part of the recipient of the novel influences the process of literary communication. The final result of conducting analytical activities in these fields creates a broader picture of the writer’s methods for dealing with his experiences.

Zuzana Říhová [Ústav pro českou literaturu AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Příběh kmene

Pásmové skladby jako archiv české meziválečné avantgardy

Pásmové skladby se v historii evropské avantgardy vyskytovaly na švu celků. Rovněž čeští avantgardisté vnímali Apollinairovo Pásmo jako báseň přechodu a je podstatné pojmenovat, od čeho a k čemu, a následně korigovat zavedený výklad vztahu české historické avantgardy k paměti a minulosti. Raná česká avantgarda nahlížela sebe sama jako hnutí bez historie, vycházející z bodu nula, avšak pásmové skladby jsou významně orientované na minulost. Paměť, minulost a mýtus jsou inherentní složkou pásmových skladeb – forem novodobé epiky. V kontextu dlouhých skladeb evropského modernismu studie analyzuje české pásmové skladby jako specifickou formu epiky, jako alternativní pól české historické avantgardy.

Story of a tribe

Zone compositions as an archive of the Czech interwar avant-garde

In the history of the European avant-garde, zone compositions have appeared along the seams between entities. Likewise Czech avant-gardists saw Apollinaire’s Zone as a poem of transition, and it is essential to identify whence and whither, and to subsequently correct the established explanation of the Czech historical avant-garde’s attitude towards memory and the past. The early Czech avant-garde saw itself as a movement without a history, emerging from point zero, but zone compositions are substantially oriented towards the past. Memory, past and myth form an integral part of zone compositions – the forms of the modern-age epic. Within the context of the long compositions of European modernism, this study analyses Czech zone compositions as a special form of the epic, as an alternative pole of the Czech historical avant-garde.

Rozhledy / Horizons

Michal Kosák – Jiří Flaišman [Ústav pro českou literaturu AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Textová genetika a Kritická hybridní edice

Vzhledem k tomu, že svazky Kritické hybridní edice obsahují rozsáhlou genetickou složku, bývají někdy v zahraničním kontextu charakterizovány jako tzv. genetické edice. Cílem stati s titulem Textová genetika a Kritická hybridní edice je tedy analýza, jak konkrétní edice vycházející v rámci KHE odpovídají kritériím stanovovaným pro digitální genetické edice. V úvodu je podán stručný přehled domácí recepce genetické edice, osnovou stati pro srovnání KHE a digitální genetické edice jsou však kritéria formulovaná ve studii Paola D'Ioria (2010), přihlíží se též k tomu, jak genetickou edici chápe Dirk van Hulle (2016), či jak jsou konkrétně realizované genetické digitální edice např. v rámci projektu Nietzsche Source či Samuel Beckett Digital Manuscript Project. Výsledkem je sled distinkcí mezi KHE a konceptem digitální edice, ale i soubor možných řešení, která by bylo možné v příštích titulech KHE uplatnit.

Text genetics and the Critical Hybrid Edition

As Critical Hybrid Edition volumes contain an extensive genetic component, they are sometimes characterized within a foreign context as “genetic” editions. The aim of the paper titled Text genetics and the Critical Hybrid Edition is thus to analyse how particular editions based on Critical Hybrid Editions match the criteria set for digital genetic editions. The introduction presents a brief summary of the domestic reception of genetic editions, but the paper’s synopsis for comparing the Critical Hybrid Edition with the digital genetic edition comprises the criteria formulated in a study by Paolo D'Iorio (2010), and also takes into account the way the genetic edition is understood by Dirk van Hulle (2016), or the way genetic digital editions are specifically compiled, e.g. as part of the Nietzsche Source Project or the Samuel Beckett Digital Manuscript Project. The outcome is a sequence of distinctions between the Critical Hybrid Edition and the digital edition concept, as well as a set of possible solutions that might be implemented in forthcoming Critical Hybrid Edition titles.

Rozhovor / Interview

„Přál bych si, aby komparatistika zůstala četbou textů“

JIŘÍ PELÁN

Recenze / Review

Václav Černý — Jiří Pelán (edd.): Italská renesanční literatura I, II – DALIBOR TUREČEK

Václav Černý — Jiří Pelán (edd.): Italská renesanční literatura I, II – JAN MALURA

Josef Hrdlička: Poezie v exilu. Čeští básníci za studené války a západní básnická tradice – IVA MÁLKOVÁ

Jan Malura – Jakub Ivánek: Horo krásná, spanilá! Poutní písně na Moravě (1600–1850) – MATOUŠ JALUŠKA

Brian Richardson: Teorie nepřirozeného narativu — VERONIKA KOŠNAROVÁ

Ladislav Nagy: Od romance k románu a zase zpět – JIŘÍ JELÍNEK

Václav Smyčka: Das Gedächtnis der Vertreibung – LENKA ŘEZNÍKOVÁ

Gabriela Veselá: Česko-německá literární křižovatka – LADISLAV FUTTERA

Vojtěch Malínek: Oborová analytická bibliografie – JAROMÍR KUBÍČEK

Kronika a glosy / Chronicle and glosses

Workshop k projektu Umění — gesto — argument — LUKÁŠ HOLEČEK

Zemřel Josef Peřina — DOBRAVA MOLDANOVÁ

Jitka Křesálková (1923–2020) — ANDREA TROVESI

 

Informatorium

 

Autoři čísla

 

Informace pro autory