Die Villa Bertramka/ The Villa Bertramka

Publikace pojednává o smíchovské usedlosti Bertramka, ceněné jako významná pražská mozartovská památka, a jejím dlouhém stavebním vývoji. Nejstarší historická stopa zmiňuje boudu na vinici, v staletém procesu proměněnou až v letní rezidenci, kterou v roce 1783 koupila pěvkyně Josefa Dušková. V 19. století došlo ke zřízení dvou údajných „Mozartových pokojů“, ovšem na základě zcela mylných ahistorických představ. K velké přestavbě došlo po požáru původní šindelové střechy v roce 1872. Další rozsáhlé stavební úpravy byly podniknuty za 2. světové války, když se Úřad říšského protektora rozhodl využít na rok 1941 připadající 150. výročí smrti „velkého německého genia Mozarta“ k důkazům o tom, „jak silně byl prostor Čech a Moravy ovládán německým duchem“. Doklady o problematickém zahájení expozice na „Bertramhofu“ v předvečer jubilea pražské světové premiéry Dona Giovanniho 27. října 1941 přinesla nově objevená dobová filmová reportáž „o sanaci Bertramky“. K tehdejším stavebním zásahům dlouho neexistovala takřka žádná dokumentace. Až v červnu 2018 se podařil přednímu německému muzikologovi prof. dr. Manfredu Hermannu Schmidovi (univerzita v Tübingen) velice cenný nález, a to díky studiu korespondence jeho otce-muzikologa s mnichovským profesorem architektury a spoluhráčem v amatérském kvartetu Georgem Buchnerem. V Buchnerově pozůstalosti, dochované v Muzeu architektury Technické univerzity v Mnichově, Schmid objevil přes sto dosud neznámých kreseb a stavebních plánů Bertramky z let 1925 a 1941/1942. Hudbymilovný Buchner je vytvořil v rámci svého dlouholetého projektu Mozartova a Beethovenova místa v Salcburku, v Praze a Vídni, do něhož zapojoval i své studenty architektury. Na základě tohoto nálezu byl ve spolupráci s Miladou Jonášovou z ÚDU AV ČR zahájen badatelský projekt, podpořený dotací Strategie AV21, jehož výstupem se stala – ve spolupráci s Mozartovou obcí v ČR – výstava ve vile Bertramka a v den její vernisáže také jednodenní mezinárodní vědecká konference Die Bertramka – ein deutscher Blick (1942). Participovalo na ní deset badatelů z Čech, Německa a Rakouska, úspěšně propojujících výzkum historický, muzikologický a uměnovědný. Shrnutím všech těchto aktivit je publikace Die Villa Bertramka. Facetten der Geschichte einer Mozart-Gedenkstätte in Prag, jejíž vydání podpořil Česko-německý fond budoucnosti a Ediční rada AV ČR.

První oddíl knihy je věnován osobě Georga Buchnera (1890–1971), synovce sochaře Josefa Flossmanna, který byl spoluzakladatelem mnichovské secese. Buchner byl tak znamenitým kreslířem, že za první i druhé světové války nemusel sloužit se zbraní, ale byl pověřen kresbami dokumentovat vojenská hrdinství. 1931 získal profesuru na mnichovské škole uměleckých řemesel. Protože vstup do nacistické strany se mu dařilo odsouvat až do roku 1938, směl v té době jako architekt navrhovat jen sakrální objekty. Buchnerově osobě a jeho dílu jsou věnovány příspěvky Manfreda Hermanna Schmida a Irene Meissner, které doplňuje vzpomínka Ruperta Buchnera, vnuka Georga Buchnera.

Druhý oddíl knihy zahrnuje katalog 64 Buchnerových kreseb a plánů Bertramky, edici jeho přednášky Prag als Stadtbild, jejíž první verzi sepsal pravděpodobně v roce 1943 s oporou knihy Oskara Schürera Prag. Kultur, Kunst, Geschichte, a katalog Buchnerových 20 kreseb a akvarelů Prahy.

Třetí oddíl tvoří 54 dobových fotografií Bertramky od 20. let do její přestavby za Protektorátu.

Čtvrtý oddíl obsahuje konferenční referáty o stavebních proměnách vily (Klára Mezihoráková), o nástěnných malbách v objektu (Martin Mádl), o mozartovských oslavách a stavebních opravách v 1941 (Milada Jonášová), o kontaktech salcburského Stiftung Mozarteum a Bertramky v době Protektorátu (Armin Brinzing), o Oskaru Schürerovi a jeho českých vazbách (Tomislav Volek), o německojazyčné historiografii umění v ČSR ve 30.–40. letech (Jiří Koukal) a o viničních usedlostech Smíchova v 18. a 19. století (Kateřina Samojská).

Pátý oddíl obsahuje edici německojazyčné práce o dějinách Bertramky od jejího správce Jaroslava Patery z let 1941/1942, jejíž strojopis se dochoval v Biblioteca Mozartiana v Salcburku.

Nová kniha o Bertramce, na jejímž vzniku se podíleli muzikologové i uměnovědci, obohacuje dosavadní poznání stavební historie Bertramky zcela zásadním způsobem.

Milada Jonášová - Manfred Hermann Schmid (eds.)

První vydání, německy, anglicky, bar. obr., 340 s., Praha 2020

ISBN 978-80-88283-51-5

Doporučená prodejní cena 850 Kč