Fascinující rostliny, díl 45.

My si dáváme na Vánoce do bytu jmelí nebo jedlové větve. V jiných státech, třeba v Anglii, si ovšem nedokážou tyto svátky představit bez cesmíny ostrolisté.

Cesmína ostrolistá (latinsky Ilex aquifolium) je stálezelený keř či menší strom. Roste v západní a jihozápadní Evropě, ve Středomoří, severním Turecku a severním Íránu. Občas se pěstuje také u nás. Kvete během května až června bílými květy, plodem je červená bobule.

Tato dřevina je dvoudomá – někteří jedinci jsou samčí, jiní samičí. Pokud tedy chcete na zahradě keř se zářivě červenými plody, musíte mít samičku (a někde poblíž samečka pro opylení).

Cesmínu uctívali už Keltové a starověcí Římané. Křesťané tradici převzali, ale dali jí vlastní interpretaci. V jejich pojetí symbolizují pichlavé listy Kristovu trnovou korunu a červené bobule krev, kterou prolil při ukřižování. Prostí Evropané zase až do novověku věřili, že větvičky skvěle chrání před zlými duchy.

Bobule cesmíny jsou pro lidi mírně jedovaté. Ptákům však neškodí, takže ti se jimi bez problémů živí. A dobře dělají: plody totiž zůstávají na větvích i v zimě, kdy je v přírodě o jinou ptačí potravu dost nouze.

Seriálem Fascinující rostliny chceme oslavit Den fascinace rostlinami a zároveň připomenout 50 let od založení Ústavu experimentální botaniky.