V červnu a červenci v našich lesích rozkvétá zvláštní nezelená rostlina. Skutečně neobsahuje žádné zelené barvivo (chlorofyl), takže není schopna provozovat fotosyntézu…

Jedná se o hnilák smrkový (Monotropa hypopitys) z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), takže k jeho příbuzným patří například vřes, ale také borůvky nebo brusinky. Protože fotosyntézu ke své výživě nepotřebuje, nevyžaduje ke svému životu velké množství světla, takže úspěšně přežívá i v tmavších lesích. Ohledně jeho výživy se však názory v čase vyvíjely. Dříve se myslelo, že ke své obživě užívá pouze zbytky organické hmoty. Poslední dobou se však ukazuje, že žije v symbióze s houbovými vlákny. To by samo o sobě nebylo až tak zvláštní, protože v soužití s houbami žije značné množství rostlin (a to i zelených). Vztah funguje tak, že houba posílá rostlině vodu a minerální látky a na oplátku od rostliny dostává cukry. Jenže hnilák houbu využívá mnohem důkladněji – slouží mu ke „krádeži“ sacharidů stromům, které žijí v těsném svazku s týmiž houbami. Hnilák tak vlastně parazituje na okolních stromech prostřednictvím symbiotické houby.