Věda je moderní obdoba zámořských objevitelských plaveb. Když začínáte pracovat na výzkumném projektu, vyplouváte do neznámých vod. Čeká vás tvrdá práce a mnoho záludných překážek. Máte ovšem velkou šanci, že na cestě objevíte něco nového. Někdy pár ostrovů nebo kousek pobřeží, jindy celé kontinenty.

Svět rostlin je stejně zajímavý jako třeba říše zvířat nebo hlubiny vesmíru. Pojďte se tedy podívat, kam v něm „dopluli“ vědci z našeho ústavu.

Zde vám nabízíme výběr důležitých zpráv z poslední doby. Více jich najdete v jednotlivých podrubrikách.

Třináctého prosince 2020 nás ve věku 87 let navždy opustil Ing. Miroslav Kamínek, CSc. Narodil se 11. listopadu 1933 v Praze a po řadu desetiletí působil v našem ústavu.

Zveme vás na online seminář pro veřejnost, který se bude věnovat velice aktuálnímu tématu virů. Pořádá jej 14. dubna 2021 výzkumný program Akademie věd ČR Potraviny pro budoucnost Strategie AV21.

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny – žita. Na výzkumu se podíleli také odborníci z našeho olomouckého pracoviště.

Efektivnější přenos genů z planých druhů do pšenice a získávání nových odrůd s unikátními vlastnostmi umožní identifikace důležitého genu Ph2. Na objevu se významně podíleli naši odborníci z Olomouce.

Prestižní odborný časopis Science publikoval objev výrazně rozšiřující naše znalosti o tom, jak rostliny vnímají svět kolem sebe.

Docentu Ondřeji Novákovi, odborníkovi na analýzu rostlinných hormonů, se podařil „vědecký hattrick“. Už třetí rok za sebou se umístil v seznamu nejcitovanějších badatelů od firmy Clarivate Analytics.

Radomíra Vaňková, naše přední odbornice na výzkum rostlinných hormonů, získala titul doktor věd (zkráceně DSc.). Významným badatelským osobnostem jej od roku 2003 uděluje Akademie věd ČR.

Cílená manipulace proteinového komplexu CAMEL/CANAR by mohla zvýšit regenerační schopnost rostlin. Na objevu se podílel doktorand Jakub Hajný, který působí v naší Laboratoři růstových regulátorů.

Biologové z Univerzity Karlovy a našeho ústavu publikovali nové poznatky o vývoji a klíčení pylu. Při výzkumu použili i metodu CRISPR, za niž byla letos udělena Nobelova cena.