| Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky

Hlavní záložky

Pondělí, 31. Květen 2021


Celý den	Časopis Práce z dějin Akademie věd, 2/2021 – výzva autorům


Před

Květen

P	Ú	S	Č	P	S	N
					1	2
3	4	5	6	7	8	9
10	11	12	13	14	15	16
17	18	19	20	21	22	23
24	25	26	27	28	29	30
31

Aktuality

19. 5. 2021

Online lecture by Paweł Gancarczyk (Institute of Musicology, Polish Academy of Sciences), Petrus Wilhelmi: Utraquist Sources and New Facts about His Music

Online lecture by Paweł Gancarczyk (Institute of Musicology, Polish Academy of Sciences), Petrus Wilhelmi: Utraquist Sources and New Facts about His Music

Online lecture by Paweł Gancarczyk (Institute of Musicology, Polish Academy of Sciences), Petrus Wilhelmi: Utraquist Sources and New Facts about His Music

Datum konání:
19. 5. 2021, 17:00
online via ZOOM

Please click the link to register for the lecture: https://forms.gle/pSGqqoLBy5kP19qA9
Registration deadline: May 17th, 5PM CEST

Masaryk Institute and Archives, Czech Academy of Sciences,
Project Old Myths, New Facts: Czech Lands in Centre of 15th-Century Music Developments

Institute of Musicology, Slovak Academy of Sciences,
Project CANTUS PLANUS in Slovakia: Local Elements – Transregional Connections

Institute of Musicology, Research Centre for the Humanities, Hungary,
Project Momentum: Digital Music Fragmentology

The Lecture Series “Early Music in Central Europe: Local Elements – Transregional Connections – International Research”

The name of Petrus Wilhelmi de Grudencz (1392–after 1452) is inextricably linked to that of the person who discovered him, Jaromír Černý (1939–2012). The Czech musicologist published his pioneering text about the composer in 1975, and then prepared a critical edition of his opera omnia (published in 1993). Since then a number of previously unknown sources of Petrus Wilhelmi’s works have been found. They enable us to look in a new light at his music, to date seen mainly through the prism of Utraquist manuscripts, such as the Speciálník codex (1485–1500) and the Franus codex (1505). It turns out that the Bohemian sources often provide us with versions of Petrus’s pieces that are seriously deformed. In my paper I would like to show a number of examples of compositions of this kind. My aim is, on the one hand, to attempt a reconstruction of Petrus’s music in a form as close as possible to the original; on the other, to demonstrate the musical practice of the Utraquists. Individual compositions will be shown against the wider panorama of musical developments encountered in Central Europe in the fifteenth century.

Paweł Gancarczyk is Associate Professor at the Institute of Art of the Polish Academy of Sciences, head of the Department of Musicology, as well as Editor-in-Chief of the quarterly “Muzyka”. His main areas of research are the musical culture of Central Europe in the 15th and 16th centuries, manuscript studies and early music printing. Recently he published La musique et la révolution de l’imprimerie. Les mutations de la culture musicale au XVIe siècle (Lyon 2015; recipient of the 2016 Prix des Muses) and edited Ars musica and its Context in Medieval and Early Modern Culture (Warsaw 2016). He was principal investigator of the HERA (Humanities in the European Research Area) project “Sound Memories: The Musical Past in Late-Medieval and Early-Modern Europe” (2016–2019). Since 2019 Gancarczyk has been the principal investigator in the three-year project “Music in the Teutonic Order State in Prussia: Sources, Repertoires, Contexts”, funded by the National Science Centre, Poland. His book on Petrus Wilhelmi and music of the 15th-century Central Europe will be published in June 2021.

Print (PDF)
26. 5. 2021
Workshop k projektu: Senioři – nositelé historické paměti 20. století: distanční vzdělávání třetího věku v historických vědách v éře pandemie COVID-19
Workshop k projektu: Senioři – nositelé historické paměti 20. století: distanční vzdělávání třetího věku v historických vědách v éře pandemie COVID-19

Workshop k projektu: Senioři – nositelé historické paměti 20. století: distanční vzdělávání třetího věku v historických vědách v éře pandemie COVID-19

Datum konání:
26. 5. 2021, 9:30
Online via YouTube kanál Tohle jsme prožili

Pořádá: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Program

09.30–10.00

Úvodní slovo ředitele Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., doc. Dr. phil. Rudolf Kučera, Ph.D.

Úvodní slovo prezidentky Asociace univerzit třetího věku, z. s., Mgr. Magdalena Edlová, DiS.

1. Didaktika seniorského vzdělávání a senioři na internetu

10.00–11.30

Chair: PhDr. Dagmar Hájková, Ph.D. (MÚA AV ČR, v. v. i.)

doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D., (MÚA AV ČR, v. v. i.): Geneze, cíle a společenská relevance projektu „Senioři – nositelé historické paměti 20. století: distanční vzdělávání třetího věku v historických vědách v éře pandemie COVID-19“

PhDr. Hana Vavříková, Ph.D., (Pedagogická fakulta Ostravské univerzity): Senioři v online prostoru

Jan Bartoš (Elpida, o. p. s.): Elpida do domu: shrnutí roční zkušenosti s online výukou seniorů z pozice vzdělávacího a kulturního Centra Elpida

11.30–13.00 Pauza na oběd

2. Distanční vzdělávání (seniorů)

13.00–14.30

Chair: doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D. (MÚA AV ČR, v. v. i.)

Dr. hab. Eugenia Smyrnova-Trybulska Prof. UŚ – PaedDr. Lucie Zormanová, Ph.D. (Wydział Nauk Społecznych, Uniwersytet Śląski, Katowice): Příklady mezinárodních projektů v oblasti distančního vzdělávání

doc. Ing. Pavel Švanda, Ph.D. (Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice) – ThDr. et Mgr. Pavel Helan, Th.D. (Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy; MÚA AV ČR, v. v. i.): Výuka na univerzitách třetího věku v době koronavirových omezení

Dr. Katarína Grunwald, M.A. (EFOS – European Federation of Older Students): Online-výučba členských univerzít tretieho veku EFOS-u

14.30–15.00 Pauza na kávu

3. Online vzdělávání v historických vědách

15.00–16.30

Chair: PhDr. et Mgr. Pavel Horák, Ph.D. (MÚA AV ČR, v. v. i.)

Mgr. Kamil Činátl, Ph.D. (Ústav pro studium totalitních režimů): HistoryLab: badatelská výuka dějepisu v digitálním prostředí

Mgr. Magdalena Benešová (Post Bellum, z. ú.): Propojování generací na dálku

prof. PaedDr. Mgr. Miroslav Vaněk, Ph.D. (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy) – doc. PhDr. Pavel Mücke, Ph.D. (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.): Výzkumy v oblasti orální historie a soudobých dějin a online vzdělávání: reflexe interdisciplinárního a mezigeneračního dialogu v době koronavirové

Workshop se koná jako součást řešení projektu spolufinancovaného se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA4.

Tisk (PDF)
28. 5. 2021

Workshop: Evidence fotografií podle druhů, technik a poškození

Workshop: Evidence fotografií podle druhů, technik a poškození

Workshop: Evidence fotografií podle druhů, technik a poškození

Datum konání:
28. 5. 2021, 9:00 - 17:00
Místo konání: Gabčíkova 2362/10, Praha 8

Pořádají: Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, v. v. i.; Restaurátorský ateliér SOA v Praze

Program: 28. května 2021, 9.00–11.00 (teorie) + 13.00-15.00-17.00 (praktická část)

Workshop pro archiváře a pracovníky v evidenci a digitalizaci fotografických archiválií – část 2/2 (interní školení online a individuální praxe). Ve druhé části školení se MgA. Lenka Lesenská, restaurátorka papíru a fotografií, zaměří na identifikaci fotografických technik a poškození, která jsou častá u
fotografických archiválií. Účastníci se seznámí s fotografickými technikami a tisky a jejich následnou identifikací.

Kontakt pro přihlášky: Tomáš W. Pavlíček (pavlicek@mua.cas.cz)

Tisk (PDF)
31. 5. 2021

Časopis Práce z dějin Akademie věd, 2/2021 – výzva autorům

Časopis Práce z dějin Akademie věd, 2/2021 – výzva autorům

Časopis Práce z dějin Akademie věd, 2/2021 – výzva autorům

Datum konání:
31. 5. 2021, 0:00
Redakční uzávěrka pro odevzdání studií do čísla 2/2021: 31. května 2021

Kontakt: smidrkalova@mua.cas.cz

Publikační jazyky: čeština, angličtina, slovenština

Webová stránka časopisu: https://www.mua.cas.cz/cs/prace-z-dejin-akademie-ved-114

Plný obsah časopisu: www.ceeol.com

Práce z dějin Akademie věd je recenzovaný odborný časopis evidovaný v databázi ERIH PLUS vydávaný Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky. Časopis se zaměřuje na dějiny vědeckých institucí, přináší texty o životě a díle předních vědců a reflektuje sociální dějiny vědy. Zabývá se pramennou základnou k dějinám vědy, výběrem, zpracováním, zpřístupňováním a využíváním archivních fondů a sbírek, spisovou službou a ediční činností. Věnuje se obecnějším tématům z archivnictví, dějin vědy a vzdělanosti, společenské reflexi vědy a profesionalizaci vědy, koncepcím vědní politiky, vztahům a komunikaci mezi vědci i v síti vědeckých institucí, a to i v širším mezinárodním kontextu.

Kromě studií redakce přijímá také příspěvky do pravidelných rubrik Edice, Archivní fondy, Kronika, Recenze a Zprávy týkající se výše vymezených tematických oblastí.

Pokyny pro autory a bližší informace o průběhu recenzního řízení:

https://www.mua.cas.cz/cs/pokyny-pro-autory-a-informace-o-prubehu-recenzniho-rizeni-405

Tisk (PDF)
23. 6. 2021 - 25. 6. 2021
Workshop CfP: Humanitarian Mobilization in Central and Eastern Europe during the Twentieth Century
Workshop CfP: Humanitarian Mobilization in Central and Eastern Europe during the Twentieth Century

Workshop CfP: Humanitarian Mobilization in Central and Eastern Europe during the Twentieth Century

Datum konání:
23. 6. 2021, 0:00 - 25. 6. 2021, 0:00
Venue: Prague

Organisers: Doina Anca Cretu, Michal Frankl (ERC-funded project Unlikely refuge?, Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences)

Humanitarianism has become one of the defining features of our contemporary world, as governments, private associations, and international organizations are increasingly responding to human suffering across the borders of nation states. The twentieth century saw an increased institutionalization, professionalization, and direct intervention on behalf of those in need. Yet this expansion of aid also multiplied the dilemmas of humanitarian engagements.

This workshop tackles humanitarianism in Central and Eastern Europe during the twentieth century, probing the tensions stemming from engagements in nationalist and/or state socialist environments and the dilemmas or misunderstandings that arose from encounters with Western forms of providing aid. Central and Eastern Europe experienced the creation of new nation states and an escalation of nationalism. This region was moreover a site of violence and genocide during the two world wars as well as during the Balkan Wars of the 1990s. Centralization, political control, and persecution under state socialism also shaped but also often limited humanitarian activism through individual and social engagements. Narratives of Western humanitarianism have often treated this region as one of backwardness and of a passive reception of benevolent mobilization for those in need. However, the region was a space of amplified local action to relieve suffering at the same time as humanitarian initiatives from abroad grew in presence and capacity. Studying humanitarianism from below, against a backdrop of complex political and social contexts, is essential to understanding how solidarity was constructed and how aid was provided in this region during the twentieth century.

The workshop aims to engage with diverse facets of providing aid in Central and Eastern Europe, as this area opens up broader questions of local, national, and international scales of humanitarianism. The workshop will focus on domestic forms of humanitarianism and investigate key local actors (e.g. state institutions and their officials, formal associations, activists, and charity workers), their agendas, and practices of providing aid. It will further explore their entanglements and relationships with Western as well as non-Western actors and their relief practices in Central and Eastern Europe. It will investigate how important political, ethnic, or confessional identities were in shaping discourses and practices of solidarity. It will furthermore reflect on the ways in which humanitarians positioned and negotiated the provision of aid within local nationalist and/or state socialist frameworks. Some of the questions we aim to address are: How did local actors interpret the motivations and methods of international humanitarian organizations?How did humanitarian work operate in contexts in which aid was perceived as a tool for reconstructing nations, building a socialist society, or transitioning to democracy?

This event is organized within the ERC Consolidator Grant project “Unlikely Refuge? Refugees and Citizens in East-Central Europe in the 20th Century” at the Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences, Prague. This forms part of a series of workshops that aim to explore this project’s thematic approaches in relation to and beyond the central theme of providing assistance and protection to refugees.

We seek papers pertaining to different disciplines (history, social and cultural anthropology, sociology, political science etc.) that address the following themes related to humanitarianism in twentieth-century Central and Eastern Europe:

Institutional and individual actors: This theme addresses humanitarian practices developed by states, non-governmental organizations, international organizations, activists, and workers on the ground. What were the humanitarians’ main motivations, agendas, and methods? How did political, national, and confessional identities shape humanitarian processes?

Discourses of humanitarianism: How did various actors rhetorically and visually transmit humanitarian agendas and practical efforts within public space? What does the study of discourse tell us about the power relationships between aid providers and recipients, or between transnational and local actors? What entities and identities emerged as a result of these discursive entanglements?

Methodological avenues: How can scholars methodologically engage with local experiences and how can they capture the recipients’ voices and perceptions in the Central and Eastern European context? How was the process of humanitarianism (i.e. the main actors, their agendas, and related practices on the ground) documented? What do archival representations tell us about the relationships between aid providers and their recipients?

The workshop will be conducted in English. Abstracts of up to 300 words along with a short CV should be directed to Nikola Karasová at karasova@mua.cas.cz by January 15, 2021. Applicants will be notified by February 15. Accommodation and travel reimbursement will be provided to active participants.

If the epidemic situation allows, the workshop will take place in person, while including the possibility of virtual participation as well. If this is not possible, it will be conducted in virtual format only.

Print (PDF)