Zejména hostovala Radka Dudová v Hlasu Heroine, tedy podcastu magazínu Heroine. Hovořila zde na téma výzkumu, kterým se zabývá v rámci aktuálně řešeného projektu Genderové aspekty pandemie: redefinice péče v důsledku krize spojené s nemocí Covid-19?. Například zmiňuje, že ve srovnání s celkovou populací jsou na tom samožitivelky hůře v mnoha ukazatelích. „Pracují často na méně kvalifikovaných místech. Bojí se vzít na sebe zodpovědnost. Mají strach být nezastupitelné,“ vysvětluje. Podle ní není dobré se zaměřovat jen na ty, kteří jsou na tom nejhůř. „Máme tu masu lidí ze střední třídy, kteří unikali pozornosti, ale i na ně má pandemie ohromné dopady. Budou muset rezignovat na svůj životní styl a je to pro ně také zdrcující,“ popisuje Dudová. Širší shrnutí podcastu a podcast samotný jsou k dispozici online či v přehrávači:
Neovlivní.cz ve článku Pandemie drtí matky. Pro vládu to není téma rovněž zdůrazňuje skutečnost, že pandemie dopadá na ženy tíživěji než na muže. „Kromě většího ohrožení v oblasti placené práce pak na ženy padá větší díl neplacené práce. Instituce, které mají na starosti péči a vzdělání dětí, náhle a na dlouhou dobu přestaly fungovat, a rodiče, potažmo matky se tak musí popasovat s nutností děti celodenně zajistit, vařit jim, učit je, nahrazovat jim sociální kontakty a udržet je v dobré psychické kondici,“ upozorňuje Dudová a doplňuje, že matky významně častěji než otcové zůstávají s dětmi doma v případě zavřených škol a školek: „Podle informací České správy sociálního zabezpečení bylo mezi těmi, kdo v průběhu loňského dubna a května čerpali ošetřovné, 3/4 žen a jen 1/4 mužů. Podle výzkumu Život během pandemie čerpalo po nějakou dobu ošetřovné během první jarní vlny 20 % pracovně aktivních žen s dětmi do 18 let a 8 % mužů.“
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter