Binder

německá

Československo: první československá občanka německé národnosti, která byla odměněna medailí Spravedlivý mezi národy s mottem „Kdo zachrání jeden život, zachrání celé lidstvo“

„Dej mi pokoj se svými nacisty, ti byli všichni pro Hitlera, byla jsem tehdy velice radikální, souhlasila jsem tehdy i s odsunem, ale později jsem si to, jako mnoho jiných věcí, nechala projít hlavou.“ Takto popsala ve vzpomínkách Anna Urbanová svůj pohled na poválečný odsun, který postihl i její rodiče.
Jsou to slova vzdělané ženy německé národnosti, vězněné za nacistické okupace. Podle našeho názoru je zde přesně vystižena situace těsně po skončení války, na což se dnes při líčení odsunu zapomíná (-Menš).

Praha, Růžová ulice

německé Státní reálné gymnázium v Českých Budějovicích,
externě maturita na učitelském ústavu

ministerstvo zahraničí ČSR v Praze (1936–1938),
po válce Mezinárodní svaz studentstva,
výuka jazyků na FF UK

Měla vynikající jazykové znalosti (čeština, němčina, francouzština, angličtina, italština, španělština), pro které byla přijata na ministerstvo zahraničí. V době druhé republiky byla pro své levicové postoje propuštěna ze služeb ministerstva. Přes výzvy neodevzdala svůj diplomatický pas a využila jej k pomoci židovským přítelkyním. S dr. Epsteinem se seznámila v době, kdy byl jejím soukromým žákem italštiny.
Od léta 1939 se zapojili do odboje, napojeni na sovětský konzulát v Praze. Chtěli emigrovat do SSSR, nezdařilo se, připravené doklady padly do rukou gestapa (zřejmě po vstupu Sovětského svazu do války).
Spolu s manželem zatčeni 2. 11. 1941, naposledy se viděli v Pečkově paláci v Praze, kde čekali na výslech. Ona vězněna na Pankráci, poté v KT Ravensbrück, odtud 26. 3. 1942 prvním transportem převezena do Osvětimi (měla číslo 725). Pro své znalosti byla přidělena nejdříve k zapisování transportů, později jako osobní sekretářka vedoucího zemědělských podniků Osvětim. Dostala též za úkol vybírat z transportů bioložky, chemičky, zahradnice a další potřebné profese pro zemědělské podniky, snažila se vybírat zesláblé ženy, které by jinak nepřežily. Právě tyto ženy ji po válce navrhly na titul Spravedlivý mezi národy. Později znovu vězněna v Ravensbrücku, transport převezena do pracovního tábora v Kraslicích. Pak pochod smrti, odkud se jí podařilo utéct. Podrobně vylíčila své osudy ve vzpomínce, uvedené v sekci Literatura (-Menš). Paradoxně, po válce byli její rodiče odsunuti, sestra Josefína, která také pomáhala antifašistům, odešla s nimi dobrovolně.
(Za velkou pomoc při zpracování tohoto encyklopedického hesla děkujeme paní Nině Novakové.)

Harro Urban (Epstein)
sňatek: květen 1941, Praha (civilní sňatek na sovětském konzulátu)

Menš