Deník hledá největší osobnost kraje - VĚDCI, MYSLITELÉ A LÉKAŘI

Teď už se každý pátek podrobněji díváme na každou desítku, ze které můžete vybírat v hlasování na www.msdeník.cz své favority pro závěrečné velké finále. Které tři osobnosti kultury se díky vašim hlasům probojují do finálové patnáctky, z níž pak vzejde na konci prázdnin celkový vítěz?

Hlasování pro zástupce druhého kola – VĚDCI, MYSLITELÉ A LÉKAŘI – bude na webu probíhat do čtvrtka do 12 hodin.

O celkovém vítězi soutěže Nej osobnost kraje pak v závěru léta rozhodnou čtenáři Deníku už nejen pomocí hlasování na internetu, ale i přes papírové kupony, které v novinách několikrát otiskneme. Věříme, že vám tato letní soutěž přinese nejen hodně zábavy, ale i zajímavých informací o lidech, kteří mohou mít napsaný před jménem titul výrazná osobnost Moravskoslezského kraje.

Zdroj: Deník1) Armin Delong (1925)
Rodák z Bartovic, český vědec, světově uznávaný fyzik a zakladatel elektronové mikroskopie v Československu. Výrobě elektronových mikroskopů se věnuje od 50. let 20. století. V roce 1958 dostal na světové výstavě EXPO v Bruselu za svůj prototyp stolního elektronového mikroskopu BS242 zlatou medaili. Byl dlouholetým ředitelem Ústavu přístrojové techniky ČSAV v Brně, polistopadovým místopředsedou ČSAV (dnes AV ČR) a místopředsedou vlády České a Slovenské federativní republiky pro vědeckotechnický rozvoj. V roce 2005 mu byla za celoživotní vědecký přínos udělena cena Česká hlava za rozvoj elektronové mikroskopie v Československu a přenos oborového know-how do průmyslového využití.

Zdroj: Deník2) Rajko Doleček (1925)
Český lékař česko-srbského původu, profesor zaměstnaný ve Fakultní nemocnici Ostrava, patří k nejdéle praktikujícím lékařům, lékařskou praxi vykonává 66 let. Je autorem více než 200 odborných publikací, popularizoval endokrinologii, diabetologii, zdravou výživu a dietologii. Od 70. let 20. století prezentoval v Československé televizi vzdělávací cykly zaměřené na problematiku nadváhy, cukrovky, hormonálních poruch a stárnutí. Nejznámější byl Nebezpečný svět kalorií, který se zaměřil na nadváhu a zdravou životosprávu. Na stejná témata vydal několik populárně naučných knih.

Zdroj: Deník3) Sigmund Freud (1856–1939)
Sigismund Šlomo Freud, tak zní rodné jméno lékaře-neurologa, psychologa a zakladatele psychoanalýzy. Narodil se v moravském Příboře v německy mluvící židovské rodině pocházející z Haliče. Během jeho dětství se rodina přestěhovala do Vídně, kde prožil takřka celý život. Zemřel v emigraci v Londýně, kam se krátce před smrtí uchýlil před nastupujícím nacismem. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie.

Zdroj: Deník4) Jiří Grygar (1936)
Astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal řadu ocenění včetně ocenění od UNESCO Kalinga Prize (1996). Celý život se věnuje popularizaci astronomie a příbuzných oborů fyziky. Publikoval více než dvě stě odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika) a řadu populárně-naučných publikací. Je autorem, spoluautorem a přispěvatelem mnoha rozhlasových a televizních vzdělávacích pořadů a autorem příspěvků v časopisech, novinách či na internetu.

Zdroj: Deník5) Gregor Johann Mendel (1822–1884)
Řehoř Jan Mendel se narodil v Hynčicích, přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Věnoval se křížení hrachu a sledování potomstva. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. V roce 1869 se mu dostalo za života jediné pocty: byl zvolen viceprezidentem Přírodovědeckého spolku v Brně. Působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera na Starém Brně. Rodný dům Gregora Mendela v Hynčicích je kulturní památkou

Zdroj: Deník6) Eduard Orel (1841–1892)
Rakouský důstojník a polárník se narodil v Novém Jičíně, zúčastnil se expedice, která objevila souostroví Země Františka Josefa. V letech 1872–1874 se jako důstojník zúčastnil rakousko-uherské severopolární expedice. Po opuštění lodi trpěl sněžnou slepotou, která mu zřejmě natrvalo poškodila zrak. Na Rudolfově ostrově pojmenoval dva mysy po novojičínských občanech: dr. Josefu Habermannovi a Josefu Prorokovi. Za účast na výpravě mu byl udělen Řád železné koruny 3. třídy a později byl také povýšen do rytířského stavu.

Zdroj: Deník7) František Palacký (1798 – 1876)
Narodil se v Hodslavicích na východní Moravě jako páté z dvanácti dětí, pocházel z protestantské rodiny s dlouhou tradicí. Český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Byl mimořádně talentovaný, ovládal deset cizích jazyků, pokoušel se o poezii a překlady, zabýval se estetikou a poetikou. Inicioval založení Musejního sboru pro pěstění české řeči a literatury, založení Matice české, byl i uznávaným představitelem austroslavismu. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku Otec národa.

Zdroj: Deník8) Johann Palisa (1848 –1925)
Rakouský astronom slezského původu, který vešel ve známost díky objevení 122 planetek a také díky vydání hvězdných map. Zkoumal i Měsíc a Slunce, zabýval se též hledáním hypotetické planety Vulcanus. Editoval dva hvězdné katalogy se 4700 přesnými polohami hvězd, které se staly důležitým základem pro zajištění drah planetek, za což obdržel v roce 1906 cenu Pařížské akademie. Kromě planetek pozoroval i meteory. Zabýval se i časovými pásy a zasadil se o zavedení středoevropského času v občanském životě. Jeho jméno nese hvězdárna v Ostravě, jedna planetka a měsíční kráter.

Zdroj: Deník9) Bohdan Pomahač (1971)
Rodák z Ostravy-Poruby, český plastický chirurg, který vedl tým provádějící první úplnou transplantaci obličeje v USA. Ta byla zároveň celosvětově teprve třetí. Studoval na Wichterlově gymnáziu v Ostravě a Palackého univerzitě v Olomouci. Už během studia byl na stáži v Bostonu v Massachusetts, po studiu nastoupil do nemocnice Brigham and Women's Hospital. V roce 2012 mu Česká transplantační nadace udělila cenu za rozvoj transplantační medicíny. V roce 2014 převzal od Nadačního fondu Neuron na podporu vědy Cena Neuron za přínos světové vědě v oboru medicína. Dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Zdroj: Deník10) Karel Schinzel (1886–1951)
Inženýr, chemik a vynálezce německé národnosti se narodil ve Slezsku, v obci Edrovice, části města Rýmařov. Zajímal se o chemické procesy vyvíjení fotografií, v roce 1905 podal ve Vídni žádost o patent týkající se procesu, který nazval „katachromie" – jednalo se o postup vyvolávání snímků na fotografický materiál se třemi citlivými vrstvami. Jeho vynález se stal později důležitým základem, díky kterému mohly být později po roce 1935 vyráběny filmy Kodachrome a Agfacolor. Zabýval se také reprodukčními technikami a zvukovým filmem.

Výsledky:
1. kolo – sportovci: do finále postupují Emil Zátopek, Milan Baroš a Ivan Lendl.
2. kolo – oblast kultury: do finále postupují Jaromír Nohavica, Leoš Janáček a Věra Špinarová.