V minulém díle seriálu se naše vyprávění dostalo do období (zhruba od druhé poloviny pátého století), kdy naše území osídlilo první etnikum známé jménem – Keltové. Během jejich expanze z původních oblastí formování laténské kultury se Keltové dostali v první fázi na území jižní a východní Moravy.

Z počátečních období osídlení Moravy známe zejména sídliště, která byla situována v nížinách lemujících vodní toky. Z Břeclavska známe sídliště z počátku doby laténské například ze Strachotína, Šakvic, Horních Věstonic a Bulhar.

Na těchto nížinných sídlištích zemědělského charakteru se setkáváme se zbytky zahloubených obydlí obdélného tvaru opatřených dvěma sloupy v kratších stranách pro nosnou konstrukci sedlové střechy. Mimo to se nacházejí také další sídlištní jámy různého tvaru a využití.

Unikát ze Šakvic

Právě region středního a dolního toku řeky Dyje představoval v této době a následných etapách vývoje jednu z významných sídelních oblastí Keltů. Přesto doposud až na výjimky z tohoto období chybí hroby a jejich největší počet pochází až z následujícího období nazývaného příznačně „etapa plochých keltských pohřebišť".

V tomto období ještě Keltové na našem území nebudovali slavná oppida, která jsou někdy přirovnávána k prvním urbanistickým strukturám. Z Moravy známe pouze opevněné hradisko menšího rozsahu (jeho rozloha byla 2,3 hektaru) z katastru Černova u Ježkovic na Drahanské vrchovině.

Velmi originální a esteticky výrazná keramika pochází právě z počátečních fází keltského osídlení. Jedná se o keramiku vytáčenou na kruhu s vysokým obsahem tuhy, která jí dávala kvalitní technologické parametry.

V keltské domácnosti se používaly misky, hrnce (označované často jako situly) a lahvovité tvary. Tvarově vychází částečně z předcházející doby halštatské. Povrch keramických nádob byl často členěn plastickými pásky a pokrývaly ho různé motivy sestavené z otisků kolků.

Nalezena byla dokonce drobná kostěná razidla s tvary kolků, které se objevují na keramických nádobách. Jeden z těchto unikátních dokladů keramické produkce pochází ze Šakvic.

Kromě kvalitní jemné keramiky se na sídlištích nachází také hrubší užitková keramika vyráběná bez použití hrnčířského kruhu.

Mezi důležité nálezy z hlediska datování a chronologického vývoje jsou podobně jako v jiných obdobích šperky, zejména pak spony. Jedná se o rozmanité tvary šatových spínadel, které se skládaly z obloukového lučíku, drátěného pružného vinutí, jehly a patky pro její zachycení.

Zejména lučík a patka byly zpracovány do různých tvarů a variant, které archeologům umožňují jejich časové zařazení v průběhu vývoje šatových spínadel.

Již od počátečního vývoje laténské kultury nacházíme v jejím inventáři často bohaté nálezy železných nástrojů a zbraní. Ze sídlišť je jich však známo poměrné málo a většina jich pochází z depotů. Nejbohatší nález tohoto typu pochází z hradiska u Černova a obsahoval řadu nástrojů (kladivo, sekera, radlice, dláto, nůž, sekáč), stavební kování a další předměty denní potřeby (klíč, pinzeta).

Konec vývoje zmíněného hradiska a dalších nížinných sídlišť na Moravě je v současnosti spojován s druhou vlnou expanze Keltů, která sem mohla dorazit zhruba před polovinou čtvrtého století našeho letopočtu a ovládla místní populaci. Tato změna se nejvíce projevuje nástupem etapy plochých keltských pohřebišť.

MAREK VLACH

Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice