Expozice navazuje na rozsáhlou putovní výstavu z 60. let. „Od té doby máme plno nových informací i nové interpretační možnosti, proto jsme se rozhodli udělat přehled toho, co víme o Velké Moravě v novém tisíciletí,“ řekl dnes novinářům autor a kurátor výstavy Pavel Kouřil. Výstava se věnuje především rozkvětu Velké Moravy, začíná ale již příchodem Slovanů do střední a jižní Evropy od konce 6. století a věnuje se také době po rozpadu velkomoravské říše.
Návštěvníci uvidí množství originálů, předmětů nalezených ve „zlaté době“ archeologických nálezů v této oblasti, tedy v 50. a 60. letech, i nálezů z posledního desetiletí, které ještě téměř nebyly vystavovány. Převážnou většinu exponátů tvoří šperky z drahých kovů, a to zejména z nejvýznamnějších velkomoravských center - zmíněných Mikulčic, Staroměstsko-Uherskohradišťské aglomerace, Břeclavi-Pohanska, Olomouce nebo Bojné. Výstava ale prezentuje i vzdálenější nálezy velkomoravského charakteru, které dokládají význam a dopad Velké Moravy i v širším středoevropském kontextu.
Mezi exponáty bude i poklad byzantského kupce
Cenných je podle pořadatelů i několik celků - nález stříbrných nádob a šperků, jenž bývá označován jako poklad byzantského kupce ze Zemianskeho Vrbovku, knížecí dvojhrob z Kolína, nález šperků z pohřební výbavy kněžny ze Želének či předměty osobní výbavy z bohatě vybaveného hrobu kněžny ze Staré Kouřimi.
Na podzim se výstava, která je výstupem čtyřletého grantu NAKI, uskuteční ještě v Bratislavě. Celý výzkumný projekt se uskutečnil zejména u příležitosti 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje do středoevropského prostoru, které připadlo na rok 2013. Kromě mezinárodní konference prezentují výsledky také na výstavě. Příjemcem grantu je brněnská pobočka Archeologického ústavu AV a dalším účastníkem Moravské zemské muzeum v Brně, kterým na výstavu zapůjčilo své nejvzácnější nálezy na 35 institucí.
Bájné hlavní město se ještě nenašlo
Jednu z velkomoravských památek, hradiště Valy u Mikulčic na Hodonínsku, chce Česko společně se slovenským kostelem svaté Markéty Antiochijské už léta navrhnout na zápis na UNESCO. Návrh ale už byl několikrát stažen, naposledy loni. Valy patřily k největším centrům Velké Moravy. Archeologové v nich našli základy 12 kostelů, včetně největší velkomoravské baziliky a knížecího paláce. Podle vědců by toto hradiště mohlo být bájným hlavním městem Velkomoravské říše - Veligradem, které se dosud nepodařilo najít.