Atmosféru doby před pěti tisíci lety na úterní vernisáži dokonale navodil zpěv a šamanské bubnování muzikoterapeuta Lubomíra Holzera.

„Veřejnosti jsme tuto lokalitu středoevropského významu představili vůbec poprvé v takovém rozsahu. Využili jsme rozsáhlý nálezový fond, uložený v depozitářích našeho muzea, který se podařilo získat během šestadvaceti výzkumných sezon Archeologickému ústavu Akademie věd v Brně," přiblížil kurátor výstavy Aleš Drechsler.

Vzácným exponátem je kostra záhadné ženy. „Na svou dobu se dožila poměrně vysokého věku padesáti let a ze získaných poznatků usuzujeme, že měla v rámci své komunity významné postavení. Její hrob byl nalezen v části osady a mohl mít určitou spojitost s kultem," zmínil Aleš Drechsler, podle něhož není vyloučeno, že se mohlo jednat o kněžku.

„V hrobě, jenž byl objeven v roce 1979, u sebe měla sekeromlat, který je charakteristický spíše pro muže. Pokud bychom ji neurčovali podle pánve, ale lebky, tak se blíží mužské fyziognomii. Další zajímavostí je poměrně velké množství patologických defektů," doplnil Aleš Drechsler.

Lidé mohou na výstavě zhlédnout nejen vizualizaci rituálního pohřbu zemřelé ženy z pozdní doby kamenné, ale také kresebnou rekonstrukci jejího obličeje nebo opevněného sídliště té doby včetně obydlí.

Nalezená žena byla zřejmě šamankou

Na vernisáži nechyběl ani Lubomír Šebela, badatel Archeologického ústavu v Brně. „Tato nalezená žena byla s největší pravděpodobností šamankou. Musela mít nějaké zvláštní společenské postavení, protože má ve své výbavě atributy mužských pohřbů – například sekeromlat. Zajímavostí je, že trochu uhýbala hlavou, takže v tehdejší společnosti vzbuzovala respekt," řekl.

Zvláštností je i to, že její hrob byl v pravěké osadě Hlinsko nalezen jako jediný.

„Lidé v té době s největší pravděpodobností pohřbívali žehem a z toho důvodu se na hradisku ani v blízkém okolí nic nenašlo. Asi dva kilometry od této osady je ale mohylník kultury se šňůrovou keramikou, která je ze závěru pozdní doby kamenné, a není vyloučeno, že tento pohřební areál měl starší tradici," zmínil.

Přerovští muzejníci přenesli návštěvníky do období pozdní doby kamenné na návrší zvané „Nad Zbružovým" poblíž Hlinska i tím, že představili pestrou škálu řemesel a výrobních činností, jimiž se ve druhé polovině čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem zabývali osadníci na Hlinsku.

Ať už to bylo kamenářství, na kterém byla založena prosperita hradiska, hrnčířství, kosťařství, textilnictví nebo litectví mědi.

„Pominout nelze ani duchovní život pozdní doby kamenné, jenž zanechal svůj odraz i v některých nálezech z hradiska," podotkl kurátor výstavy Aleš Drechsler. Zajímavá expozice bude ve výstavním sále přerovského zámku k vidění až do 12. března příštího roku.