Archiv aktualit
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumentyVíkendové noci 15. a 16. května rozzáří v srdci Prahy světelný paprsek. Laserové centrum ELI Beamlines a Akademie věd ČR tak oslaví Mezinárodní den světla. Ve spolupráci se Signal Festivalem chtějí připomenout nedocenitelný význam světla pro společnost a podtrhnout důležitost laseru a jedinečnost této úžasné technologie. Laserový paprsek protne město pohledem z Petřína na sídlo Akademie věd ČR na Národní.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi „praská ve švech“ obrazně při každé svatováclavské pouti. Nakolik ale praská doslova? Kostel stojí u hlavní silnice a nedaleko autobusového nádraží. Jestli má na jeho konstrukci vliv okolní doprava, zjišťují vědci z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.
Teleportace nepatří jen do science fiction a pohádek. Odborníci s ní úspěšně experimentují a jednou poslouží k vytvoření kvantového internetu. Jak o něj soupeří USA s Čínou a v čem spočívá výhoda kvantové kryptografie? O futuristickém tématu jsme hovořili s Antonínem Černochem z Fyzikálního ústavu AV ČR v aktuálním čísle časopisu A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.
Detailně pozorovat viry nebo proteiny bylo ještě nedávno snem vědců po celém světě. Moderní metoda kryoelektronové mikroskopie zobrazuje buněčné struktury v téměř atomárním rozlišení a umožňuje lépe pochopit chemické vazby a fungování živých organismů. Posunout možnosti tohoto výzkumu na ještě vyšší úroveň je cílem spolupráce Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky a předních technologických firem v čele s brněnským výrobcem elektronových mikroskopů TESCAN.
Spojením krevních destiček a kmenových buněk se dá ovlivnit a výrazně zlepšit hojení povrchových ran, zjistil tým vědců z Francie a České republiky. Klíčovou roli při tom hrají mitochondrie, zvané také buněčné elektrárny, které putují mezi krevními destičkami a mezenchymálními kmenovými buňkami. Na výzkumu, jehož závěry publikoval časopis Cell Metabolism, se podíleli odborníci z Biotechnologického ústavu AV ČR.
Michal Vašíček ze Slovanského ústavu AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, jaký je rozdíl mezi Rusínem a Rusňákem, která místa v Zakarpatí stojí za vidění a proč zástupy Čechů léta jezdily ke špatnému hrobu Nikoly Šuhaje loupežníka. Dozvíme se také, nakolik ovládal rusínštinu slavný americký umělec Andy Warhol, a uslyšíme, jak vlastně rusínština zní.
Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie. Při spojení si předávají mitochondrie, a tím posilují tvorbu látek, které urychlují hojení ran. Výsledek tohoto výzkumu publikoval prestižní časopis Cell Metabolism.
Dezinformace ve vědě jsou nebezpečné – narušují důvěru v expertní stanoviska a ohrožují kvalifikované rozhodování na politické úrovni. Aktuálně se dezinformační lavina strhla okolo pandemie covidu-19 a otázek očkování. Celoevropské sdružení akademií věd ALLEA proto vybízí ke koordinované reakci. Doporučuje zřídit Evropské centrum pro komunikaci vědy a zavést jednotný kodex.
Mezinárodní tým sestavil prototyp databáze, která nabídne informace o využití krajiny za posledních 12 tisíc let. Přehledně se v ní popíše, jaké plodiny naši dávní předci pěstovali nebo jaká domácí zvířata chovali. Databáze pomůže lépe pochopit, jak intenzita zemědělství ovlivňovala klima v minulosti, a zpřesní klimatické modely budoucího vývoje. Na projektu se podíleli badatelé z Akademie věd ČR. Výsledky zveřejnil vědecký časopis PLOS ONE.
Mezinárodní tým vědců pod vedením Zdeňka Trachtulce z Ústavu molekulární genetiky AV ČR představil nový laboratorní model zkráceného reprodukčního věku samců i samic potkanů, který bude sloužit i jako model lidské neplodnosti včetně předčasné menopauzy. S tím, jak se ve společnosti zvyšuje stáří rodičů, je čím dál důležitější zkoumat poruchy plodnosti, jež se projevují v pozdějším věku.