Do Prahy se rozsáhlá putovní expozice přesouvá z Brna, kde vznikla ve spolupráci Archeologické ústavu AV ČR Brno a Moravského zemského muzea. Exponáty pocházejí z nejvýznamnějších velkomoravských center, jako jsou Mikulčice nebo Staroměstsko-uherskohradišťská aglomerace; některé vystavené nálezy dokládají význam Velké Moravy i v širším středoevropském kontextu.
Vystavené předměty mimo jiné svědčí o zručnosti kovářů v devátém století. „Uměli ukovat jednak předměty, které souvisejí s výzbrojí a výstrojí koně a jezdce, jednak věci související se zemědělstvím a řemesly,“ upřesnil spoluautor výstavy Pavel Kouřil. Návštěvníci si mohou prohlédnout například vojenské ostruhy a třmeny, meče nebo zbytky kroužkových košil, které napomáhaly ochraně. Řemeslné zvyklosti pak dokládají třeba vochle, nástroj na zpracování lnu, předměty běžné potřeby zastupují hřebeny a tehdejší solničky, dokonce i brusle, vše vyrobené z parohů a kostí.
Parohové destičky sloužily jako základ i k výrobě tzv. gombíků, jimiž si obyvatelé Velké Moravy spínali šaty. Velkou pozornost věnuje výstava šperkům - ukazuje zlaté a stříbrné náušnice, náhrdelníky z foukaného skla i opasková kování s drahými kameny, která signalizovala postavení muže na společenském žebříčku. Pozornost si podle kurátorů zaslouží poklad byzantského kupce ze Zemianského Vrobku, obsahující stříbrné nádoby a šperky, nebo předměty z hrobů kněžen ze Želének a Staré Kouřimi.
Pavel Kouřil provádí výstavou o Velké Moravě
Výstava dokumentuje na ozdobných předmětech také počátky křesťanství. „Mezi exponáty vyniká soubor bronzových pozlacených terčíků, na nichž jsou vyobrazeny postavy Krista, světců nebo andělů. Bývají považovány za součást přenosného oltáře či relikviáře,“ upřesnil Pavel Kouřil.
Návštěvníci si mohou také prohlédnout velkomoravské církevní stavby, včetně té největší, tedy trojlodní baziliky v Mikulčicích - a to jednak na modelech v měřítku 1:25, jednak na leteckých záběrech.
Na Velkou Moravu lze v Císařské konírně Pražského hradu zavítat do 28. června.