Tiskové zprávy

Víkendové noci 15. a 16. května rozzáří v srdci Prahy světelný paprsek. Laserové centrum ELI Beamlines a Akademie věd ČR tak oslaví Mezinárodní den světla. Ve spolupráci se Signal Festivalem chtějí připomenout nedocenitelný význam světla pro společnost a podtrhnout důležitost laseru a jedinečnost této úžasné technologie. Laserový paprsek protne město pohledem z Petřína na sídlo Akademie věd ČR na Národní.

Detailně pozorovat viry nebo proteiny bylo ještě nedávno snem vědců po celém světě. Moderní metoda kryoelektronové mikroskopie zobrazuje buněčné struktury v téměř atomárním rozlišení a umožňuje lépe pochopit chemické vazby a fungování živých organismů. Posunout možnosti tohoto výzkumu na ještě vyšší úroveň je cílem spolupráce Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky a předních technologických firem v čele s brněnským výrobcem elektronových mikroskopů TESCAN.

Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie. Při spojení si předávají mitochondrie, a tím posilují tvorbu látek, které urychlují hojení ran. Výsledek tohoto výzkumu publikoval prestižní časopis Cell Metabolism.

Mezinárodní tým vědců pod vedením Zdeňka Trachtulce z Ústavu molekulární genetiky AV ČR představil nový laboratorní model zkráceného reprodukčního věku samců i samic potkanů, který bude sloužit i jako model lidské neplodnosti včetně předčasné menopauzy. S tím, jak se ve společnosti zvyšuje stáří rodičů, je čím dál důležitější zkoumat poruchy plodnosti, jež se projevují v pozdějším věku.

Ustavení právnické osoby Extreme Light Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium (ELI ERIC) umožní výzkumným pracovníkům a průmyslovým podnikům využívat nejrozsáhlejší soubor nejvýkonnější laserů na světě, a to jak pro vědecké experimenty, tak i pro průmyslové aplikace.

Slovanský ústav Akademie věd České republiky sezval 29 odborníků z 9 evropských zemí k sestavení publikace, která zmapovala současné bádání o nářečích, která odrážení působení několika různých jazyků. Kniha vyšla pod názvem Slovanské dialekty v jazykovém kontaktu pod vedením dialektologů Mirosława Jankowiaka a Michala Vašíčka ze Slovanského ústavu. Práce se zabývá zejména sdílením slovní zásoby mezi nářečími různých jazyků v Pobaltí, v Karpatech a na hranicích Polska, Běloruska a Ukrajiny.

Každý rok se v Česku narodí přibližně deset dětí s achondroplázií, nejčastější formou genetické poruchy růstu u lidí. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny-ICRC popsali nový přístup k léčbě tohoto onemocnění. Studii uveřejnil prestižní časopis Science Translational Medicine.

Hlavní husitské bitvy, místní srovnání výsledků parlamentních voleb, ale také zmapované zajatecké tábory za první světové války a rozmístění rozhleden a českého trampingu. To vše nabízí webový portál Český historický atlas, který je od května zdarma přístupný všem zájemcům. Portál je výsledkem spolupráce odborníků z Historického ústavu AV ČR a Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Botanický ústav AV ČR se v rámci mezinárodní výzkumné skupiny LandCover6K podílel na vytvoření nového klasifikačního systému, který pomůže zpřesnit modely, jak se bude vyvíjet klima na Zemi. Mezinárodní tým čítající více než 200 expertů z mnoha oborů vytvořil databázi a jednotnou terminologii, která pomůže při shromažďování dat o využití krajiny za posledních 12 tis. let ve všech koutech světa. Výsledky své práce zveřejnil ve vědeckém časopise PLOS ONE.

Tým Václava Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců AV ČR objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby v Africe je relativně vzácná událost, poslední byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů.