Víkendové noci 15. a 16. května rozzáří v srdci Prahy světelný paprsek. Laserové centrum ELI Beamlines a Akademie věd ČR tak oslaví Mezinárodní den světla. Ve spolupráci se Signal Festivalem chtějí připomenout nedocenitelný význam světla pro společnost a podtrhnout důležitost laseru a jedinečnost této úžasné technologie. Laserový paprsek protne město pohledem z Petřína na sídlo Akademie věd ČR na Národní.
Ustavení právnické osoby ELI ERIC umožní výzkumným pracovníkům a průmyslovým podnikům využívat nejrozsáhlejší soubor nejvýkonnější laserů na světě.
V mezinárodním finále středoškolské soutěže Turnaj mladých fyziků budou naše barvy hájit studenti z týmu Talnet. Účast si vybojoval pětičlenný tým ve velmi vyrovnaném ústředním kole, které se kvůli epidemii covidu-19 konalo on-line formou. Tuzemská kola proběhla i letos za přispění Fyzikálního ústavu.
Vědci z Fyzikálního ústavu se podíleli na studii odhalující způsob, jak polarizační víry reagují na THz pulzy v nanometrickém měřítku.
Fyzikální ústav a Dopravní podnik hl. m. Prahy se v těchto dnech dohodly na vzájemné spolupráci, jejímž výsledkem je testování pražské MHD na přítomnost viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19.
Inovativní způsoby povrchové úpravy materiálu a zcela nová, unikátní řešení v přípravě průmyslových nástrojů pomocí laserových technologií nabízí nově vzniklý spin-off laserového Centra HiLASE a experta na průmyslové PVD povlaky, firmy SHM, společnost Hi-Beams, s.r.o.
V kategorii nejlepší disertační práce se v letošní soutěži Cena Wernera von Siemense umístil na druhém místě Mgr. et Mgr. Libor Šmejkal, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Ocenění získal za práci s názvem „Topologická pásová teorie relativistické spintroniky v antiferomagnetech“, kterou vedl profesor Tomáš Jungwirth.
První cenu v kategorii „Výzkum v aplikované fyzice“ v letošním kole soutěže Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy získal soubor prací věnovaných porozumění dějům probíhajícím při ozařování izolantů svazkem velmi rychlých těžkých iontů. Významným podílem k úspěchu práce přispěl i Nikita Medvedev z našeho ústavu.
Po evropském patentu z roku 2020 se nyní podařilo získat vědcům z Fyzikálního ústavu a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT americký patent a mají tak přístup na trh s největším počtem jaderných reaktorů na světě. Ve všech 94 jaderných reaktorech v USA lze použít patentovaný způsob ochrany povrchu palivových článků před korozí, který prodlouží životnost palivových článků za havarijních i standardních podmínek.
