Tiskové zprávy

V těchto dnech probíhá intenzivní příprava návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace (VaVaI) na rok 2022 s výhledem na léta 2023 a 2024. ...

Ve čtvrtek 10. června 2021 kolem poledne budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:44 až 13:36 letního středoevropského času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Maximum nastane ve 12:39, kdy Měsíc bude zakrývat zhruba jednu pětinu slunečního disku. Jedná se po šesti letech o první zatmění ze série sedmi částečných slunečních zatmění, která budeme moci vidět mezi lety 2021 až 2030. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování tohoto úkazu.

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá - rychleji než v oceánech. Tento trend, který je z velké části způsoben změnou klimatu, ohrožuje sladkovodní organismy i kvalitu pitné vody. Na výzkumu, zveřejněném včera v časopise Nature, se podílel také hydrobiolog Josef Hejzlar z Biologického centra Akademie věd ČR, který hodnotil data z českých jezer a nádrží. Z výsledků vyplývá, že ve střední Evropě, reprezentované Českou republikou, jsou změny ještě výraznější než v jiných částech světa.

Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s americkými a čínskými kolegy pokročili ve výzkumu B chromozomu u kukuřice a jako první na světě přečetli jeho dědičnou informaci. O B chromozomy se výzkumníci zajímají proto, že mají mimořádné vlastnosti a vymykají se Mendelovým zákonům dědičnosti. Výsledek bádání, který zveřejnil prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), by tak mohl pomoci objasnit mechanismy vzniku některých genetických poruch i u lidí.

Vědecká studie zveřejněná v časopise Scientific Reports naznačuje, že důsledkem ochrany populací goril horských můžou být, kromě úspěšného zabránění jejich vyhynutí, také nové zdravotní problémy těchto ikonických zvířat.

Liběchovská miniprasata z centra PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR byla použita v preklinických testech nové terapie Huntingtonovy choroby, závažného lidského onemocnění postihujícího mozek. Nadějné výsledky otevřely cestu terapie do fáze klinických testů, a posouvají tak reálné možnosti léčení onemocnění blíž k pacientům v Evropě.

Před 30 lety vznikl Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) s cílem obnovit francouzsko-českou spolupráci v této oblasti a celkově ji ve střední Evropě podpořit. Tři dekády spolupráce oslaví mezinárodní konference, která se ve dnech 27. a 28. května uskuteční v sídle Akademie věd na Národní třídě a v Karolinu Univerzity Karlovy.

Vědci z týmů Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a MFF UK objevili nový způsob konstrukce superzářivých světelných zdrojů s využitím dvojrozměrných (2D) polovodičů. Nová metoda může pomoci vyřešit několik zásadních problémů, se kterými se potýkají nejmodernější laserové technologie.

Vědci Botanického ústavu AV ČR objevili v genomech planých ječmenů úsek DNA, který pochází z jejich vzdáleného příbuzného z podčeledi Panicoideae, konkrétně prosa. Zjistili, že ač tento úsek DNA byl přenesen do předka jedné skupiny ječmenů před několika miliony lety, zůstal zachován do současnosti u všech druhů ječmenů této skupiny. Způsob přenosu DNA není znám, ale jedná se zřejmě o tzv. horizontální přenos. Tyto poznatky, které byly publikovány v časopise The Plant Journal, mohou pomoci lépe pochopit vývoj a adaptaci různých druhů rostlin.

Světice i kněžna, která žila ve velmi dynamické době. Tak ukazuje svatou Ludmilu další, po dlouhé době veřejnosti otevřená výstava Akademie věd ČR. Expozice přibližuje osobnost babičky knížete Václava, ale i přelomovou dobu, v níž žila, mimo jiné prostřednictvím repliky jejího kamenného náhrobku nebo tkaniny s vyšitým křížkem. Výstava je ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze do konce července 2021.