Archiv aktualit
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumenty
Rozpočet na vědu a výzkum v České republice by měl podle návrhu ministerstva financí klesnout v příštím roce o 1,4 miliardy korun ve srovnání s letoškem. Takový návrh důrazně odmítá Akademie věd ČR, Česká konference rektorů a další partneři. Sdělili to dnes ve svém společném prohlášení. Upozorňují, že návrh ministerstva financí je v zásadním rozporu s postojem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) – ta na svém květnovém zasedání doporučila navýšení výdajů na rok 2022 o 1,4 miliardy korun oproti střednědobému výhledu.
Nadměrné srážky a zemětřesení. Dva faktory, které samy o sobě či při vzájemné kombinaci mohou vyústit v ničivé sesuvy a znamenat smrt mnoha lidí i obrovské ekonomické škody. Problematice se věnují odborníci z Celosvětového centra excelence pro snižování rizik ze sesuvů, jehož členy jsou i vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Co mohou živly napáchat a co se dá podniknout pro ochranu obyvatel, přiblížili v časopise A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.
Ve čtvrtek 10. června 2021 kolem poledne budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:44 až 13:36 letního středoevropského času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Maximum nastane ve 12:39, kdy Měsíc bude zakrývat zhruba jednu pětinu slunečního disku. Jedná se po šesti letech o první zatmění ze série sedmi částečných slunečních zatmění, která budeme moci vidět mezi lety 2021 až 2030. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování tohoto úkazu.
Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá - rychleji než v oceánech. Tento trend, který je z velké části způsoben změnou klimatu, ohrožuje sladkovodní organismy i kvalitu pitné vody. Na výzkumu, zveřejněném včera v časopise Nature, se podílel také hydrobiolog Josef Hejzlar z Biologického centra Akademie věd ČR, který hodnotil data z českých jezer a nádrží. Z výsledků vyplývá, že ve střední Evropě, reprezentované Českou republikou, jsou změny ještě výraznější než v jiných částech světa.
Kolik peněz investuje stát do vědy v příštích letech? To byla nejdůležitější agenda květnového zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rozpočet na výzkum by měl být podle Rady v roce 2022 o 1,35 miliardy korun vyšší než současný střednědobý výhled. Případné zmrazení prostředků by mohlo vést i k odlivu vědců do zahraničí. Rada probrala také potřebu intenzivnějšího studia neurodegenerativních onemocnění.
Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s americkými a čínskými kolegy pokročili ve výzkumu B chromozomu u kukuřice a jako první na světě přečetli jeho dědičnou informaci. O B chromozomy se výzkumníci zajímají proto, že mají mimořádné vlastnosti a vymykají se Mendelovým zákonům dědičnosti. Výsledek bádání, který zveřejnil prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), by tak mohl pomoci objasnit mechanismy vzniku některých genetických poruch i u lidí.
Romistka Renata Berkyová z Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v podcastu A / Věda na dosah představuje méně známou historii československých Romů. Přibližuje, jak vypadalo peklo tábora v Letech u Písku, a připomíná osudy legendárního černého partyzána. Dozvíme se více o ne zcela zdařilých sociálních experimentech z doby komunismu a zmařené naději Romů v devadesátých letech, ale také o soudobé romské literatuře.
Vědecká studie zveřejněná v časopise Scientific Reports naznačuje, že důsledkem ochrany populací goril horských můžou být, kromě úspěšného zabránění jejich vyhynutí, také nové zdravotní problémy těchto ikonických zvířat.
Jaro a léto nebývají mezi chronickými alergiky příliš oblíbené. Jakmile odkvetou stromy, přicházejí na řadu traviny. Jenže co ti, kteří trpí celoročními alergiemi, například kožními? S atopickým ekzémem se potýká asi dvacet procent nejmenších dětí a dvě až tři procenta dospělých. Ukazuje se přitom, že jejich potíže úzce souvisejí se stavem mikrobioty. Na vliv střevních a kožních bakterií na alergie se zaměřují vědci v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.