Palmitoylace ovlivňuje citlivost NMDA receptorů k neurosteroidům (3.5. 2021)
N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory patří mezi ionotropní glutamátové receptory, které jsou klíčové pro synaptický přenos a procesy učení a paměti. Jejich nadměrná aktivace ale přispívá ke vzniku závažných patologických stavů souvisejících například s mozkovou mrtvicí či Alzheimerovou chorobou. Nadměrná aktivita NMDA receptorů může být inhibována řadou látek, mezi které patří i neurosteroidy.
Za využití elektrofyziologických a molekulárně-biologických technik jsme objasnili molekulární mechanismus, jakým dochází ke zvýšení citlivosti NMDA receptorů k inhibičním neurosteroidům. Tato změna je vyvolána depalmitoylací tří cysteinů (C849, C854, C871) v intracelulární části receptorové podjednotky GluN2B, po přechodném zvýšení intracelulární koncentrace Ca2+. Mimo farmakologických důsledků vede depalmitoylace receptoru ke změně kinetických parametrů ve prospěch zavřeného stavu. Zvýšená citlivosti NMDA receptorů k inhibičním neurosteroidům je tak dalším z neuroprotektivních mechanismů, které brání excitotoxickému poškození nervové tkáně.
Hubálková, Pavla - Ladislav, Marek - Vyklický, Vojtěch - Smejkalová, Tereza - Hrčka Krausová, Barbora - Kysilov, Bohdan - Krůšek, Jan - Naimová, Žaneta - Kořínek, Miloslav - Chodounská, Hana -Kudová, Eva - Černý, Jiří - Vyklický ml., Ladislav Palmitoylation Controls NMDA Receptor Function and Steroid Sensitivity. Journal of Neuroscience 2021. 41 (10) 2119-2134, F: 5.674 DOI
Hřebíčkový olej tlumí citlivost zubů na chlad působením na iontový kanál TRPC5 (30.4. 2021)
Zubní kaz může způsobit, že je pro nás dotek studeného nápoje utrpením. Mezinárodní tým vědců vedených Prof. Katharinou Zimmermannovou (Friedrich – Alexander University Erlangen – Nürnberg v Německu) ve spolupráci s vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze zjistil, jak zuby detekují chlad, a určil molekulární podstatu vzniku dentální bolesti vyvolané chladem. U myší i lidí obsahují zubní buňky zvané odontoblasty speciální chladové senzory, iontové kanály TRPC5, které převádějí informaci o bolestivém podnětu a předávají ji do nervového systému. Studie nabízí vysvětlení, proč hřebíčkový olej, který je po staletí používán ve stomatologii, může zmírnit bolest zubů. Hřebíčkový olej obsahuje chemickou látku eugenol, která blokuje protein TRPC5 a brání mu v aktivaci nervů. Video
Odontoblasty obsahující iontový kanál TRPC5 (zeleně označený) těsně vyplňují oblast mezi zubní dření a zubovinou v myší stoličce. Vláskové výběžky vyplňují tenké kanálky zuboviny směrem ke sklovině. Senzorické neurony jsou označeny červeně (bIII-tubulin). Modře jsou označena buněčná jádra (Hoechst 33258) (Kredit: L. Bernal et al./Science Advances 2021)
Bernal, L. - Sotelo-Hitschfeld, P. - König, Ch. - Sinica, Viktor - Wyatt, A. - Winter, Z. - Hein, A. - Touška, Filip - Reinhardt, S. - Tragl, A. - Kusuda, R. - Wartenberg, P. - Sclaroff, A. - Pfeifer, J. D. -Ectors, F. - Dahl, A. - Freichel, M. - Vlachová, Viktorie - Brauchi, S. - Roza, C. - Boehm, U. - Clapham, D. E. - Lennerz, J. K. - Zimmermann, K. Odontoblast TRPC5 channels signal cold pain in teeth. Science Advances. Roč. 7, č. 13 (2021), č. článku eabf5567. ISSN 2375-2548. IF: 13.117, rok: 2019. DOI
Nanocelulóza jako perspektivní nosič buněk pro aplikace v regenerativní medicíně (8.4. 2021)
Celulóza ve formě tkaniny je po stovky a tisíce let užívána jako tradiční obvazový materiál. V moderní době však může být využita nejen pro pasivní překrytí ran, ale i pro aktivní hojení ran, např. cílenou dodávkou léčiv i buněk pro regeneraci poškozené tkáně. K tomuto účelu je vhodná zejména nanocelulóza, tj. celulóza v podobě nanovláken či nanofibril, simulující přirozenou architekturu mezibuněčné hmoty. Tato forma celulózy je produkována např. určitými druhy bakterií, či může být izolována z rostlin včetně dřevin. Na experimentální úrovni jsme se soustředili na vytvoření „inteligentních“ krytů ran, schopných dodávat kožní a kmenové buňky do ran na kůži. Tyto materiály jsou založeny na přítomnosti elektricky nabitých nanofibril celulózy, nanesených na mikrovlákennou celulózovou tkaninu. Anionická nanocelulóza v našich buněčných kulturách in vitro představovala vhodný substrát pro adhezi a růst lidských kožních fibroblastů a lidských kmenových buněk tukové tkáně na svém povrchu, kdežto kationická nanocelulóza podporovala spíše adhezi buněk k sobě navzájem a tvorbu kulovitých buněčných shluků, což bylo nápadné zejména u fibroblastů (obr. 1). Rozdíl byl zřejmě způsoben přednostní adsorpcí albuminu ze séra kultivačního média, který je neadhezivní pro buňky, na kationickou nanocelulózu. Obojí typ nanocelulózy však nachází své uplatnění v regenerativní medicíně. Anionická nanocelulóza je vhodná pro vytváření souvislých buněčných vrstev, které se mohou v ráně uchytit buď spontánně, nebo je lze od nanocelulózy oddělit pomocí enzymů celuláz, zatímco kationická nanocelulóza je výhodná pro tvorbu buněčných sféroidů, důležitých struktur pro tvorbu organoidů a pro aplikace v tkáňovém inženýrství.
Obr. 1 Morfologie normálních lidských kožních fibroblastů (NHDFs; A) a lidských kmenových buněk tukové tkáně (ADSCs; B) po 7 dnech kultivace na celulózové tkanině pokryté anionickými (a600) a kationickými (c600) celulózovými nanofibrilami. 3D projekce mikroskopických obrázků buněk na materiálu (čelní a boční náhled). F-aktin buněčného cytoskeletu je obarven červeně, vinculin (protein zúčastněný v adhezi buněk) je obarven zeleně. Konfokální mikroskop, zvětšení objektivu 40x.
Pajorova J, Skogberg A, Hadraba D, Broz A, Travnickova M, Zikmundova M, Honkanen M, Hannula M, Lahtinen P, Tomkova M, Bacakova L, Kallio P. A cellulose mesh with charged nanocellulose coatings as a promising carrier of skin and stem cells for regenerative applications. Biomacromolecules, 2020, 21: 4857-4870, https://dx.doi.org/10.1021/acs.biomac.0c01097; IF = 6.092; DOI
Antidiabetické lipidy jako substráty neutrálních lipáz (5.1. 2021)
Množství tělesného tuku je řízeno rovnováhou mezi degradací a syntézou triacylglycerolů (TAG). Tuková triglyceridová lipáza (adipose triglyceride lipase, ATGL) a hormon-senzitivní lipáza (HSL) jsou klíčovými hráči v katabolismu TAG a poskytují mastné kyseliny (FA) jako energetické substráty a metabolické meziprodukty. Díky spolupráci s kolegy z Univerity Graz, Université de Montpellier a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR jsme objevili, že ATGL a HSL metabolizují TAG obsahující antidiabetické lipidové mediátory FAHFA (FA estery hydroxylovaných FA ovlivňující vstup glukózy do buněk), což výrazně reguluje uvolňování bioaktivních lipidů. Náš článek spojuje metabolismus TAG zprostředkovaný lipolýzou s regulací antidiabetických signálních lipidů.
FAHFA vázané na glycerol v TAG, pojmenované TAG estolidy, slouží jako metabolický sklad FAHFA. Zjistili jsme, že samotná ATGL nebo ATGL stimulovaná aktivátorem CGI-58 účinně uvolňovala FAHFA z TAG estolidů s preferencí pro kompaktnější substráty, kde je bod rozvětvení estolidu umístěn poblíž glycerolesterové vazby. ATGL se dále podílela na transesterifikačních a remodelačních reakcích vedoucích k tvorbě TAG estolidů s alternativními acylovými kompozicemi. HSL představovala mnohem účinnější hydrolázu estolidové vazby jak pro TAG estolidy, tak pro volné FAHFA. Akumulace FAHFA a TAG estolidů v bílé tukové tkáni myší bez HSL ukazuje na důležitou roli HSL v katabolismu estolidů in vivo.
K. Brejchova, F.P.W. Radner, L. Balas, V. Paluchova, T. Cajka, H. Chodounska, E. Kudova, M. Schratter, R. Schreiber, T. Durand, R. Zechner, O. Kuda. Distinct roles of adipose triglyceride lipase and hormone-sensitive lipase in the catabolism of triacylglycerol estolides. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 118(2) (2021) e2020999118. IF = 9.412 DOI
Mitochondriální kardiolipin v tukové tkáni jako nový cíl pro léčbu srdeční kachexie (7.12. 2020)
Více než polovina úmrtí v České republice je způsobena kardiovaskulárními onemocněními, přičemž většina pacientů trpí srdečním selháním (HF). Dlouhodobá prognóza se zhoršuje kachexií, která se rozvíjí u části těchto nemocných. Účinná léčba kachexie však zatím neexistuje. Ve spolupráci vědců z Institutu klinické a experimentální medicíny a Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze byla provedena studie u pacientů s HF, kteří podstoupili transplantaci srdce (n = 52). V tukové tkáni lokalizované v okolí srdce pacientů s kachexií jsme prokázali (i) výrazné uvolňování mastných kyselin (FA) vlivem neurohumorální stimulace a (ii) syntézu neobvyklého fosfolipidu kardiolipinu (CL 70:6). Tento fosfolipid může zhoršovat mitochondriální funkce v tukových buňkách a umocňovat tak kachektizaci tkáně. Mohl by představovat nový léčebný cíl při kachexii.
U pacientů se srdečním selháním dochází vlivem natriuretických peptidů (NP), sympatického nervového systému (SNS) a renin-angiotensin-aldosteronového systému (RAAS) ke stimulaci lipolytického štěpení triacylglycerolů (TAG) v tukové tkáni. Tím je zvýšeno uvolňování FA a glycerolu do cirkulace. U pacientů se stabilní tělesnou hmotností je štěpení TAG v rovnováze s jejich syntézou, která závisí na glyceroneogenezi, de novo syntéze FA (DNL) a FA re-esterifikaci. Tyto reakce potřebují ATP, které je syntetizováno oxidační fosforylací (OXPHOS) spojenou s β-oxidací FA v mitochondriích. Patologické zvýšení lipolýzy u pacientů s kachexií je spojeno se syntézou kardiolipinu CL 70:6 v tukové tkáni. Tento lipid indukuje odpřažení OXPHOS a tím inhibuje syntézu ATP. Výsledkem je nedostatečná obnova TAG v adipocytech a úbytek tukové tkáně.
Janovska P, Melenovsky V, Svobodova M, Havlenova T, Kratochvilova H, Haluzik M, Hoskova E, Pelikanova T, Kautzner J, Monzo L, Jurcova I, Adamcova K, Lenkova L, Buresova J, Rossmeisl M, Kuda O, Cajka T, Kopecky J. Dysregulation of epicardial adipose tissue in cachexia due to heart failure: the role of natriuretic peptides and cardiolipin. Journal of Cachexia, Sarcopenia and Muscle 2020; IF: 9.802 DOI
Načíst další
