RNDr. Petr Trávníček, Ph.D.
RNDr. Martina Boháčová, Ph.D.
Marta Rážová
Činnost oddělení se zaměřuje na experimentální astročásticovou fyziku a zahrnuje především detekci ultra-energetického kosmické záření, vysokoenergetických fotonů přilétajících z vesmíru a studium temné energie a hmoty. Významnou část činností tvoří také vývoj a provoz zařízení pro atmosferickou kalibraci moderních astročásticových observatoří. Atraktivní astročásticové projekty lákají do oddělení mladé pracovníky a studenty zejména z Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého a ČVUT v Praze. Pracoviště úzce spolupracuje se Společnou laboratoří optiky Univerzity Palackého a Fyzikálním ústavem AV ČR v Olomouci.
Členové oddělení pomohli navrhnout, vybudovat a nyní spolu se zahraničními kolegy provozují mezinárodní Observatoř Pierra Augera v Argentině (https://www.auger.org/). Podílí se také na výstavbě Cherenkov Telescope Array (CTA) na Kanárských ostrovech a v Chile (https://www.cta-observatory.org/) a na Large Synoptic Survey Telescope (LSST) rovněž v Chile (https://www.lsst.org/). Ve všech těchto mezinárodních projektech pracovníci oddělení převzali odpovědnost za konkrétní úkoly, kterými jsou například provoz fluorescenčních dalekohledů a vývoj testovacího zařízení pro studium chování nové elektroniky na Observatoři Pierra Augera. Dále se jedná např. o testování fotosenzorů pro LSST nebo monitoring atmosféry pro potřeby Observatoře Pierra Augera a CTA.
Oddělení provozuje dvě laboratoře - Laboratoř astročásticové fyziky využívanou zejména pro potřeby Observatoře Pierra Augera a CTA a dále Laboratoř pro testování a vývoj optických senzorů pro astronomii používanou např. v rámci LSST. Další aktivity oddělení se týkají designu budoucích detektorů kosmického záření. Na základě předchozích zkušeností se ústav připojil např. k observatoři Southern Wide-field Gamma-ray Observatory (SWGO) (https://www.swgo.org/), což je mezinárodní iniciativa pro výstavbu celooblohové gama observatoře na jižní polokouli.
Co se týče analýzy dat, vědci z oddělení se snaží především pochopit, jak vlastnosti hadronických interakcí, ke kterým dochází během vývoje spršky kosmického záření na energiích mnohonásobně převyšujících možnosti současných urychlovačů, ovlivňují její vlastnosti a jaké zdroje a procesy jsou zodpovědné za původ kosmických částic s extrémně vysokou energií a jak se tyto částice šíří vesmírem až k Zemi. Toto studium zahrnuje podrobnou analýzu obsahu spršek kosmického záření zaměřenou zejména na tzv. mionovou komponentu, studium složení primárního kosmického záření a analýzu směru příletu primárního kosmického záření. Dalším důležitým tématem je analýza obrazu moderních Čerenkovových teleskopů včetně prototypů CTA s cílem nalézt co nejúčinnější metody separace spršek iniciovaných vysokoenergetickými fotony od spšek indukovaných energetickými protony.