V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
ROBERT KOLÁR
V sobotu 13. února 2021 zemřel Ladislav Nebeský. Matematik, lingvista (docent FF UK) a básník. Nebeský se experimentální poezii věnoval v šedesátých letech (je zastoupen v antologii Vrh kostek, která mohla vyjít až roku 1993), s velkou vervou se k ní vracel od devadesátých let, a to nejen jako tvůrce (od roku 2006 do roku 2012 vydal v nakladatelství dybbuk pět sbírek, všechny jsou na stránkách nakladatelství veřejně přístupné online), ale i jako teoretik (v České literatuře na konci tisíciletí otiskl čtyři texty vztahující se k [vlastní] experimentální poezii).
ŠÁRKA GRAUOVÁ
Za Marií Rút Křížkovou (15. června 1936 Miličín — 4. prosince 2020 Čerčany)
V Marii Rút Křížkové odešla nejen literární historička a editorka, díky jejímuž vytrvalému úsilí dnes máme k dispozici mimo jiné kompletní soubor díla Jiřího Ortena, nýbrž také žena, pro niž literatura byla víc než profese. Literaturu chápala jako existenciální setkání se zřídlem pravdy a krásy, literatura byla východiskem všeho, co dělala, počínaje rozmanitými podobami práce se slovem a konče rozmanitými způsoby společenského angažmá, jež ji přivedlo například k roli mluvčí Charty 77 či k členství v Etické komisi ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Není proto divu, že sám její život by vydal na román.
Číst dál: „Číst znovu a znovu a z té nejprůzračnější hloubky odpovídat svým životem“
DOBRAVA MOLDANOVÁ
Doc. PhDr. Josef Peřina, CSc., patřil ke klíčovým osobnostem ústecké bohemistiky víc než čtyřicet let. Narodil se v Plzni 30. července 1945, zde také vystudoval střední školu. Po maturitě odešel do Prahy studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity češtinu a historii. Studium ukončil v roce 1968. Po promoci krátce působil na Pedagogické fakultě v Plzni, v roce 1970 získal místo středoškolského učitele na gymnáziu v Roudnici, kde se usadil, založil rodinu a žil až do své smrti 5. listopadu 2020.
ANDREA TROVESI
Ve středu 4. listopadu 2020 nás navždy opustila prof. PhDr. Jitka Křesálková.
Narodila se v Praze, kde zažila protektorát a totální nasazení během německé okupace. Teprve po válce se mohla přihlásit na univerzitu. Po studiích na Filozofické fakultě UK (doktorát ze slovanské filologie) pracovala nejdřív v redakci nakladatelství Práce a pak byla redaktorkou ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (později přejmenovaném na Odeon). Při této činnosti se seznámila s několika významnými spisovateli, např. Milanem Kunderou, Václavem Havlem, Bohumilem Hrabalem, Jaroslavem Seifertem, Josefem Škvoreckým a Pavlem Tigridem. V roce 1966 vyhrála státní soutěž a získala místo lektorky českého jazyka na Státní univerzitě v Miláně. V roce 1971 začala přednášet Úvod do slovanské filologie a Český jazyk a literaturu na Univerzitě v Bergamu a tyto předměty vyučovala až do roku 1997, kdy odešla do zaslouženého důchodu.
LUKÁŠ HOLEČEK
Může být meziválečná umělecká situace stále ještě výzvou pro komplexně zaměřený vědecký výzkum? Jaká badatelská hlediska se nabízejí jako aktuální? Na tyto otázky se mimo jiné pokouší odpovědět projekt nazvaný Umění — gesto — argument, který je pod vedením Kateřiny Piorecké realizován v rámci Akademické prémie Pavla Janouška v Oddělení 20. století a literatury současné v Ústavu pro českou literaturu.