Nejvýkonnějším laserem dosavadní historie bude KRAKATIT. Slovo, které v roce 1922 vymyslel Karel Čapek pro svůj stejnojmenný vědeckofantastický román, tak po více než devadesáti letech vstoupí do světa velké fyziky. Pro laser je navrhl účastník soutěže „Pojmenuj superlaser“, organizované Fyzikálním ústavem Akademie věd a časopisem Vesmír.
KRAKATIT bude mít výkon 10 petawattů (PW) a po svém dokončení v roce 2018 se stane nejvýkonnějším laserem na světě. Bude schopen „vystřelit“ jen jednou za minutu, avšak s takovou energií, která (pokud by dokázal střílet nepřetržitě) by za deset sekund přivedla k varu celou lipenskou přehradní nádrž a za dalších 60 sekund ji zcela vypařila. Vědci jím budou schopni kupříkladu vytvářet podmínky ke studiu procesů, odehrávajících se v nitru obřích plynných planet, jakými jsou v naší sluneční soustavě Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
Jméno KRAKATIT v soutěži Pojmenuj superlaser navrhl pan Ladislav Valerián z Pacova (do soutěže poslal pět návrhů jmen). Porota návrh vybrala proto, že spojení nejvýkonnějšího laseru světa s Čapkovým stejnojmenným dílem v sobě obsahuje vedle odkazu na mohutnou sílu (Krakatoa 1883 – nejmohutnější výbuch sopky v moderních lidských dějinách), také odkaz na důležitost odpovědnosti lidstva za využití poznatků, jež mu dává do ruky moderní věda.
Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy, kde bude KRAKATIT po dokončení pracovat, získalo v soutěži i další jména pro tři výkonné lasery. K významné postavě myslitele, humanisty a reformátora vzdělávání Jana Ámose Komenského odkazuje návrh pana Marka Bryla z Nového Města pod Smrkem (do soutěže poslal dva návrhy). Laser ÁMOS bude sloužit především jako kompaktní urychlovač částic, který významně přispěje například k vývoji kvalitních a levných protonových zdrojů k léčbě zhoubných nádorů.
Podobnou konstrukci bude mít laser LUCIFER, jehož jméno navrhl pan Ivan Procházka z Plzně (do soutěže poslal pět návrhů). Porota název vybrala především proto, že jeho latinský původ (lux = světlo, ferre = nést; lucifer = světlonoš) vystihuje jeden z hlavních rysů laseru – po dokončení bude používat nejjasnější laserové diody, jaké kdy byly na světě vyrobeny. Mimoto má LUCIFER vnést světlo do hledání nových způsobů záchrany lidských životů, neboť zejména jeho prostřednictvím se budou v laserovém centru ELI Beamlines vyvíjet kompaktní urychlovače částic pro lékařské aplikace a zkoumat vnitřní stavba živých buněk, do nichž si LUCIFER (světlonoš) posvítí.
Posledním ze čtveřice laserů centra ELI Beamlines je laser AVOJA, pojmenovaný již dříve pěticí dětí – finalistů loňské soutěže Expedice vesmír, kterou Fyzikální ústav a Vesmír pořádaly.
Ve druhém z břežanských laserových center Fyzikálního ústavu AV – HiLASE – budou dva lasery, pojmenované v této soutěži veřejností. Slabším, avšak rychlejším z nich (100 000 až milion pulsů za sekundu), je PERLA, jméno navržené paní Šárkou Kubicovou z Karviné (do soutěže poslala dva návrhy). Jeho jméno (PERrfektní LAser) vyjadřuje schopnost vrtat bezkonkurenčně přesné otvory. Při chytrém využití této přednosti budou mít auta na silnici nižší spotřebu paliva a závodní auta pojedou rychleji. S pomocí PERLY budou rychlejší i počítače, neboť laser umí vytvořit elektrické spoje tisíckrát tenčí než váš vlas. K vrtání perel tedy PERLA vhodná nebude.
Posledním laserem, jehož jméno soutěž přinesla, je BIVOJ. Na HiLASE půjde o nejsilnější laser, čemuž odpovídá i jméno, jež navrhla paní Darina Findová z Adamova (do soutěže poslala pět návrhů). Na BIVOJe čekají úkoly pří vývoji nových materiálů kupříkladu pro letecký průmysl. Umí totiž jednou ranou zpevnit povrch oceli o ploše větších hodinek tak, že ocel dostane šok, úplně změní svoje vlastnosti a pak déle vydrží. Takový materiál bude jednou výhodné použít třeba v letadle, které díky němu bude déle létat a bude mnohem bezpečnější než dnes.
Soutěž se konala od 8. října do 23. listopadu. Soutěžící zaslali 808 návrhů jmen, z nichž vybírala porota ve složení fyzička Martina Boháčová, herečka Barbora Hrzánová, manažer Roman Hvězda, chemik Michael Londesborough, fyzik Tomáš Mocek a vědecký novinář Ondřej Vrtiška.
Porota rozhodla o jménech jednotlivých pěti soutěžních laserů. Hlavní cena – několikadenní pobyt v Ženevě ve Švýcarsku pro dvě osoby, jehož součástí je návštěva světově významného vědeckého centra CERN, byla z přítomných finalistů vylosována dne 1. února 2016. Hlavní cenu získal pan Ladislav Valerián z Pacova.
Laserové systémy budou umístěny ve dvou speciálních centrech HiLASE a ELI Beamlines, jež Fyzikální ústav Akademie věd vybudoval v Dolních Břežanech u Prahy. Ve svém oboru jde o naprostou špičku, která je navázána na velké množství vědeckých institucí v tuzemsku i zahraničí, které s nimi budou spolupracovat. Obě centra jsou již dostavěna, v současnosti jsou vybavována technologiemi.
.