Vliv osobnostních, rodinných a sociálních faktorů na dosažené vzdělání a úroveň kompetencí

Tato kapitola se zabývá nejen nerovnostmi v šancích na dosažení vyššího vzdělání, vývojem vzdělanostní mobility, ale též vlivem sociálního původu a dosaženého vzdělání na úroveň kompetencí jedince. Výsledky provedených analýz potvrzují obecný trend poklesu podílu vzestupně mobilních a růstu podílu sestupně mobilních jedinců a prokazují, že v základních mobilitních vzorcích existují velké rozdíly mezi muži a ženami (vzestupnou mobilitou prošlo výrazně více žen než mužů). Poměrně překvapivým zjištěním je růst vlivu sociálně-ekonomického statusu výchozí rodiny na dosažení středního vzdělání s maturitou a zřetelné rozdíly mezi muži a ženami v šancích na dosažení vyššího vzdělání: ženy mají dnes ve srovnání s muži dvakrát větší šanci na dosažení středního vzdělání a třikrát větší šanci na uskutečnění přechodu mezi středním a vysokoškolským vzděláním. Kompetence jsou dle předpokladů formovány jak dosaženým vzděláním, tak sociálním původem, přičemž vliv sociálně-ekonomického statusu výchozí rodiny na kompetence se prosazuje zejména nepřímo prostřednictvím dosaženého vzdělání. Vedle toho byl také prokázán silný vliv vzdělání matky na dosažené vzdělání i kompetence jedince. Pokud jde o vliv pohlaví, ženy sice ve srovnání s muži dosahují poněkud nižší celkové hladiny kompetencí, byla identifikována určitá převaha žen nad muži v čtenářské gramotnosti a mírná převaha mužů nad ženami v numerické gramotnosti. Nalezen byl také trend postupného zvyšování hladiny kompetencí až do věku okolo 30 let, kdy dochází k obratu a kompetence se postupně „vytrácí“ s mírnými odlišnostmi podle pohlaví a druhu kompetencí.