- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
IDEA anti COVID-19
Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>25. 6. 2020 IDEA anti COVID-19 # 21 | Autoři: Andreas Menzel, Martina Miotto
Celou studii si můžete přečíst zde Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku
Celou studii ve formátu PDF si můžete stáhnout ZDE.
Ekonomické a sociální dopady krize covid-19 na ženy jsou velmi pravděpodobně tvrdší než na muže nejméně ze tří důvodů
1. Ženy jsou obvykle zaměstnány v odvětvích, která jsou hůře postižena karanténními opatřeními v důsledku covid-19 (cestovní ruch, pohostinství, maloobchod, služby).
2. Ženy nesou vyšší podíl na péči o děti všech věkových kategorií.
3. Ženy jsou obvykle oběťmi domácího násilí, které narostlo během karantény.
Údaje o nezaměstnanosti v České republice za duben a květen 2020 ukazují výraznější nárůst nezaměstnanosti u žen než u mužů, zatímco při dřívějších recesích tomu bývalo obvykle naopak.
Výraznější nárůst je způsoben nezaměstnaností žen ve věku nad 44 let. Tento velký nárůst nezaměstnanosti starších žen zvyšuje již tak vyšší riziko, že ženy v důchodovém věku upadnou do chudoby.
Před krizí covid-19 trávily matky v České republice téměř dvakrát více času péčí o děti než otcové. I ženy zaměstnané na plný úvazek trávily péčí o děti o 50 % více času než otcové zaměstnání na plný úvazek.
Je pravděpodobné, že doba navíc, kterou je třeba věnovat péči o děti v důsledku uzavření škol a dalších zařízení, bude rozložena obdobně nerovnoměrným způsobem.
V reprezentativním průzkumu 26 % mužů oproti 21 % žen uvádí, že jsou schopni nadále vykonávat svou hlavní práci z domova prostřednictvím práce na dálku, což snižuje riziko ztráty zaměstnání více pro muže než pro ženy.
Ženy více než muži uvádějí, že se více obávají zdravotních a ekonomických dopadů covid-19, a přijímají více preventivních opatření proti tomuto onemocnění, např. se vyhýbají veřejné dopravě atd.
Podpůrné skupiny obětí domácího násilí hlásí nárůst žádostí o pomoc přibližně o 40 %.
Druhou vlnu nových žádostí žen o podporu v nezaměstnanosti lze očekávat, jakmile se školy a zařízení péče o děti znovu plně otevřou, protože matky pak již zřejmě nebudou mít nárok na krátkodobou podporu příjmu z programu Ošetřovné. S ohledem na obvyklý průběh roku lze čekat největší nápor v září.
Z dlouhodobého hlediska může výrazný nárůst výkonu práce formou home office a práce na dálku pomoci ženám v jejich kariéře.