Pokud vláda včas neřízne do průmyslu, vyjde nás to draho, varují ekonomové
„Čím dřív se zavře, tím na kratší dobu to bude. Čím déle se bude čekat, tím potom bude zavřeno déle,“ napsal Novinkám ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Filip Pertold.
Podle ekonoma skupiny Natland Petra Bartoně je také důležitější intenzita uzavření než délka jeho trvání.
„V porovnání volby uzavření ‚krátké a hluboké‘ versus ‚delší a povrchní‘ se ekonomové a epidemiologové vzácně shodnou. Krátké, ale hluboké uzavření dosáhne hlubšího, a hlavně rychlejšího výsledku, o který jde z epidemického hlediska v tuto chvíli především. Kromě toho může být takové řešení ekonomicky méně ničivé,“ uvedl pro Novinky Bartoň.
Bartoň pro srovnání uvedl příklad týdenního, téměř kompletního zamrazení. „Jednotýdenní zpoždění dodávek by většina obchodních partnerů v průmyslu pochopila. Dokonce i těch zahraničních, takže bychom nepřišli o ‚naši exportní pozici‘, před jejíž ztrátou varují zástupci průmyslu,“ domnívá se.
„Velkým odběratelem průmyslu je opět průmysl. Při téměř kompletním zámrazu by chybějící produkce neměla daný týden komu chybět. Šípková Růženka by po procitnutí mohla pokračovat v započatém pohybu,“ dodal.
Částečné uzávěry oproti tomu podle něj dokážou napáchat větší škody. „Tržní síť dodavatelů a odběratelů je velice složitý mechanismus. Když z něj vyjmeme jednu část, nikdy nedokážeme centrálně odhadnout, kde bude produkce vypnuté části chybět. Protože ostatní části by se snažily fungovat normálně – a nemohly by,“ zdůraznil.
I kdyby jeden týden epidemiologicky nestačil, stále lze podle Bartoně krátké, efektivní a hluboké zámrazy využít opakovaně.
Kdo by měl mít výjimku?
Otázkou zůstává, jestli by některé provozy měly mít výjimku. „Zavřít by se mělo alespoň v té míře jako na jaře. Pan premiér ostatně má rétoriku, že to bude ‚jako na jaře‘,“ navrhuje Pertold.
Na jaře přitom uzavření průmyslových provozů oficiálně nikdo nenařídil. Například automobilky k němu ale přikročily samy, mimo jiné kvůli narušeným dodávkám. Automobilka Škoda v tuto chvíli hovoří o tom, že v jejich českých závodech se nakazilo covidem asi 700 zaměstnanců.
Podle Bartoně je klíčové případnou uzávěru oznámit s předstihem. „Čím delší předstih, tím lépe se provozy na uzavření mohou připravit a tím méně budou potřeba výjimky pro ty, co uzavřít nelze, protože se na to nestihly připravit,“ zdůvodnil.
Při včasném oznámení podle něj nebude nutné mít tolik výjimek, například v potravinářství. „Od polozpracovaného prasete nemůžete zítra odejít bez následků. Na druhou stranu ale zahraniční zkušenosti ukazují, že právě potravinářské provozy, například drůbežářské, patří mezi nejvyšší šiřitele nákazy: lidé zde bývají zhuštěni v chladném prostoru.
I potravinářství by zvládlo několikadenní uzávěru, když bude mít čas zakonzervovat provoz,“ dodal.
Odkládání prohloubí škody
Ekonomové se shodli na tom, že odkládání kroků v průmyslu prohloubí ekonomické následky lockdownu. „Pokud se vláda těmto krokům vyhne, jak avizuje, mohou být ekonomické dopady mnohem horší, protože bude výsledný lockdown trvat tím déle, čím déle se s ním bude otálet,“ konstatoval Pertold.
„Rozdílný přístup vlády ke službám a průmyslu vnímám jako nespravedlivý, vedoucí k vyšším ztrátám v budoucnu,“ dodal Pertold.
„Následky budou velké. Převládá zde tvrzení, že průmysl, který tvoří 36 procent HDP, je pro ekonomiku zásadnější než služby, které tvoří 60 procent. To je fetišizace staré komunistické představy z 19. století, kdy byl průmysl skutečně centrálním bodem rozvoje evropských ekonomik,“ doplnil Bartoň.
Mezi průmyslem a službami nemá smysl rozlišovat
Pokud vláda chce trvat na rozdílném přístupu k jednotlivým provozům, nemá podle Bartoně smysl rozlišovat mezi průmyslem a službami. „Rozlišovat musí podle náchylnosti k přenosu na pracovišti,“ navrhl Bartoň.
„Zhuštěnější provozy jsou náchylnější, ať jsou v průmyslu, či službách. Městské provozy jsou náchylnější pro nákazu po cestě do práce než vesnické, kam více lidí přijde samo pěšky nebo vlastním autem či traktorem,“ dodal.
„Provozy s nižší mzdou jsou náchylnější, protože pracovníci bývají závislejší na každém odpracovaném dni a mohou si méně dovolit karanténu. Ať jsou v průmyslu, či službách,“ uzavřel Bartoň.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a další představitelé vlády však opakovaně odmítají jakákoliv omezení směrem k průmyslu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) proto místo toho navrhuje drasticky omezit pohyb občanů mimo bydliště. Do práce, kde se nakazí nejčastěji, budou smět i nadále.
