string(660) "Tato kniha vychází z úspěšného seriálu vycházejícího v letech 2017/18 v deníku Lidové noviny. Přibližuje životní osudy pěti desítek osobností, které se zásadním způsobem podílely na vzniku Československa v roce 1918. Najdeme mezi nimi nejen ty nepominutelné – Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše či Milana R. Štefánika, ale také dnes neprávem zapomenuté postavy: diplomaty Bedřicha Štěpánka a Cyrilla Duška, poslance Isidora Zahradníka a Jaroslava Budínského nebo Masarykova tajemníka Jaroslava Císaře. Čtivé portréty zpracovalo dvacet českých i zahraničních historiků pod vedením Petra Zídka.  "

string(958) "Záhy po vzniku Československa v roce 1918 se na scéně objevuje nový a skutečně nepřehlédnutelný fenomén – TRAMPING. Nebyl jen dočasnou zálibou několika kluků a holek. Právě naopak! I přes prvotní nedůvěru rodičů či učitelů, přes nevoli státních orgánů i mládežnických či tělovýchovných organizací stále rostl a mohutněl. V průběhu 30. let se k němu hlásily desetitisíce mladých lidí. Co je na trampování přitahovalo? Na začátku určitě víkendová volnost. Touha vzít život aspoň během krátké sobotní a nedělní svobody do svých rukou. A to včetně toho sexuálního. Však také českou společností občas zněly hlasy, že tramping je vlastně hnutím sexuálním. Ale pozor, tramping nebyla jen romantika táborových ohňů a odchod ze zkaženého města do chrámu léčivé přírody. Tramping byl nedílnou součástí prvorepublikového systému a ten z něj nakonec dovedl těžit."

string(458) "Britský historik umění Michael Baxandall byl jednou z nejvlivnějších osobností světových dějin umění 2. poloviny 20. století. Výbor zahrnuje metodologicky významné a podnětné texty ke starému umění, architektuře i moderní malbě. Pro odbornou veřejnost může být popudem k hlubšímu zájmu o originální publikace autora. Širší kulturní veřejnosti nabízí možnost seznámit se s novějšími přístupy k dějinám umění."

string(322) "Životní styl je v současné době považován za významný faktor v prevenci a léčbě celé řady onemocnění. Čím dále, tím více je známo o jeho vlivu na duševní zdraví a vznik duševních poruch. „Life style medicine“ je moderní směr využívající tento přístup i v léčbě duševních poruch."

string(718) "Autor představuje jeden z nejsystematičtějších pokusů o teoretické ukotvení počítačové technologie a její dopad na současnou kulturu. Manovich se snaží nová média zasadit do širšího kontextu dějin technologií a kulturních forem, analyzuje základní principy, operace i formy; některá zjednodušení ale také problematizuje, například mýtus interaktivity nebo polarizaci digitálních a analogových médií. Z dnešní perspektivy mohou některé teze působit jako překonané, přesto ale zůstávají nejen pokusem o teorii toho, co nová média opravdu jsou, ale také svědkem přelomu 20. a 21. století, který přestavuje zásadní předěl ve formách našich médií i kultury."

string(626) "Kniha představuje přehlednou základní studijní pomůcku ke studiu občanského práva a zaměřuje se na jeho základní instituty. Může být využita i ve výuce dalších předmětů zabývajících se rodinným právem či základy obchodního práva. Výklad je zaměřen zejména k terminologii a institutům zavedeným občanským zákoníkem, jakož i k objasnění jeho filosofie. Může být zdrojem poučení a orientace v občanském právu nejen pro studenty vysokých škol, ale i pro širší laickou veřejnost, popřípadě profese, které v dílčích otázkách aplikují občanský zákoník v praxi."

string(854) "„Je zajímavé, že téměř všechny rozpravy plynou v poklidné, přátelské atmosféře (výjimkou je hektický rok 1989) a že v nich zcela chybí konfrontační tón. Tazatel se většinou neprosazuje, otázky jsou přímé, jasné, spojené s aktuálním děním i s Havlovým osobním životem a uměleckou tvorbou. Pokud není třeba myslet na konspiraci, Václav Havel odpovídá také tak – otevřeně a spontánně. Nebojí se osobní roviny, ale udržuje si patřičný odstup. Novináři vnímají přirozenou Havlovu autoritu a respektují ho, nedochází k žádným pokusům o investigativní sondy nebo odhalení. Zajímavé je i to, že Václav Havel v tomto období vůbec nepřemýšlel o image, o tom, jak má na novináře, potažmo čtenáře zapůsobit, soustředil se především na precizní formulaci obsahu interview.“"

string(925) "Publikace představuje pojetí pojmu lidská důstojnost z právně teoretické a filozofické perspektivy. Představuje koncept důstojnosti člověka vytvořený renesančním filosofem Giovannim Picem della Mirandola, a dále pojetí důstojnosti rozumné bytosti od Immanuela Kanta. Judikatura českých vrcholných soudů se v problematice ochrany lidské důstojnosti stále inspiruje německou ústavněprávní doktrínou. Komentáře k německému Základnímu zákonu vysvětlují širší rámec pojmu důstojnosti pomocí filozofických konceptů důstojnosti u Giovanniho Pica della Mirandola a především u Immanuela Kanta. U obou je důstojnost charakterizována svobodou. Publikace usiluje o návrat k původní historické filozofické interpretaci pojmu důstojnosti u Pica a Kanta. Tím osvětluje četné pozdější interpretace nejen ve filozofii, ale i v právu a odhaluje mnohá mylná vysvětlení."

string(716) "Kniha pojednává o různých podobách bolesti. Mnoha příklady autoři na bohatém historickém, etnografickém a antropologickém materiálu ukazují, že bolest je tvárný kulturní jev, jelikož byla a zůstává v různých kulturách pojímána, využívána, dopřávána či odmítána. Seznamují s rozmanitými podobami trestu a mučení, ale rovněž ukazují, že bolest bývala součástí iniciačních rituálů, a zkoumají, zda musí být bolest nezbytně součástí lidského zrození. Zavádějí nás také mezi příznivce moderního primitivismu a do komunity BDSM, kteří mají k bolesti kladný přístup. Kniha volně navazuje na předcházející tituly Tělo (2014) a Tělo 2.0 (2017)"

string(839) "Kniha reprezentuje sevřený pokus o syntetický výklad dějin reformace v Německu, Francii, Anglii a Skandinávii. Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozvoje knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství. V centru jeho zájmu ale samozřejmě stojí i teologické otázky, tzn. problematika myšlenkového rozrůznění se reformačních myšlení, jež ve svém důsledku vedla k ostré náboženské netoleranci jednotlivých věroučných směrů. Spolu s tím zkoumá i vliv reformace na rozvoj umění, včetně ikonoklasmu, a vrací se i ke stále diskutovaného problému vztahu reformace a rozvoje kapitalismu a kapitalistických forem podnikání."