Novinky

Syndikovat obsah

Pokrok ve studiu kadmia

Kadmium (Cd) je toxický kov široce rozšířený v životním prostředí, často kvůli činnosti člověka. Pracovníci Geologického ústavu AV ČR vyvinuli metodu měření izotopů Cd v biologických vzorcích pomocí hmotnostní spektroskopie s termální ionizací (TIMS). Výsledky publikované v prestižním analytickém časopise Talanta představují užitečnou pomůcku při kontrole kvality chemické analýzy pro všechny laboratoře, které se zabývají analýzou kadmia v biogenních materiálech. Více se dozvíte zde nebo v originální publikaci.

Nejstarší trilobiti měli mláďata s velkou hlavou a dlouhými trny

Trilobiti jsou nejznámějšími obyvateli prvohorních moří. Tito členovci měli tvrdou vnější kostru, která byla zpevněna uhličitanem vápenatým krátce po vylíhnutí z vajíčka, a díky tomu se nám jejich vývojová stádia často zachovávají jako zkameněliny. Ve své nové práci popsali Lukáš Laibl společně s kolegy z Freie Universität Berlin vývoj trilobita Fritzolenellus lapworthi z kambrických hornin Newfoundlandu, od miniaturních „drobečků“ menších než jeden milimetr až po téměř dvaceticentimetrové dospělce. Mláďata fritzolenella mají velký hlavový štít a výrazné trny po celém těle. Díky detailnímu porovnání mláďat tohoto druhu s mladými jedinci dalších kambrických trilobitů autoři dokázali, že znaky pozorované u fritzolenella mají původní morfologii zděděnou od společného předka skupiny, a mohou tak mohou sloužit jako srovnávací skupina při studiu ontogeneze ostatních trilobitů. Více informací zde.

Popularizace na příkladu venkovní expozice hornin

U příležitosti Mezinárodního dne muzeí a galerií bude v úterý 18. května 2021 od 16.00 u rakovnického muzea otevřena nová venkovní geologická expozice „Vybrané horniny okresu Rakovník“. Na vzniku expozice se podílela řada subjektů, včetně našeho Ústavu v zastoupení kolegů Karla Žáka a Jiřího Adamoviče. Tato expozice je jedním z mnoha příkladů, jak mohou vědci-geologové přispívat svými znalostmi i mimo sféru „tvrdé vědy“ a zprostředkovat tak získávané znalosti laické veřejnosti.

Ústav v Databázi transferu, znalostí a technologií AV ČR

Geologický ústav se hned několika tématy zapojil do nedávno vzniklé databáze, která má za úkol „propojovat vědu s byznysem“. Jinými slovy tato databáze nabízí užitečné výsledky, produkty a postupy, ale i výzkumné prostory, metodiky, analýzy a znalosti, které by mohli chtít využívat lidé jak z komerční, výzkumné a vzdělávací sféry, tak třeba i širší veřejnost. Úvodní stránka databáze je zde, vlastní seznam služeb pak zde.

Prezentace povodí Lesní potok

V rámci online semináře „2021 Winter Cyberseminar Series: Research and Observatory Catchments: the Legacy and the Future“ pořádaného konsorciem univerzit pro rozvoj hydrologických věd byl Tomášem Navrátilem prezentován příspěvek věnovaný sledování kvality životního prostředí na povodí Lesní potok za uplynulých 25 let. Odkaz na záznam je zde. Seminář si klade za cíl formou krátkých příspěvků seznámit široké publikum s konkrétní lokalitou, monitoringovou sítí či aktivitou ať už formou popisu, výčtu instrumentace či prezentace nejzajímavějších výsledků. Tato akce probíhá jednou týdně od 10. února do 31.března 2021 více informací a odkazy na záznamy jednotlivých týdenních bloků příspěvků najdete zde.

Představení Geologického ústavu

Na našich webových stránkách byla aktualizována informační brožura s názvem „ÚVOD do Geologického ústavu“, která poskytuje komplexní informace o struktuře, vybavení a činnostech ústavu. Je dobrým odrazovým můstkem pro ty, kteří se zajímají o vědeckou práci v oblasti geologie a dění na našem Ústavu.

Ocenění pro knihu

Kniha autorů V. Cílka (z našeho ústavu), M. Majera, L. Faltejska a kolektivu „Podzemní památky středních Čech“ vydané v roce 2019 nakladatelstvím Dokořán byla po několika odloženích oceněna cenou Egona Ervína Kische za literaturu faktu za rok 2020. Kniha dokumentuje nejrůznější typy středočeského podzemí vztahující se především k pozůstatkům po těžbě rud, uhlí a vápence. Četnost historických dolů dokládá a vysvětluje rychlý a bohatý rozvoj středních Čech. Autorům gratulujeme.

Koncentrace rtuti v ovzduší a lesních plodinách

V lednovém vydání časopisu Vesmír jsou dva články se rtuťovou tématikou z dílny kolektivu autorů oddělení environmentální geologie a geochemie GLÚ. První z článků s názvem „Kdo hledá rtuť najde…“ a autory J. Borovička, M. Roll a T. Nováková se zabývá problematikou sběru lesních plodin v okolí míst výrazně ovlivněných zátěží z historické těžby rumělky, zatímco druhý článek „Pasivní odběrová zařízení“ autorů T. Navrátil aj. Rohovec přináší novinky o možnostech inovativního přístupu k měření koncentrací rtuti ve vzduchu.

Karbonská erupce zasypala střední a západní Čechy až 1 m mocnou vrstvou popela

Slavný tuf Bělka je rozsáhlá pyroklastická vrstva zachovaná v sedimentárním záznamu středočeských a západočeských pozdně orogenních pánvích. Tento tuf představuje unikátní stratigrafický marker, který byl zdokumentován v desítkách vrtů a mnohých černouhelných dolech v oblasti mezi jižním okrajem plzeňské pánve v západních Čechách až po východní část kladensko-rakovnické pánve na vzdálenost přes 100 km. Přesto byl vulkanický zdroj Bělky až do teď neznámý. V nové publikaci našeho kolegy Filipa Tomka a kolegů, která kombinuje multidisciplinární přístup za použití metod LA-ICP-MS U/Pb datování na zirkonech, analýzy distribuce mocnosti a zrnitosti a kalkulace objemu, se podařilo odhalit, že zdrojový vulkán tufu Bělka je altenbersko-teplická kaldera na hranici Čech a Německa v sz. části Českého masivu. Během explozivní ignimbritové erupce, která vytvořila samotnou kalderu, bylo vyvrženo obrovské množství pyroklastického materiálu odpovídající stupni 7 (z 8) škály vulkanického explozivního indexu před 314 milion let. Pyroklastické proudy transportovaly tento materiál od severního okraje kaldery k jihu směrem do Oparenského údolí (Porta Bohemika) na vzdálenost cca. 40 km. Odtud odnesly severovýchodní větry jemný sopečný popel směrem k jihozápadu, kde se popel uložil do sedimentárních pánví. Rekonstrukce isolinií mocnosti pak ukazuje, že například v oblasti Řezna v Německu se uložila 10 cm mocná vrstva popela z téměř 220 km vzdálené altenbersko-teplické kaldery. Více informací zde.

Lampyrit

V  časopise Journal of Petrology, vydávaném nakladatelstvím Oxfordské univerzity, aktuálně vyšla obsáhlá studie českých a německých badatelů, shrnující výsledky několikaletého studia vývoje pozdně variské plášťově-derivované magmatické aktivity na území Českého masivu. Na základě kombinovaného výzkumu radiogenních a neradiogenních izotopů byl zrekonstruován vývoj složení svrchního pláště pod Českým masivem v časovém rozpětí 65 milionů let. V rámci studie, která byla vedená pracovníkem našeho ústavu Lukášem Krmíčkem, se mimo jiné podařilo vyčlenit specifický horninový typ, který nově dostal označení lampyrit.

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.