Archiv aktualit

Ve městech žije více než polovina obyvatel světa, jsou centrem politického dění i technologického rozvoje. Současně se v nich zrcadlí ty nejpalčivější klimatické výzvy. Všechny tyto fenomény jsou předmětem vědeckého zkoumání, a lidská sídla se tak stávají pomyslnou laboratoří. Výzkumy různých ústavů Akademie věd ČR zastřešené programem Strategie AV21 shrnula jejich koordinátorka Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny v časopise A / Věda a výzkum.

Ustavení pozice etického důvěrníka, zapojení etiky do personálního řízení či účast na zásadní revizi etického kodexu státních zaměstnanců. To jsou příklady praktických výstupů aplikovaného výzkumného projektu, jejž aktuálně dokončuje Filosofický ústav AV ČR a který podpořila Technologická agentura ČR v programu ÉTA. „Ukázalo se, že úřadům na dobré etické kultuře záleží a mají zájem zasadit se o její rozvoj,“ říká filozof Petr Urban.

Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve svém novém výzkumu popsal bílkovinu, která zajišťuje správné skládání, a tím funkci tzv. sestřihového komplexu, jednoho z největších molekulárních komplexů v lidských buňkách složeného ze 150 různých komponent. Jejich výsledky před pár dny publikoval časopis Nature Communications.

Když se člověk prochází okolo Mušova na jižní Moravě a zasní se, možná v dáli zaslechne řinčet zbroj mohutných vojsk a ržát koně. Zdejší krajina takové příběhy totiž pamatuje – před dvěma tisíci lety tu tábořili římští legionáři vedení císařem Marcem Aureliem, a to přímo uprostřed nepřátelského barbarského území. Jaké stopy po obou kulturách dnes nalézáme? Čtěte dál a určitě se také zajeďte podívat přímo na místo dění. Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše provozované brněnským Archeologickým ústavem AV ČR se veřejnosti otevřelo loni a vedle expozice či naučných stezek se zde pravidelně konají rekonstrukce života Římanů i barbarů.

Botanický ústav AV ČR zve širokou veřejnost na skleníkovou výstavu „Vodní a masožravé rostliny z celého světa“ do Botanické zahrady Třeboň. Návštěvníci mohou zhlédnout zástupce většiny rodů masožravých rostlin světa od trpasličí australské rosnatky přes jihoevropský rosnolist až po láčkovnici australskou, stejně tak i místní ohrožené druhy našich mokřadů. Výstava je přístupná každý den od 8 do 18 hodin.

Rozmanitost přírody v kostce, vegetace na třech kontinentech, druhohorní mořští mlži a současní suchozemští plži či zdomácnělá zvířata. To jsou témata článků, které v roce 2019 vyšly na stránkách biologického popularizačního časopisu Živa, periodika se 168letou tradicí. Jejich autoři – David Storch, Jiří Kolbek, Barbora Křížová a Tomáš Němec – 14. června 2021 převzali ceny na slavnostním ceremoniálu v pražské vile Lanna. In memoriam získal ocenění i významný zoolog Jan Zima.

Letos uplyne 1100 let, kdy byla v noci z 15. na 16. září na hradišti Tetín zavražděna první žena žijící v české kotlině, kterou známe jménem: svatá Ludmila. Jako důstojná připomínka této události se koná výstava v hlavní budově Akademie věd ČR. „Svatá Ludmila představuje velkou inspiraci pro nás i pro budoucí staletí,“ řekla při vernisáži Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.  

Jiří Mikulec z Historického ústavu AV ČR nás v podcastu A / Věda na dosah přenese na Staroměstské náměstí do doby přesně před 400 lety. V červnu 1621 se tam odehrálo krvavé divadlo – exemplární hrdelní trest pro 27 vůdců takzvaného stavovského povstání proti tehdejší královské moci. Jak vypadaly poslední chvíle odsouzených? Kolik peněz inkasoval za svou práci mýty opředený kat Mydlář a jaká národní traumata si odnášíme z pobělohorského období?  

Letošní dlouhodobě chladné počasí posunulo nástupy tzv. fenologických fází (zkráceně fenofází) ve volné přírodě i na polích. Termíny fenofází monitoruje společný portál Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe
a Českého hydrometeorologického ústavu  www.fenofaze.cz.  V letošním roce zaznamenal zpoždění u bylin, keřů, stromů i ptačích populací a to až o 12 dní oproti dlouhodobému průměru.

Dva nové arenaviry a nový kmen již známého objevily a popsaly vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR u hlodavců v Angole. Jeden z virů našly u dvou populací krys, které přitom odděluje strmý Angolský sráz. Arenaviry se mohou přenést z hlodavce na člověka, jejich odhalování u divokých zvířat je proto zásadní pro rozpoznání budoucích epidemiologických rizik.