official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Československá psychologie

Časopis Psychologického ústavu AV ČR uveřejňuje původní práce z oblasti psychologické teorie, metodologie, výzkumu a praxe. Jeho posláním není pouze seznamovat s výstupy psychologického výzkumu, nýbrž též otiskovat syntézy poznatků, názorů a metodologických přístupů podmíněných různými paradigmaty, jež se uplatňují v řešení problémů v jednotlivých psychologických laboratořích u nás a ve světě. V tomto smyslu plní i funkci informativní a vzdělávací a podílí se na rozšiřování znalostí i kultivaci odbornosti psychologické veřejnosti.

17_1.jpg

Další významná úloha je terminologická: kontinuální obohacování psychologického názvosloví, k němuž dochází v procesu různých forem výzkumu ve světové psychologii, vede v česky a slovensky vydávaných statích k vytváření českých ekvivalentů v národních jazycích. V důsledku toho časopis stimuluje utváření odborného psychologického jazyka a mnohdy je i nástrojem tříbení jeho slovní zásoby. Stranou nezůstává historie vývoje psychologického myšlení, poznání a seznamování s nejvýznamnějšími představiteli oboru.
Československá psychologie s podnázvem Časopis „pro psychologickou theorii a praxi“ vznikla v r. 1957 jako odborné periodikum Československé akademie věd pod vedením prof. Jana Doležala. Redakční rada byla sestavena interdisciplinárně: zasedalo v ní šest psychologů a čtyři fyziologové vesměs slavných jmen. V programovém prohlášení, které časopis dostal do vínku, uvádí J. Doležal, že časopis navazuje na pokrokové tradice České mysli, kterou v roce 1900 založil a po dlouhou dobu vedl Ferdinand Krejčí. V duchu těchto tradic chtěla i Československá psychologie „[…] usilovat o to, aby vždy podněcovala k samostatné a tvůrčí vědecké práci a stala se fórem, na němž v kritické diskusi budou svobodně a osobitým způsobem uplatňovat své názory a bojovat za vědeckou pravdu všichni naši psychologičtí pracovníci, stojící na půdě vědeckého světového názoru a usilující o další rozvoj pokrokové psychologie a o překonávání v této vědní oblasti stále se ještě vyskytujících přežitků spekulativního myšlení a nazírání.“ Za významný úkol pokládala redakční rada „[…] další ujasňování otázky předmětu psychologie a jejího vztahu k fyziologii“. Citovaná část prohlášení se vztahuje k tehdejším snahám redukovat předmět psychologie na fyziologii vyšší nervové činnosti.

17_2.jpg

Při přípravě časopisu hodlala redakce využít zkušeností, které její členové získali při vydávání Psychologie, jež pod vedením Mihajla Rostohara a posléze Viléma Chmelaře vycházela v Brně (1935–1950), dále Psychologického sborníku – vycházel pod vedením Antona Jurovského v Turčianském Martině (1946–1949) – a Psychologického časopisu, který byl publikován v Bratislavě (1953–1954) zásluhou Tomáše Pardela.
Založení časopisu se ukázalo jako nanejvýš potřebný a vítaný počin. Svědčí o tom skutečnost, že do prvního ročníku přispěli nejvýznamnější českoslovenští psychologové, kteří po léta představovali v oboru absolutní špičku (mezi jinými např. Jaromír Kašpárek, Jaroslav Madlafousek, Zdeněk Matějček, Josef Lát, Václav Příhoda, Jan Srnec, Eva Syřišťová, Josef Švancara, Vladimír Tardy, Marie Severová, Václav Břicháček a další). Časopis vycházel čtyřikrát ročně a byl strukturován do rubrik Methodické sdělení, Referáty a recense, Přehled časopisů, Konference, Psychologie u nás a jinde, drobné zprávy; abstrakty vycházely v ruštině a angličtině.
Od roku 1965 začal časopis vycházet šestkrát ročně; statě byly publikovány v češtině a slovenštině, sporadicky v angličtině. Kromě odborného periodika plnil časopis též funkci zpravodajskou, když informoval především o jubileích významných psychologů či chystaných akcích. Referáty a recenze pokrývaly spektrum cizojazyčné (spíše evropské) knižní produkce v Německu, Velké Británii, Francii a Rusku.
V roce 1969 se vedoucím redaktorem stal Vladimír Tardy, jenž byl ovšem donucen o dva roky později odejít a v čele časopisu stanul Josef Linhart; rovněž redakční rada byla s výjimkou V. Chmelaře jmenována nově. J. Linhart se stal prvním vedoucím redaktorem, který psal stati vycházející vstříc režimu; podobně činil i Miloslav Kodým (od r. 1980).
V roce 1991 byla sestavena nová redakční rada v čele s Miluší Sedlákovou, která byla její členkou již v 60. letech (během normalizace však musela odejít). V prvním čísle představila nově jmenovaná rada vizi cesty, po níž by se měla v dalších letech Československá psychologie ubírat. Časopis si kladl za cíl především zprostředkovat informace, které badatelé nemohli z ideologických důvodů dříve zpracovávat – např. zprávy z oblasti psychologie prožívání, pastorální, ekologické psychologie atd., ale i výsledky transkulturních výzkumů. Rada podporovala též otevření témat mj. z humanistické a psychoanalytické psychologie, důležitým cílem bylo i seznamovat s pracemi českých a slovenských psychologů žijících v zahraničí a s významnými samizdatově vydanými studiemi. V roce 1992 (od 36. ročníku) dostal časopis novou obálku, kterou má dodnes.
Po smrti M. Sedlákové řídil časopis Jiří Hoskovec (2004–2011). Dostalo se mi cti a radosti, že jsem oba mohla sledovat při jejich práci; byli vynikajícími šéfredaktory. Jejich odchod je nenahraditelnou ztrátou nejen pro časopis, ale pro československou psychologii vůbec. V době „pomlčkové“ i po rozdělení státu byli přesvědčeni, že je v oboru třeba zachovat československou jednotu, vztahy, souvislosti, spolupráci a přátelství. Vynikali rozsáhlými znalostmi a rozhledem a při vší kritičnosti i velmi laskavým a chápavým vztahem k autorům, jejichž příspěvky museli odmítnout. Za důležité poslání považovali pedagogickou práci a zprostředkování poznatků studentům. Snad také proto kladli důraz na recenze knih. Informovanost čtenářů (a zejména studentů) o nových knihách pro ně představovala důležitý úkol časopisu. Československá psychologie se za těch 20 let stala časopisem, který má (vzhledem k tomu, že vychází převážně v národních jazycích) slušný impaktový faktor (0,230 za rok 2010) a stabilní postavení mezi uznávanými společenskovědními periodiky. Rubriky, které redakční rada v roce 1991 zřídila, zůstaly povětšinou zachovány (Teoretické studie, Výzkumné studie, Z historie). Časem zanikly rubriky Jubilea a Psychologie v zahraničí. Rubrika Metodické studie se odloučila od rubriky Předběžná a metodická sdělení a rozdělila se rovněž původně společná rubrika Úvahy a diskuse. Československá psychologie jako všechny vědecké časopisy závisí na dobré spolupráci s přispěvateli, recenzenty a čtenáři. Věříme, že se i v dalších letech podaří udržet jejich zájem.

IVA ŠOLCOVÁ,
Psychologický ústav AV ČR, v. v. i.