Intenzivní využívání krajiny od dob usedlého osídlení vedlo v mnoha oblastech Evropy s oceánickým klimatem a chudými písčitými půdami ke vzniku rozsáhlých ploch vřesovišť, které byly po mnoho staletí udržovány zvláštním způsobem hospodaření založeném zejména na pastvě ovcí. V souvislosti se změnami ve využití půdy však v 19. a 20. stol. došlo k velkému úbytku vřesovišť a následně ke snahám o jejich zachování alespoň v několika chráněných územích se specifickým managementem. Jedním z nich je i Lüneburské vřesoviště v Dolním Sasku.

In many European regions with oceanic climate and sand soils poor in nutrients, the intensive usage of the countryside ever since the beginning of permanent settlement has given rise to immense heathland areas. These have been conserved thanks to special management using mainly sheep pasture. During the 19th and 20th centuries the area of heathlands diminished considerably due to changes in land use and consequently their conservation has become important, at least in protected areas with special management. Lüneburg Heathland in Lower Saxony is one such area.