Výzkum motýlí fauny začal na Třeboňsku koncem 19. stol. Z konce 20. let 20. stol. pocházejí zajímavá regionální data o motýlech jižní části Třeboňska, které publikoval jihočeský entomolog Leontin Baťa. Poprvé byla věnována pozornost i motýlům pozoruhodných rašelinišť v okolí Petříkova (u Červeného blata). Soustavný komplexní výzkum motýlů Třeboňska lze datovat až od 60. a 70. let minulého stol. Většina výsledků pochází z integrovaného ekologického výzkumu organizovaného pracovišti Akademie věd – především Botanickým a Entomologickým ústavem ČSAV, resp. AV ČR, což vedlo ke vzniku mnoha mezinárodně uznávaných monografií. Izolovaný vývoj rašeliništních populací motýlů začal v mnoha případech již od konce poslední doby ledové nebo začátku holocénu. Během dalšího oteplování klimatu se zvýrazňoval až dosáhl dnešní podoby spolu s kolonizací těchto území některými sibiřskými a východoevropskými prvky entomofauny. Pro přežívání specifických motýlů se jako limitující ekologické faktory uplatňovaly na rašeliništním stanovišti nízké průměrné teploty a extrémní teplotní výkyvy během dne a v průběhu roku, při současném nadbytku vody a světla v rozvolněném lese nebo bezlesí. Pro výskyt mnoha druhů rašeliništních motýlů je rozhodující také přítomnost konkrétních reliktních živných rostlin pro housenky.
Boreal peatlands of the Třeboň Basin (South Bohemia) contain many distinctive taxa of Lepidoptera, including tyrphobionts and tyrphophiles. These ancient peatlands are oligotrophic and acidic, and form habitat islands – relict ecosystems related to subarctic/boreal biomes. They host isolated populations of cold-adapted Lepidoptera, some of them associated with common boreal plants. For instance, larvae of several relict boreal and subarctic moths (e.g. Eupithecia gelidata) feed exclusively on the local Marsh Labrador Tea (Ledum palustre).
-
Národní přírodní rezervace Červené blato u Šalmanovic je významná entomologická lokalita s rozsáhlými porosty rojovníku bahenního (Ledum palustre). Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Rojovník bahenní – jedinečná živná rostlina housenek specializovaných druhů motýlů rašelinišť. Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Samice píďaličky rojovníkové (Eupithecia gelidata) z národní přírodní rezervace Červené blato v pozici, kdy vylučuje pohlavní feromon. Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Housenka píďaličky rojovníkové (Eupithecia gelidata). Tato subarkticko/arktická píďalka se vyskytuje ve střední Evropě v extrémně izolovaných populacích pouze na Třeboňsku, v místech s vysokou pokryvností rojovníku bahenního. Nejbližší izolované lokality představují kontinentální rašeliniště v severovýchodní střední Evropě. Souvislý holarktický areál se nachází v tundře a lesotundře. Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Podkopníček rojovníkový (Lyonetia ledi) – jeden z velmi specifických a hojných druhů motýlů na třeboňských rašeliništích. Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Housenka drobníčka rojovníkového (Stigmella lediella) vytváří v listech rojovníku minu zvláštního hadovitého tvaru (ophionom). Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Různorožec borůvkový (Arichanna melanaria) patří k hojným píďalkám Třeboňska tyrfobiontní kategorie – žije téměř výhradně na rašeliništi, jen občas osídluje i lesotundrové biotopy. Jde však spíše o druh boreální eurosibiřské tajgy. Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Můra dřevobarvce vlochyňového (Lithophane lamda) – vzácnější tyrfobiont. Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete) patří k nejběžnějším tyrfobiontům jihočeských rašelinišť. Oligofágní housenka preferuje zpravidla keříčkové vřesovcovité rostliny (Ericaceae). Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Tyrfoneutrální motýl ostruháček ostružníkový (Callophrys rubi) dosahuje na rašeliništích často nápadné hojnosti. Housenky jsou polyfágní, ale na rašeliništích dávají přednost vřesovcovitým rostlinám. Dříve býval ostruháček ostružiníkový početný na různých, často suchých biotopech, ale v současnosti z kulturní krajiny ustupuje. Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Tyrfofilní bourovec borůvkový (Phyllodesma ilicifolia) – rarita třeboňské přírody. Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Housenka bourovce borůvkového (Phyllodesma ilicifolia) využívá jako živnou rostlinu především brusnici borůvku (Vaccinium myrtillus). Foto J. Jaroš a K. Spitzer
-
Na silně zamokřených místech NPR Červené blato převládá suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), kdežto rojovník bahenní se zde vyskytuje v sušších částech zvodnělého biotopu. Suchopýr pochvatý je živnou rostlinou tyrfobiontní můry šedavky mokřadní (Celaena haworthii), která je podstatně hojnější na Šumavě než na Třeboňsku. Foto J. Jaroš a K. Spitzer