Rostlinná guma neboli klovatina je jedním z několika rostlinných výměšků vylučovaných dřevinami v místě mechanického poškození. Ačkoli je pro savce těžko stravitelná, dosud známe kolem 100 druhů, které ji využívají jako zdroj potravy a mnohdy vykazují celou řadu zajímavých adaptací, které více či méně souvisejí s jejich neobvyklou potravní strategií. K obligatorně gumivorním savcům patří např. některé komby, outloni, kosmani (Primates) nebo vakoveverky (Diprotodontia). Mnohé druhy přijímají klovatinu sezonně v období nedostatku jiných potravních zdrojů. Klovatina tedy pravděpodobně umožňuje přežití v nehostinných a především nepředvídatelných prostředích. Mnohé druhy gumivorních savců čelí hrozbám, jako jsou devastace a ztráta přirozeného prostředí nebo ilegální obchod se zvířaty. Chov v lidské péči se proto stal nevyhnutelnou součástí úsilí o jejich záchranu. Dobrá znalost potravní ekologie je jedním z nezbytných předpokladů pro zajištění jejich potřeb a pohody.
Použitá a citovaná literatura
CABANA, Francis, et al. Exploiting a readily available but hard to digest resource: a review of exudativorous mammals identified thus far and how they cope in captivity. Integrative zoology, 2018, 13.1: 94-111.
DAS, Nabajit; NEKARIS, K. A. I.; BHATTACHARJEE, P. C. Medicinal plant exudativory by the Bengal slow loris Nycticebus bengalensis. Endangered Species Research, 2014, 23.2: 149-157.
FLEAGLE, John G. Primate adaptation and evolution. Academic press, 2013.
WRANGHAM, R. W.; WATERMAN, P. G. Feeding behaviour of vervet monkeys on Acacia tortilis and Acacia xanthophloea: with special reference to reproductive strategies and tannin production. The Journal of Animal Ecology, 1981, 715-731.
Gum is one of the tree exudates that is produced in response to mechanical damage to the bark. Although it is hard to digest, there are about 100 mammalian species that use the gum as a food source and usually show remarkable adaptations related to their feeding strategy. Gummivorous mammals include some galagos, slow lorises, marmosets (Primates), possums and gliders (Diprotodontia). Many of them feed on gum seasonally when the availability of other sources is significantly limited. Thus gum probably enables them to survive in harsh and unpredictable habitats. Some gummivorous mammals face threats such as habitat loss and the illegal pet trade. Therefore ex situ breeding programmes have been established as one of the measures to prevent their extinction, and good knowledge of their nutrition ecology is essential to ensure their needs and welfare.
-
Až 70 % potravy kosmana běločelého (Callithrix geoffroyi) tvoří rostlinná guma – klovatina různý́ch druhů stromů. Foto T. Heinz
-
Klovatina vyvěrající z větve akácie (Acacia sp.). Rostlinné výměšky byly klasifikovány již v době, kdy ještě nebylo známo jejich přesné chemické složení. Nejen proto jsou často zaměňovány a klovatina bývá nesprávně označována jako pryskyřice. Rezervace Bontebok v Jihoafrické republice. Foto E. Smržová
-
Komby ušaté (Galago senegalensis) přes den odpočívají v dutinách stromů nebo hustých spletích větví, v noci se vydávají za potravou. Vyhledávají plody a loví hmyz. V období nedostatku obvyklých zdrojů se ale živí také klovatinou jako tento jedinec zachycený v národním parku Niumi v Gambii. Foto S. Bearder
-
Kosmani (rody Callithrix, Cebuella a Mico) mají oproti tamarínům (rod Saguinus) vysoce specializovaný chrup, s jehož pomocí vykousávají do kůry jamky a vytvářejí tak nové zdroje klovatiny. Špičáky jsou jen o málo větší než řezáky a sklovina na vnější straně těchto zubů je silnější. Podle: J. G. Fleagle (2013), upravila R. Bošková
-
Kosman bělovousý (Callithrix jacchus) představuje jednoho z nejčastěji chovaných obligatorně gumivorních savců. V přírodě získává klovatinu vykusováním prohlubní do kůry stromů a toto chování se projevuje i v lidské péči. Jedinec v zoo Na Hrádečku (u Jindřichova Hradce). Foto E. Dušková
-
Ukázka jamek v kůře strom které vytváří kosman bělovousý (Callithrix jacchus). Foto E. Dušková
-
Vysoce adaptované druhy gumivorních savců, jako je jihoamerický kosman běločelý (Callithrix geoffroyi), u něhož tvoří rostlinná guma – klovatina různých druhů stromů až 70 % potravy, si dokážou vytvořit její vlastní zdroje vykousáváním jamek do kůry stromů. Foto T. Heinz
-
Rezervace Berenty se nachází na jihozápadě Madagaskaru v oblasti trnitých suchých lesů (na snímku krátce po skončení období dešťů). Kvůli srážkovému stínu tu panuje extrémně suché a nehostinné podnebí. Zřejmě díky konzumaci klovatiny zde může žít maki rudohřbetý (Microcebus griseorufus), který navíc dovede přečkat nepříznivé období ve stavu strnulosti. Tento stav je však podmíněn nashromážděním dostatečného množství tělesného tuku. Foto J. Bálek
-
Dvanáct nejčastěji chovaných obligatorně gumivorních savců podle databáze ZIMS (Zoological Information Management Software) k 13. lednu 2021, a to jak celosvětově, tak pouze v rámci členských institucí EAZA (European Association of Zoos and Aquaria). Orig. I. Schneiderová a S. Lhota
-
Obligatorně gumivorní outloň váhavý (Nycticebus coucang) se díky „roztomilosti“ a vlivu sociálních médií stal žádaným domácím mazlíčkem. Jeho specifické potravní nároky však nejsou to jediné, co lze při neodborném chovu jen stěží naplnit. Při pohybu se často přidržuje různými končetinami i několika větví najednou. I z tohoto důvodu je představa outloně jako domácího mazlíčka na míle vzdálená od jeho přirozených potřeb. Foto L. Čižmárová