Previous Next
Transkulturní literární dějiny? INGEBORG FIALOVÁ-FÜRST Kniha, pěkná na první i druhý pohled — velmi vydařená graficky i knihařsky a zajímavá a podnětná...
Za Ludmilou Lantovou (19. 9. 1926 — 28. 2. 2021) PAVEL JANOUŠEK Literární vědu a myšlení o literatuře, stejně jako každou jinou lidskou činnost, neutvářejí jen lidé, kteří...
Ladislav Nebeský (28. 1. 1937 – 13. 2. 2021) ROBERT KOLÁR V sobotu 13. února 2021 zemřel Ladislav Nebeský. Matematik, lingvista (docent FF UK) a básník. Nebeský se...

Oddělení 20. století a literatury současné ÚČL AV ČR si Vás dovoluje pozvat na přednášku Václava Velčovského Jazyk za protektorátu, která se bude konat ve čtvrtek 11. února ve 14:30 v přednáškovém sále ústavu. 

Během protektorátu Čechy a Morava eskalovaly česko-německé vztahy, které je možné označit za specifické "nesoužití". Klíčovou roli v něm hrál jazyk. Mluvčí se k jazyku především v politicky extrapolovaných situacích staví jako k hodnotě, kterou je nutné bránit, a posilují puristické postoje. Právě prostřednictvím kódu dochází k zjevné identifikaci mluvčích, a může tak docházet ke stereotypnímu zjednodušování v případě protektorátu "uživatel němčiny = Němec = nacista" nebo "uživatel češtiny = Čech = odbojář". Nikdy dříve nezažily české země tak masivní, detailně a "vědecky" podložené pokusy ovlivnit prostřednictvím jazykové politiky jazykovou situaci na svém území. Jazyková regulace zasáhla všechny sféry veřejného života: správu státu, školství, jazykovou krajinu ad. Oficiálně se argumentovalo snahou začlenit co nejrychleji protektorát do říše, uvnitř nacistické správy pak snahou vytěžit a germanizovat středoevropský prostor. Přednáška se zaměří na dvě oblasti stěžejní pro pochopení fungování češtiny a němčiny za protektorátu: (1) na oficiální jazykovou politiku a (2) na postoje obyvatel k těmto kódům a (prostřednictvím dějin mentalit) na jejich možné reakce či životní strategie.