Aktuality

Zamysleli jste se někdy nad tím, že jazyk má svou grafickou i zvukovou stránku? Právě tím, jak zní cizí slova přejatá do češtiny se zabývá lingvistka Veronika Štěpánová z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Víte, co zkoumá fonetika? Středoškolák Jiří Novák se letos na své stáži zaměřil zejména na výslovnost cizích vlastních jmen a různé způsoby jejich zvukové adaptace do češtiny. Kde se dají výsledky jeho výzkumů uplatnit? A jak vůbec taková fonetická stáž probíhá? Přečtěte si v rozhovoru...

Naučit se pracovat s literaturou, dobovým tiskem a proniknout do archivního bádání se letos snaží Marie Zatloukalová z Gymnázia Hejčín v Olomouci. S lektorem Janem Hálkem spolupracují v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR na výzkumném projektu, jehož hlavním cílem je analyzovat proměny, jimiž v letech 1918–1992/1993 prošel obraz vzniku samostatného Československa a v rámci vývoje dobové historické vědy chtějí zohlednit, jak se tento obraz podílel na  procesu utváření státních (národních) mýtů. Jak probíhá jejich stáž? Přečtěte si...

Zkoumat historii, která není tak dávná není vůbec jednoduchá disciplína. Záliba v historii a bádání přesto přivedla středoškolačky až tématu výzkumu soudobých dějin. Aneta Hyksová a Sabina Millerová se na stáži v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, pod vedením Jiřího Hlaváčka, letos zaměřily na velmi aktuální téma. Pokoušejí se o srovnání doby normalizace se současným obdobím pandemie nemoci Covid-19. Jejich společný výzkum orální historie se opírá o rozhovory s pamětníky, kteří zažili dobu normalizace a nyní čelí také výzvám a omezením, které s sebou přináší doba covidová. Co si můžeme představit pod pojmem orální historie a jak se provádí výzkum soudobých dějin? Přečtěte si v rozhovoru. 

Stáže zabývající se ekologií a ochranou rostlinných druhů pod vedením lektorky Hany Pánkové z Botanického ústavu AV ČR, lákají každoročně velké množství středoškolaček a středoškoláků. Lektorka jim vychází vstříc a nabízí vždy několik témat zajímavých botanických výzkumů, do kterých se studenti mohou aktivně zapojit. Letos vede čtyři stáže, které navštěvuje osm středoškoláků.

V srpnu již tradičně pořádáme Letní vědecký kemp, vzdělávací aktivitu, která je určená pedagogům přírodních věd na základních i středních školách. Formou zajímavých workshopů se naučíte spoustu nových a zábavných pokusů, které můžete hned v září vyzkoušet se svými žáky. Získáte spoustu tipů na pomůcky, interaktivní programy i aktivity a načerpáte inspiraci také od svých kolegů a kolegyň z celé republiky.

Michal Tuna dojíždí z Prahy na stáž do Biologického centra v Českých Budějovicích. Na Ústavu půdní biologie se mu věnuje lektorka Veronika Jílková. Společně pátrají po optimálním složení půdy. Jak se „vaří“ žížalí čaj? Kolik žížal je zapotřebí pro založení vlastního vermikompostu? Přečtěte si v rozhovoru o jejich výzkumu. 

Zájem o ptactvo přivedl středoškolačky až na stáže Otevřené vědy. S nadšením se jim věnuje Michal Šulc, vědec z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Po teoritické jarní přípravě je nyní čeká zajímavý výzkum ptactva v terénu. Stážistka Martina Frýbová bude v Doupovských horách hledat hnízda ťuhýků obecných. Druhá stážistka Lukrécia Zemanová bude na Třeboňsku pomáhat s odchytem vlaštovek a fotografováním jejich vajíček. 

Dostat geovědy na v současnosti nejpopulárnější sociální síť mezi teenagery, si daly za cíl tři studentky z Prahy. Vulkanolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR si je letos přizval ke spolupráci na popularizaci geofyziky a geologie. Stáž Popularizace geovědních oborů na sociálních sítích a akcích pro veřejnost navštěvují Beáta Nováková, Jessica Anna Rodriguesová Serpa a Ester Zientková. 

Jak vypadá vnitřek lidského těla už díky moderním zobrazovacím metodám víme, ale jak vypadají uvnitř kameny? Geologové Geofyzikálního ústavu AV ČR letos ke spolupráci přizvali středoškolačky, které s nimi zkoumají uspořádání minerálů a pórových prostor skrytých uvnitř hornin. Proč k tomu potřebují rentgen a proč se jim hodí záliba v programování? Přečtěte si v rozhovoru.

Pod vedením vědkyně Markéty Fránkové z Botanického ústavu AV ČR letos pracují na dvou stážích hned čtyři středoškoláci. Mladí začínající botanici zkoumají zajímavé jednobuněčné řasy – rozsivky. Možná jste o nich ještě neslyšeli, ale rozsivky patří mezi nejrozmanitější a nejrozšířenější skupinu řas. Díky četnosti svého výskytu, dokáží při procesu fotosyntézy vyprodukovat obrovské množství kyslíku. Vědci odhadují, že vytvářejí kyslík pro každý náš pátý nádech. Více si přečtěte v rozhovoru.