Mezinárodní vztahy

V červenci 2020 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k různým výrokům týkajícím se členství v EU a názory na to, zda má či nemá být Česká republika členem Evropské unie.

V rámci červencového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění otázky na téma evropské integrace. Konkrétně se týkaly názorů na to, zda se v Evropské unii uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále se týkaly názorů české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie a také, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí EU jsou v zájmu České republiky či v jejich vlastním zájmu.

V červenci 2020 jsme v rámci pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy a zaměřili jsme se také na to, zda by měla Česká republika za svou měnu přijmout euro.

Česká veřejnost je v současné době k budoucnosti projektu sjednocené Evropy spíše skeptická, když o málo více než dvě pětiny (41 %) obyvatel ČR věří, že má budoucnost a necelá polovina (47 %) naopak v jeho budoucnost nevěří.

V rámci červencového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím (EU, NATO, OSN) a institucím Evropské unie. 

Evropské unii v současné době důvěřuje přesně polovina (50 %) českých občanů a 45 % jí nedůvěřuje.

Důvěru OSN a NATO vyjadřuje přibližně stejný, nadpoloviční, podíl českých občanů (OSN 55 %, NATO 54 %) a přibližně třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 34 %, OSN 32 %).

V únorovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO. Popisované výsledky v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými se suverenitou státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky.

Česká veřejnost se většinově (85 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu.

Téměř polovina (49 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci, přičemž tento podíl je nejnižší od počátku měření v roce 1993.

Náklady na obranu jsou v posledních pěti šetřeních více podporované, než tomu bylo v předchozích letech (tedy mezi lety 2001 a 2013).

V únorovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zaměřilo na postoje české veřejnosti k členství České republiky v NATO.

S členstvím ČR v Severoatlantické alianci je spokojeno 58 % českých občanů, téměř čtvrtina (24 %) je nespokojená.

V aktuálním výzkumu poprvé statisticky významně převážil názor, že NATO je zárukou nezávislosti České republiky (48 %) a nikoliv formou podřízenosti se cizím mocnostem (44 %). Čeští občané se většinově kloní k názoru, že členství v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR a zvyšuje mír a stabilitu v Evropě.

Přibližně sedm z deseti českých občanů (69 %) je přesvědčeno o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době. Více než pětina občanů (21 %) míní, že organizace je nepotřebná.

Názory české veřejnosti na členství naší země v NATO jsou v posledních letech poměrně stabilní.

V prosincovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se aktuálního vývoje situace v Sýrii v souvislosti s vojenskou operací Turecka v syrském pohraničí v oblastech kontrolovaných Kurdy. Šetření zjišťovalo, zda se občané o vývoj situace v oblasti zajímají, jak vnímají dopad této situace na českou, evropskou a světovou bezpečnost a jak hodnotí činnost různých aktérů zapojených do vývoje v oblasti.

Do svého prosincového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR sadu otázek týkajících se postojů českých občanů k odchodu Velké Británie z Evropské unie.
Česká veřejnost se nejčastěji domnívá, že dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie na samotnou Velkou Británii, Evropskou unii jako celek i Českou republiku budou nepříznivé.
Názory českých občanů na důsledky odchodu Velké Británie z Evropské unie se v průběhu roku 2019 významně neměnily.
Vinu za to, že mezi Velkou Británií a Evropskou unií zatím nedošlo k dohodě na podmínkách odchodu, čeští občané nejčastěji připisují oběma stranám, tedy jak představitelům Velké Británie, tak Evropské unie. Pokud ale lidé vinu spatřují na straně někoho z nich, pak častěji u představitelů Velké Británie.

V listopadovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.

V rámci listopadového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.