Previous Next
Transkulturní literární dějiny? INGEBORG FIALOVÁ-FÜRST Kniha, pěkná na první i druhý pohled — velmi vydařená graficky i knihařsky a zajímavá a podnětná...
Za Ludmilou Lantovou (19. 9. 1926 — 28. 2. 2021) PAVEL JANOUŠEK Literární vědu a myšlení o literatuře, stejně jako každou jinou lidskou činnost, neutvářejí jen lidé, kteří...
Ladislav Nebeský (28. 1. 1937 – 13. 2. 2021) ROBERT KOLÁR V sobotu 13. února 2021 zemřel Ladislav Nebeský. Matematik, lingvista (docent FF UK) a básník. Nebeský se...

obalka 2Předkládaná edice zpřítomňuje polemické střetnutí stoupenců formalistického a marxistického pojetí umění, k němuž došlo v Rusku (SSSR) v první polovině dvacátých let minulého století. Cílem je ukázat vymezování obou přístupů k literatuře, stejně jako vývoj a důsledky dané konfrontace. 

Polemika mezi marxismem a formalismem představuje zásadní střet určující pro utváření veškerých uměnovědných disciplín po celé 20. století. Metodologie formální školy (zastoupená zde V. Šklovským a B. Ejchenbaumem) akcentuje analytický, dílocentrický přístup. Marxistický tábor, vyzdvihující společenský dosah umění, je představen argumenty L. Trockého a A. Lunačarského.
Doprovodná studie mapuje nejen hlavní teze a odhaluje argumentační zázemí, dobovou terminologii a autority, na něž se obě strany odvolávají, ale ukazuje i širší kontext jednotlivých polemických vystoupení a začleňuje další diskutéry, kteří na spor reagují po svém (okruh M. Bachtina, R. Jakobson a další).
V neposlední řadě se stává zřejmým, jak toto střetnutí nezůstalo bez vzájemných vlivů a odezvy na obou stranách: marxističtí kritici přejímají některé formalistické termíny a obraty (lze také sledovat výzvy k jakémusi „smíření“ obou přístupů); formalismus se ve své další fázi pozoruhodným způsobem vypořádává se sociálním rozměrem v umění.