Sociologické studie
Kvalitativní studie se zaměřila na problematiku rovného přístupu žen (a mužů) do manažerských a řídicích pozic v jednom sociálním a jednom konvenčním podniku v České republice. Výsledky studie prokazují nedostatek genderové citlivosti k diskriminaci na základě genderu, opakování genderových stereotypů a chybějící interní politiku (formální postupy) na podporu žen ve vedoucích pozicích ve sledovaných firmách.
The qualitative study is focused on the issue of equal access of women (and men) into managerial and decision-making positions in a social enterprise and conventional one in the Czech Republic. The results of the study reflect a lack of focus on gender equality, low sensitivity to gender based discrimination, recurrence of gender stereotypes and the lack of internal policies (formal procedures) to promote women in leadership positions in the surveyed firms.
Kniha je věnována problematice rozvoje malých venkovských obcí, jejich endogenním rozvojovým potenciálům a roli lokální samosprávy při stanovování rozvojových cílů a jejich dosahování. Při zkoumání problematiky lokálního rozvoje je aplikován komplexní přístup. Vzhledem k tomu, že malé venkovské obce plní především rezidenční a též rekreační funkci, řadíme k pojmu lokální rozvoj především takové sociální změny v lokalitě, které pozitivně ovlivňují kvalitu života a bydlení jejích obyvatel.
V předkládaných Sociologických studiích budou čtenáři seznámeni s výsledky výzkumů, které se soustředily na problematiku participace občanů na rozhodování na lokální úrovni a dále na partnerství mezi veřejnou správou a neziskovými organizacemi, případně podnikatelskými subjekty. Cílem autorů jednotlivých kapitol bylo přispět k poznání, jak jsou uplatňovány principy demokratického spravování společnosti v České republice.
Tato studie se věnuje analýze pracovních a rodinných drah mezi 18 a 35 lety v České republice. Vychází z perspektivy životní dráhy a představuje nově se rozvíjející metody zaměřující se na studium trajektorií v jejich celku. Využívá metod analýzy sekvencí, které umožňují komplexně popsat průběh životní dráhy a odhalit vzorce podobných trajektorií. Analýza sekvencí rovněž poskytuje nástroje pro zkoumání diverzity životních drah a jejich vývoje v čase.
Český politický systém je konstruován jako parlamentní demokracie s dvoukomorovým parlamentem; role parlamentu je klíčová i vzhledem k jeho úloze při utváření dalších politických institucí. Předložená studie se postupně věnuje legislativnímu procesu, roli politických stran v systému reprezentace, vztahu vlády a parlamentu, charakteristikám poslanců. Poslední kapitola je věnována roli poslanců a tomu, jak chápou svůj mandát.
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Na podzim roku 2008 tomu bylo dvanáct let, co byli do Senátu Parlamentu České republiky zvoleni první senátoři. Vzhledem k dvouletému intervalu, při kterém se obměňuje vždy jen třetina členů horní komory, se jednalo o sedmé řádné volby. Ačkoli existence Senátu sahá teprve do roku 1996, volby do druhé komory jsou díky dvouleté periodě nejčastěji se konajícími volbami v České republice.
Předložená publikace prezentuje jednak kvantitativní pohled na problematiku genderové segregace – obraz statistiky a jednak kvalitativní obraz mediální reality práce žen, jak ji zobrazují současné české seriály. Ke zkoumání genderové segregace na českém trhu práce byla využita analýza statistických dat o trhu práce pomocí indexů segregace, které se běžně využívají v zahraničí.
Jakou roli může hrát sociální kapitál v teoriích regionálního rozvoje? Jaké jsou souvislosti sociálního kapitálu v České republice? Jaký vztah je mezi sociálním kapitálem jednotlivců a jejich sociodemografickým, sociokulturním, socioekonomickým a teritoriálním zázemím? A jak si stojí české regiony v úrovni sociálního kapitálu v kontextu evropských regionů?
Předkládaná studie se zaměřuje na analýzu politik regenerace ve městě Praha, které slouží jako jeden z případů sledovaných v rámci rozsáhlého mezinárodního komparativního průzkumu politik regenerace v patnácti městech ležících v devíti různých zemích vyspělého světa.
První senátní volby nastolily otázku o smyslu volby do orgánu, podstata jehož existence spolu s jeho funkcemi nejsou ze strany jeho tvůrců jasně vysvětleny a obhájeny. Nejčastějším důvodem neúčasti ve volbách do Senátu v roce 1996 byl nesouhlas s existencí Senátu. Voliči i politické strany měli poprvé příležitost poznat specifické vlastnosti dvoukolového většinového systému. Přes zavedení většinové volby se stranické složení Senátu nijak zásadně nelišilo od Poslanecké sněmovny.
Studie zpracovává data z reprezentativního výzkumu české religiozity uskutečněného v rámci Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP v roce 2008. Práce je svým zaměřením empirická a kvantitativní a jejím hlavním cílem je popsat, jak tento reprezentativní výzkum českou religiozitu zachycuje. V úvodní části se zabýváme postavením náboženství v moderních společnostech a rozlišujeme mezi tradičním a alternativním (detradicionalizovaným náboženstvím).
Základním cílem publikace je deskripce dvou faktorů, jejichž vliv na rozvoj území je podstatný. Je to stupeň rozvoje občanské společnosti a podoba sociální sítě aktérů místního rozvoje. Předmětem studia je Orlicko v Pardubickém kraji. Indikátory politické a občanské participace, a partnerství mezi sektory jsou zjišťované především z veřejně dostupných zdrojů. Sociální síť nejdůležitějších aktérů místního rozvoje je aproximovaná 35 institucemi veřejného, podnikatelského a neziskového sektoru.
Tento text identifikuje vývoj vlivu socio-ekonomických, kulturních a genderových faktorů na reprodukci vzdělanostních nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice, Švýcarsku, Německu, Polsku a Švédsku.
Monografie zkoumá stratifikaci pomocí interakční sociální distance v analýze Bogardusovy škály pro profesní kategorie / vzorců přátelství a dat z hloubkových rozhovorů. Sledujeme: 1. hypotézu o statusové podobnosti, 2. existenci subjektivní třídní hranice, 3. představy o uspořádání společnosti a za použití kvalitativních dat 4. percepci sociálních tříd, 5. a jak lidé re-konstruují nerovnosti, definují sociální kategorie a hranice mezi nimi.
Text se zabývá tím, jak lidé v rozhovorech re-konstruují nerovnosti mezi sociálními kategoriemi v české společnosti a jak vymezují hranice mezi nimi. Jak běžní lidé rozumí nerovnostem, jaké přisuzují charakteristiky, nároky, oprávnění, ocenění členům různých sociálních kategorií, jak se proti nim vymezují-distancují anebo identifikují.
Cílem této studie je prozkoumat politickou informovanost českých občanů, a to jak z hlediska její distribuce ve společnosti, dimenzionality a jejích zdrojů, tak z hlediska jejího vlivu na politické postoje a jejich konzistenci. Studie ukazuje, že čeští občané vědí nejvíce o lokální a národní politice a jejích aktérech a nejméně o mezinárodní politice. Navíc je distribuce politických znalostí systematicky nerovnoměrná, což vede ke specifické formě politické nerovnosti.
V této studii jsme se zaměřili na problematiku kombinace pracovního a rodinného života z hlediska úrovně zaměstnavatelů a do hloubky procesů, kterými vyjednávání podmínek pro zaměstnané rodiče probíhá přímo v podnicích. Výzkum byl založen na třech případových studiích strojírenských podniků a jejich poboček v České republice a jejich „mateřských“ společností v Německu, Francii a Švédsku.
Cílem předkládaných Sociologických studií je deskripce základního diskurzu spolupráce, participace a partnerství, jak je pojímán v rámci demokratického spravování společnosti na území České republiky a v jejích regionech. Tento diskurz definují z legislativního hlediska právní normy platné pro území České republiky, dále jej utvářejí výsledky současného výzkumu v českých sociálních a správních vědách, ale také je ovlivněn mediálním prostorem.
Participace otců na péči a výchově dítěte je považována za jeden ze způsobů narušení genderových nerovností. Studie si proto klade za cíl zodpovědět na otázku, zda v rodinách, kde se otcové zapojují do péče o děti v rané fázi jejich života, dochází k narušení genderových nerovností v rodině nebo zda se spíše jedná jen o modifikaci daného statu quo.
Předkládaná práce je kvalitativní analýzou textů týkajících se rodinného, či partnerského a pracovního života zveřejněných v mužských a ženských časopisech. Základním cílem je prozkoumat, jaké reprezentace rodinného/partnerského a pracovního života se ve zkoumaných časopisech nacházejí. Mužské a ženské časopisy se významně liší jak velikostí prostoru, který je dán rodinnému a profesnímu životu, tak reprezentacemi, které se v těchto dvou typech tiskovin objevují.
Ve snaze obstát na globálním trhu práce s nejkvalifikovanějšími pracovníky zavádí mnoho států různé typy cílených politik pro zlepšení migrační bilance vysoce kvalifikovaných pracovníků. Předložená studie poskytuje systematický přehled o politikách, kterými se snaží různé země podnítit vědce a výzkumníky působící v zahraničí k návratu zpět do vlasti, případně alespoň usnadnit přenos informací, know-how a zkušeností ze zahraničí zpět do země.
Realita porozchodového rodičovství se skládá se střípků mnoha subjektivních realit, z nichž každá je vlastní různému typu aktérů. Tato publikace má za cíl položit vedle sebe různé verze vidění reality rodičovství a péče o děti po rozchodu či rozvodu rodičovského páru a ukázat tak mnohavrstevnou povahu tohoto významného společenského fenoménu.
Tato studie se zaměřuje na politické důsledky suburbanizace v pěti vybraných lokalitách v okrajových městských částech Prahy (Březiněves, Kolovraty) a Brna (Jehnice) a v obcích v zázemí Prahy (Horoměřice, Jesenice). Je součástí širšího výzkumného projektu, který studuje socioekonomické, demografické a politické změny v suburbánních obcích. V rámci této studie jsou představeny některé politické důsledky suburbanizace, které není možné postihnout kvantitativní analýzou.
Česká společnost se v průběhu posledních sedmnácti let stala dějištěm mnoha politických, ekonomických, sociálních a kulturních proměn, které s sebou přinesly a stále přinášejí zásadní změny forem společenského života.
Projekt „Adaptace pracovních sil v České republice: změny profesní struktury, mzdové diferenciace a pracovních orientací“ směřoval k využití různých datových zdrojů k popisu změn v dané oblasti v posledním desetiletí. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány různým aspektům problematiky, s cílem poskytnout mnohorozměrný obraz měnících se českých pracovních sil a jejich postojů, spolu s identifikací některých klíčových problémů. V první kapitole je český trh práce sledován z různých perspektiv.
Dosavadní výzkum zabývající se problematikou sociální stratifikace přinesl zjištění o tom, že vzdělanostní aspirace dospívajících jsou jedním z nejsilnějších predikátorů jejich vzdělávací a profesní dráhy.
Studie představuje nástin vývoje české sociologie do roku 1948, členěný na období do etablování sociologie jako samostatné univerzitní disciplíny (G. A. Lindner, T. G. Masaryk, katoličtí sociologové), období Masarykových žáků, kteří sice etablovali katedry sociologie, avšak empirické sociologii se věnovali jen částečně (I. A. Bláha, E. Chalupný, J.
Na základě expertních rozhovorů provedených na podzim roku 2005 v této publikaci představujeme procesy, které vědu a výzkum v současné společnosti ovlivňují – důraz na ekonomické aspekty vytváření znalosti a komerční využití výsledků, snaha o zachování tradičního vnímání vědy jako oddělené sféry, kterou kontrolují pouze výzkumné komunity, fungování novinářů jako překladatelů vědy společnosti, nikoli kritického hlasu, který by naopak vědě překládal či předkládal různorodé veřejné zájmy a konfr
Problematice soudržnosti společnosti je věnována v poslední době značná pozornost nejen mezi politiky, ale i v oblasti společenskovědní. Jedna část rozsáhlého projektu „Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti“, který získal grantovou podporu ve vládním cílovém výzkumném programu (projekt 1J028/04-DP2), je věnována problematice soudržnosti z pohledu české veřejnosti.
Cílem naší studie je prozkoumat, zda-li a jakým způsobem je v genderově odlišně zacílených médiích reflektována v české společnosti problematika rodičovství a bezdětnosti. Ve studii předkládáme výsledky kvalitativní a kvantitativní analýzy vybraných ženských časopisů a kvalitativní výzkumné sondy vybraných časopisů životního stylu pro muže, vydávaných v ČR po roce 1989, tedy v období významných změn v reprodukčním chování.
Sociologický výzkumu rodičovských strategií kombinace práce a rodiny v životě byl proveden v roce 2005 v rámci projektu „Kombinace pracovního a rodinného života v perspektivě genderových vztahů, sociální a zaměstnavatelské politiky ČR“ (podpořen grantem č. 403/05/2474 Grantové agentury ČR na období 2005-2007).
Čtyři kapitoly následujícího textu byly vypracovány jako podkladové studie věnované národnostem a populacím, jejichž přítomnosti v ČR si nelze nevšimnout. Jedná se o Slováky, Ukrajince, Vietnamce a Romy. Hlavním cílem těchto poněkud pestrých studií je zmapovat situaci vybrané komunity nebo populace v ČR.
Tato studie se zaměřuje na vztah mezi participací a občanstvím a jejich vlivem na formování a fungování efektivní reprezentativní demokracie. V první části práce je vytvořen teoretický rámec zkoumání otázek demokracie, participace a občanství. Druhá část studie se zaměřuje na analýzu demokracie v České republice. Jejím cílem je po vytvoření teoretického rámce v první části načrtnout praktický rámec fungování demokracie pro další analýzu empirických údajů ISSP z roku 2004 o občanství.
V této publikaci se věnuje autorský tým dobrovolné i nedobrovolné bezdětnosti s důrazem na výzkum tohoto fenoménu v české společnosti.
Publikace se věnuje mimomanželské plodnosti v České republice v letech 1990-2005. Důraz je kladen jak na celkový vývoj fertility, tak na rozdíly mezi vzdělanostními a věkovými skupinami žen a na regionální odlišnosti. Výsledky jasně ukazují, že nejvýraznějším diferencujícím znakem mimomanželské plodnosti v České republice je nejvyšší ukončené vzdělání matek a že s každým dosaženým stupněm vzdělání prudce klesá pravděpodobnost nemanželského porodu.
Tato studie se zaměřuje na popis sociodemografické struktury členské základny Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL) a voličů této strany. Studie členské základny KDU-ČSL vychází z dotazníkového šetření členské základny, které se realizovalo v polovině roku 2005. Předkládaná studie zpracovává pouze část jeho výsledků. Členská základna je přitom zkoumána v závislosti na době vstupu do strany a v závislosti na místě bydliště – Čechy vs. Morava.
Studie představuje koncept sociálního kapitálu, který se explicitně v sociálních vědách objevuje až od konce osmdesátých let, přestože implicitně byl zkoumán v sociologii již od počátku sedmdesátých let jako zdroje zakotvené v sociálních sítích.V důsledku enormního rozmachu empirického studia sociálního kapitálu se tento pojem v současnosti vyznačuje existencí mnoha různorodých pojetí. Přinášíme podrobný přehled pojmů, teoretických konceptů a typologií.
Problematika vědy a vědeckého bádání je v současné době a v současné společnosti tématem velmi aktuálním. Věda je dnes integrální součástí běžného chodu společnosti a jako taková představuje dimenzi, která se prolíná každodenním životem všech lidí; aktuálnost tohoto tématu je patrná i v souvislosti s neustávajícími debatami o společnosti vědění.
Studie se zabývá dvěma tématy týkajícími se diferenciace životních stylů, kulturní spotřeby a sociální stratifikace. První představuje hypotézu, podle které se v České republice sociální třídy vyznačují rozdílnými životními způsoby, druhým je sociální zakotvenost kulturního všežroutství. Úvodní část shrnuje teoretické koncepty a výzkumnou agendu kulturní diferenciace a stratifikace.
Studie se zabývá dvěma procesy, které se odehrávají ve veřejné správě na lokální úrovni od 90. let 20. století: procesem rozpadu respektive autonomizace obcí a procesem dobrovolného seskupování autonomních obcí do svazků obcí. Deskripce a studium těchto procesů vychází z databáze nově vzniklých obcí a z ankety mezi představiteli svazků obcí a několika případových studií konkrétních svazků.
Sborník je věnován studiu některých ústředních dimenzí komplexních proměn české společnosti v souvislosti s transformací po roce 1989 a vstupem do Evropské unie, přičemž rozšiřuje standardní mainstreamové ekonomické, sociologické a politologické přístupy a zohledňuje také historické dimenze uvedených procesů.
Text nejprve na základě rozlišení pojmů občanská společnost a třetí sektor definuje prostor občanské participace. Vytvoření pojmového aparátu a teoretického rámce se jeví jako klíčové, protože pojmy občanská společnost a třetí (neziskový) sektor bývají často směšovány. Text historicky vymezuje pojem občanská společnost, a na jeho základě definuje a konceptualizuje občanskou participaci v České republice.
Studie seznamuje se dvěma metodami měření hodnotových orientací S. H. Schwartze. Pozornost je soustředěna na metodu dotazníku hodnotových portrétů. Na datových souborech z deseti vybraných zemí z ESS 2002 jsou vytvořeny čtyři hodnotové typy. Je prezentováno, jak jsou tyto typy v jednotlivých zemích zastoupeny a jak se toto zastoupení mění podle pohlaví, věku, vzdělání a zbožnosti.
Studie se zabývá politickými důsledky suburbanizace v České republice. Na základě agregátních socioekonomických dat byla vytvořena typologie suburbánních komunit. Byly analyzovány souvislosti mezi volební účastí a volebními preferencemi a socioekonomickými, kulturními a geografickými charakteristikami příměstských obcí. Výsledky analýz potvrzují, že politické chování obyvatel předměstí se neshoduje ve všech rysech s pozorováními ze zahraničí. V hlavních trendech se nicméně shodují.
Tato studie se zabývá analýzou charakteristik, názorů a postojů regionálních elit v České republice. Vychází z empirického šetření uskutečněného na podzim roku 2004 ještě před volbami do nových krajských zastupitelstev. Zahrnuje jak elity politické a administrativní, tak také elity ekonomické a kulturní. Zaměřuje se zejména na hodnocení funkčnosti a rozvojových možností krajů očima regionálních elit a dále na jejich ochotu ke spolupráci s dalšími aktéry.
Trh práce, který se v ČR vyvíjí po roce 1989 podle nového modelu, a rodinné strategie žen a mužů
jsou dvě sféry, které se vzájemně ovlivňují a prolínají na různých úrovních společnosti a v životních
drahách jednotlivých aktérů. Změny podmínek participace na trhu práce, které jsou důsledkem ekonomických, politických a kulturních změn v české společnosti i vlivů globálního trhu práce, vytvářejí
Sborník si klade za cíl hlubší porozumění procesům utváření skupinových mentalit v České republice po roce 1989. Jde o identifikaci skupinových stereotypů v myšlení a jednání, které se vytvářejí mezi těmito skupinami díky rostoucí diferenciaci životních zkušeností.
Sborník sestává z příspěvků přednesených na semináři Hierarchie jako síla i slabina komunistického vládnutí, který se konal ve dnech 11.-12. září 2003 na Fakultě sociálních věd UK. Celkovým záměrem semináře bylo pokud možno nezkresleně a bez předsudků ukázat a interpretovat procedury komunistického ovládání společnosti na konci osmdesátých let. Přednesené příspěvky resp. ve sborníku shromážděné texty lze rozdělit do třech tematických skupin.
Následující text se zabývá problematikou životní spokojenosti a štěstí českých mužů a žen v šetření ISSP 2002. Nejprve se shrnuje diskuse o tom, jak životní spokojenost a štěstí v sociálních vědách chápat a zda a jak je možné je měřit. Jádro studie spočívá ve zpracování kvantitativních dat o spokojenosti se životem, rodinou a prací v české populaci a faktorech, které ji ovlivňují.
Tento text se věnuje problematice postojů k manželství, nesezdanému soužití, rodičovství a k rolím mužů a žen v rodině v české společnosti v posledním desetiletí. Na základě dat z výzkumného šetření ISSP Rodina a gender role z roku 1994 a 2002 analyzuje vývoj postojů k této problematice v posledním desetiletí a diferenciaci postojů v různých sociálních skupinách, především podle věku, vzdělání, pohlaví a rodinného stavu.
Práce je kvalitativní sociologickou studií motivací vstupu do podnikání a strategií kombinace práce a rodiny v životě žen a mužů, kteří začali samostatně podnikat v 90. letech dvacátého století. Studie teoreticky vychází ze sociologie rodiny, sociologie práce, organizace a managementu a tyto obory propojuje z hlediska sociologie genderu.
V této studii analyzujeme současnou českou národní identitu. Porovnáváme výsledky analýz provedených na datech z let 1995 a 2003. Národní identitu chápeme jako konstrukt skládající se z několika prvků z nichž analyzujeme čtyři – obraz národa, teritoriální identitu, národní hrdost a lásku k národu (Haller 2000). Co se týče obrazu národa, zabýváme se prvky definujícími kulturní národ (etnický národ) a politický národ (státní národ).
Volby do Evropského parlamentu v roce 2004 byly charakteristické mimo jiné pokračováním v trendu postupného poklesu volební účasti a zároveň přinesly ve většině členských států EU výrazné porážky vládních stran a úspěch stran, které vyjadřují skepsi a nedůvěru voličů k EU. Proto text analyzuje důvody nízké volební účasti, voličskou mobilitu a její důvody a důsledky pro volební zisky stran.
Práce se v hlavní části zabývá výsledky rozsáhlého Mezinárodního výzkumu násilí na ženách (International Violence Against Women Survey, IVAWS) v České republice, dotýká se však i širších souvislostí problematiky násilí v rodině a násilí v partnerských vztazích.
Tato studie je zaměřena na první fázi výzkumu politických změn v metropolitních oblastech v České republice prováděného v rámci projektu International Metropolitan Observatory (IMO). V první části autoři studie zkoumají, jak se metropolitní oblasti definují.
Studie poukazuje na spojitost mezi sociální strukturou a sociálními politikami. Z hlediska sociálně-ekonomického přístupu představuje čtyři typy sociálně-ekonomických frikcí, které se rozvíjejí mezi střední třídou a ostatními skupinami, mezi „novou” a „starou” střední třídou, důchodci a ekonomicky aktivními, pracujícími a nepracujícími chudými.
Sborník, na jehož přípravě se podílela většina českých sociologů náboženství z různých výzkumných pracovišť, shrnuje nejdůležitější poznatky současné kvalitativní sociologie náboženství v České republice a zároveň mapuje náboženskou/spirituální situaci od roku 1989 do současnosti v evropských souvislostech.
Náplní této studie je hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let ze dvou vzájemně se doplňujících hledisek. Jednak na základě ověřených dat vypovídajících o výši příjmů a výdajů domácností a jejich vývoji ve sledovaném období (objektivní hledisko), jednak na základě subjektivních výpovědí respondentů o tom, jak hodnotí výdaje na bydlení a jejich výši v poměru k příjmům své domácnosti (subjektivní hledisko).
Práce se zabývá souvislostí mezi uzavřením sňatku,resp. nesezdaným soužití a vzděláním. První část přináší přehled sociologických teorií, druhá ověřuje z nich vyvozené hypotézy na datech šetření ISSP 2002. Vychází přitom z koncepce životní dráhy a využívá event-history modelování. Výsledky naznačují, že vztah mezi vzděláním a vstupem do manželství lze plně vysvětlit délkou studia.
Cíle studie jsou seznámit čtenáře s problematikou uplatnění výběrových dotazovacích šetření v demokratické společnosti, poskytnout přehled o českých výzkumech, jejich typech a metodice a kriticky zhodnotit česká šetření ve srovnání s mezinárodně uznávanými kritérii pro sociální výzkum. Studie popisuje prosazení a vývoj výzkumu veřejného mínění, který byl spojen s tématem volebních předpovědí.
Předkládaná sociologická studie je kvalitativní analýzou životních podmínek a strategií žen v řídících pozicích na základě případové studie skupiny manažerek na jednom pracovišti. Zkoumány jsou zejména strategie sladění práce s rodinou a postoje a hodnoty spojené s těmito životními sférami.
Studie je zaměřena na situaci žen v ČR vzhledem k jejich postavení v zaměstnání. Text vychází ze sekundární analýzy tří datových souborů, které vznikly v průbehu 90. let v rámci projektů Sociologického ústavu AV ČR a rekapituluje tak dříve získané poznatky o postojích a názorech na ženskou roli ve společnosti a roli kariery v životě žen, ale i odlišnosti a specifika v postojíchžen v řídících pozicích v celku ženské populace.
Náplní teoretické části studie je objasnění základních přístupů vztahujících se k problematice drah bydlení. Analytická část je založena na sledování historie bydlení českých občanů ů respondentů výzkumu Postoje k bydlení v ČR 2001 mezi roky 1960 - 2001. Komparace chování respondentů různých věkových kategorií z věkové kohorty 18 ů 24 let dovolila zformulovat hypotézu o homogenitě počátku drah bydlení osob, kterým bylo v době realizace výzkumu více než 25 let.
Na základě výsledků výzkumu Postoje k bydlení 2001 realizovaného Sociologickým ústavem AV ČR studie analyzuje hlavní faktory ovlivňující spokojenost českých občanů se svým stávajícím bydlením. Při analýzách jsou užity metody lineární, ordinální i logistické regrese.
Hlavním cílem předkládané práce je zodpovědět otázku, jak se rozhodují čeští poslanci a poslanecké kluby. Hlavní zájem autorů se proto zaměřuje na otázky jednotnosti českých poslaneckých klubů, mechanismy vnitřní kontroly a vyjednávání a zvláště na faktory, které ovlivňují, strukturují a omezují jednání jednotlivých poslanců a poslaneckých klubů.
Studie shrnuje výsledky téměř desetiletého úsilí autorů dobrat se souvislosti se studiem
postsocialistické transformace české společnosti také co nejúplnějšího empirického a teore-
tického poznání procesu zrodu a dalšího vývoje společenských elit. Ty jsou zde chápány pře-
devším jako vrcholová stratifikační seskupení vstupující e složité interakce s celým sociál-
ním systémem,jeho institucionální strukturou ekonomickou i politickou i s celou sférou kul-
Ve studii jsou sledovány proměny porodnické praxe. Porod, jeho rizika a vedení, je nahlížen sociálně konstruktivistickou optikou. Způsoby, jakými jsou vyjednávána jeho odlišná pojetí, jsou analyzovány na základě kvantitativních i kvalitativních dat. Práce je zaměřena na analýzu způsobů argumentace příznivců dvou soupeřících koncepcí vedení porodu v současném českém porodnictví, a na analýzu faktorů ovlivňujících reálnou praxi zdravotníků v naší společnosti.
V úvodní části textu jsou popisovány systémy adresného příspěvku na bydlení/nájemné některých vyspělých západoevropských zemí. V ČR se po 1.1.2002 očekává nárůst zatížení domácností výdaji na nájemné a větší diferenciace cen nájemného v jednotlivých regionech.
V první části jsou mzdová a příjmová šetření použita pro znázornění změn v diferenciaci výdělků a jejich determinant v České republice v období devadesátých let. Nejprve se zabýváme rostoucími rozdíly a klesajícím vlivem demografických charakteristik na výši mzdy. Dále shromažďujeme empirickou evidenci z různých zemí ukazující rostoucí podobnost české struktury mezd se situací v západních zemích.
V předloženém pracovním textu jsou popsány některé základní změny v oblasti nájemního a vlastnického bydlení během transformace v České republice. První část textu dále tvoří statistická analýza výdajů na bydlení českých domácností v úhrnu stejně jako výdajů na bydlení pro jednotlivé sociální kategorie domácností.
Studie je první základní informací o výsledcích výzkumu "Deset let transformace v České
republice" vztahující se na ekonomicky aktivní populaci zahrnutou do tohoto reprezentativního
sociologického šetření. Porovnává údaje o sociální stratifikaci z roku 1993 a z konce roku 1999
se zjištěním, že se v tomto období prohloubila sociální diferenciace a že statusová konzistence
dále nevzrostla. Příčinou toho byly problémy, které přibrzdily ekonomický růst v druhé
Text vychází z empirického šetření náboženství a náboženských hodnot ve společnosti. Zabývá se náboženskou orientací, návštěvností bohoslužeb,rozšířením hodnot spojenými s křestanstvím a podílem vyznávajících v mezinárodním srovnání. Studie se věnuje náboženskému oživení na konci 20.století a poukazuje na různé typy regiozity (okultismus a evangelikalismus)a jejich rozšíření v moderních společnostech.
Výzkum "Postoj občanů k politice" byl realizován v květnu 1968 pro "Mezioborový výzkumný tým "Rozvoj demokrcie a politického systému..". Měl identifikovat politickou orientaci občanů (vzorek 3600 respondentů) pro demokratickou reformu. Po okupaci Československa data již nebyla zpracována, ztratila se. Třetina dat byla nelezena v roce 1998. Publikace presentuje tato data a jejich faktorovou analýzu. Výsledky vyvracejí většinu dosavadních hodnocení "Pražského jara".
Základním cílem předkládané studie bylo prozkoumat v českém prostředí vnímání sociální a vůbec
aktivní role státu prostřednictvím politické ideologie; zejména v souvislosti se střetem liberální a
konzervativní ideologie. Výzkum postojů je nejdříve v první části práce zasazen do obecné teoretické
úvahy týkající se věčného střetu dvou paradoxních, na sobě však plně závislých řádů lidské
Studie prezentuje výsledky výzkumu poslandů parlamentu, který je součástí předpokládané širší
analýzy místa a role parlamentu v transformaci politického systému od autoritativního režimu k
demokracii a v jednotlivých etapách komparace dat umožnila postihnout některé vývojové tendence.
Získané výsledky poskytly ucelené poznatky a zobecnění o prvním období působení nejvyššího
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter