Vztahy a životní postoje

Do prosincového výzkumu na závěr roku 2009 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění několik bilančních otázek. Oslovení občané měli zhodnotit, jaký byl uplynulý rok, jaká vkládají očekávání do roku nastávajícího a jaký vliv na obraz České republiky v zahraničí měly některé významné události roku 2009.

V listopadovém šetření CVVM svým respondentům položilo jednu otázku zaměřenou na hierarchií životních cílů: „Následující položky seřaďte od nejdůležitější po nejméně důležitou, kde 1 znamená nejdůležitější a 7 nejméně důležitá. Každá číslice může být použita pouze jednou. Seřaďte prosím, jak je pro Vás v životě důležité: a) dosáhnout...

Ve svém říjnovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo otázkám týkajícím se vztahu k České republice a pocitu hrdosti a příslušnosti k ní.

Kromě obecné míry hrdosti odpovídali respondenti na otázku, zda by si Českou republiku zvolili za místo svého pobytu, pokud by měli možnost výběru, a zda by se přihlásili k obraně ČR při vojenském ohrožení.

V květnovém výzkumu Naše společnost byly zjišťovány postoje obyvatel České republiky k některým právům homosexuálních mužů a žen, a rovněž mínění lidí o toleranci občanů k homosexuálům.

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory českých občanů na umělé přerušení těhotenství. Respondenti se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána.

V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

V březnu 2009 byl do pravidelných výzkumů Naše společnost zařazen blok otázek týkajících se cizinců v České republice. V rámci tohoto bloku byli obyvatelé naší země dotazováni, zda občané jiných národností, kteří se v posledních letech přistěhovali, představují problém. Rovněž byla zjišťována osobní zkušenost s cizinci, tedy zda nějaké cizí státní příslušníky respondenti znají, a pokud ano, z jakých zemí pocházejí, a také baterie otázek týkajících se argumentů, které jsou v diskusi o cizincích ve veřejné diskusi v České republice používány: obohacování české kultury, zvyšování nezaměstnanosti, nárůst kriminality, ale i řešení problému stárnutí populace nebo přispívání k rozvoji hospodářství.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo postoj veřejnosti k různým početně hojněji zastoupeným národnostním skupinám žijícím v České republice na sedmibodové škále sympatií.

Část březnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se věnovala toleranci. Dotázaným byl předložen seznam různých skupin, z něhož měli vybrat ty, které by nechtěli za sousedy. Druhá otázka se pak dotazovala na stejné skupiny s tím, že respondenti měli posoudit, nakolik je dle jejich názoru k vybraným skupinám tolerantní společnost obecně. Jak vyplynulo z šetření, nejvíce lidem vadí mít za sousedy drogově závislé, lidi s kriminální minulostí a alkoholiky.