Speciální prezentace

Účast v projektu AV 21. Ústav je zapojen do akademického projektu „Strategie AV21“, který byl zahájen v roce 2016. Tento projekt je definován jako „špičkový výzkum zaměřený na problémy a výzvy současné společnosti“ nebo, jednodušeji, „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“, jak je vyjádřeno v jejím mottu. V průběhu pěti let bylo nebo stále je více než 10 zaměstnanců zapojeno do úzké spolupráce s dalšími ústavy Akademie věd ve dvou programech Strategie AV21: Přírodní hrozby a Rozmanitost života a zdraví ekosystémů. Výsledkem této spolupráce byly vědecké a populární publikace, přednášky odborníků pro veřejnost a místní samosprávy a prezentace výsledků v místních i národních audiovizuálních médiích. Zaměstnanci ústavu se konkrétně zabývali následujícími tématy (pouze výběr: viz seznam níže s krátkými anotacemi):
Atmosférický prach (dlouhodobý projekt). Atmosférický transport prachových částic je důležitým faktorem v životním prostředí, který přináší řadu zdravotních a environmentálních rizik. Podle studií provedených týmem našich výzkumníků to představuje průměrnou depozici 8 g / m2 / rok pevných látek (maximálně do kg / m2 / rok), z nichž polovina nakonec zůstane trvale. Náš výzkumný pracovník (T. Hrstka se spolupracovníky) se podílí na vývoji softwaru pro automatizovanou kvantitativní analýzu pomocí elektronové mikroskopie. Pomocí tohoto přístupu pak T. Hrstka vytváří databázi - atlas prachových částic, která by usnadnila identifikaci a hodnocení rizik tohoto typu znečištění.
Databáze skalního řícení v pískovcových oblastech České republiky (dlouhodobý projekt). Oteplování klimatu je spojeno se zvýšeným výskytem událostí, jako jsou sucha střídající se s přívalovými dešti. Pískovce, jejichž pórovité prostory představují až 28–32% objemu hornin, se vyznačují značnou citlivostí na tyto klimatické vlivy. Účinky výkyvů klimatu se v pískovcové krajině odrážejí vyšší intenzitou ničení skalních stěn. Cílem tohoto tématu vedeného J. Adamovičem je shromáždit údaje o případech pádů kamenů v nejdůležitějších pískovcových oblastech České republiky a vytvořit jejich webovou databázi s podrobnými charakteristikami, které umožní predikci těchto destruktivních jevů.
Studium obrácení magnetické polarity Země. Zdá se, že toto téma pochází spíše z oblasti science fiction a týká se hlavně základního výzkumu. Každopádně se jednoho dne stane zásadním pro život na Zemi. Pole Země v minulosti mnohokrát obrátilo svoji polaritu. Dnešní pole je ve stavu, kdy ručička ukazující severní magnetický pól míří na sever. Když pole po geomagnetické inverzi obrátí polaritu, bude ručička našeho kompasu mířit na jih. Důvody pro obrácení polarity zemského pole nejsou zcela jasné a souvisejí s pohybem kapalných proudů v zemském jádru. Během procesu přepólování magnetického pole ztrácí naše Země ochranný magnetický štít až na několik tisíc let. Projekt pod vedením G. Kletetschky studoval záznam inverze Matuyama-Brunhes v sedimentech jeskyně Za Hájovnou v České republice. Výsledky dosažené metodou charakteristické remanentní magnetizace odhalily chování přechodu polarity podrobněji z této středoevropské lokality.
Hodnocení zátěže životního prostředí sedimenty řeky Litavka - nejvíce znečištěné řeky v České republice. Okres Příbram je jedním z evropských regionů významně zasažených historickou těžbou a zpracováním rud. Litavka je nejvíce znečištěný říční systém těžkých kovů v České republice (v případě Pb zhruba tisíckrát vyšší než přirozené pozadí a zhruba desetinásobek oficiálních limitů). V tomto smyslu je řeka Litavka nejdůležitějším zdrojem trvalého sekundárního znečištění říčních systémů v naší zemi (Pb, Zn, Cd, Hg atd.). Kadmium a rtuť (její alkylované formy) jsou velmi toxické, současně mobilní v půdě a sedimentech. Cílem projektu vedeného T. Novákovou bylo zjistit prostorové rozložení rizikových prvků v sedimentech a odhadnout rizika spojená s erozí břehů a migrací těchto prvků do řeky a souvisejícího prostředí.
Identifikace a interpretace povodňových sedimentů. Účinky říčních povodní v krajině lze zhruba rozdělit na agresivní a erozivní události. Aby bylo možné podrobně studovat skutečná rizika vyplývající z přerozdělování sedimentů během povodní, je nutné se orientovat v různých typech těchto sedimentů. Projekt vedený R. Mikulášem byl zaměřen na porozumění a klasifikaci povodňových sedimentů vybraných řek v České republice z období 1996–2016. Byly použity poznatky ze sedimentologie a paleontologie (ichnologie) a byly dokumentovány a charakterizovány „typové lokality“ nedávných povodňových sedimentů.
Potenciální zdroje kontaminace rtutí v ekosystémech České republiky. V České republice existují tři významná ložiska rtuti, která byla v minulosti těžena a kde potenciální zdroj kontaminace představují hostitelské horniny a zbytky těžební a zpracovatelské činnosti. Účelem tohoto výzkumu vedeného M. Rollem bylo studium koncentrací rtuti v okolí těchto ložisek (tj. V horninách, špičkách kořisti, půdách a sedimentech potoků). Projekt se také zaměřil na migraci a bioakumulaci „volné“ rtuti v daném ekosystému na základě koncentrací rtuti v lesních plodinách, jako jsou houby, borůvky, ostružiny atd.
Inovativní techniky monitorování a modelování pro analýzu hydroekologických procesů. Aby bylo možné vytvořit matematické modely pro popis klimaticko-hydrologických procesů a jejich aplikace pro různé scénáře vývoje podnebí a využití půdy, je nutné dlouhodobě studovat hydrologické procesy v malých a dobře definovaných povodích. Hlavním cílem tématu vedeného T. Navrátilem je zpřesnit popis obtížně kvantifikovatelných procesů ovlivňujících složky vodní bilance lesních povodí pramenných oblastí mírného pásma. Důležitým aspektem je také kvantifikace a modelování různých vlivů na hmotnostní bilanci ekologicky důležitých prvků v povodích. Získané znalosti a naměřená data budou použity při simulaci hydrologických procesů metodami matematického modelování.

IGCP - Český národní komitét - Mezinárodní program geologické korelace (IGCP) byl založen v roce 1972 za účelem umožnění spolupráce napříč státními hranicemi a kulturními zónami. Vývoj výzkumu zabývajícího se pozemskými systémy totiž vyžaduje data ze všech končin naší planety.

Povodí Lesní potok - Web věnovaný výzkumu malého povodí Lesní potok.

Projekt NAMAK - Geologický ústav AVČR, v.v.i. spolupracuje s Přírodovědeckou Fakultou UK v Praze a s Univerzitou v Šírázu na výzkumu solného krasu a solných diapirů v Íránu.